14 Cmo 127/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeném usnesením zamítl návrh navrhovatele ze dne 18. 4. 2023 vedený pod č. j. Fj 154510/2023/MSPH, podaný dle § 101 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), na výmaz zápisu změn, „které byly do obchodního rejstříku zapsané usnesením ze dne 29. 3. 2023, č. j. Fj 112291/2023/MSPH, C 110541/RD57/MSPH, a zápis skutečností, tak jak byly zapsány před provedením těchto změn“.2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že k návrhu na zápis změn provedeným usnesením Městského soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. Fj 112291/2023/MSPH, C 110541/RD57/MSPH (dále též jen „usnesení ze dne 29. 3. 2023“) týkající se společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, (dále též jen „společnost“), byly řádně připojeny listiny, přičemž údaje, které měly být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Rejstříkové řízení je založeno na registračním principu, tudíž s ohledem na skutečnost, že navrhovatel zpochybňoval jak pravost smlouvy o převodu podílu (ve spojení s udělenou plnou mocí), tak rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, dospěl k závěru, že je na místě návrh zamítnout, neboť k těmto sporným otázkám bude potřeba provést dokazování v nalézacím řízení, pro něž není v rejstříkovém řízení prostor. Dodal, že i pokud by byl důvod pro změnu zápisu, jak navrhovatelem požadováno, jeho návrhu by mohlo být vyhověno pouze částečně co do změn týkajících se (pouze) navrhovatele.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, a aby byly z obchodního rejstříku vymazány neoprávněně zapsané údaje ke dni 2. 4. 2023 a odvolatel byl znovu zapsán jako jediný společník společnosti a , Anonymizováno, jako jediný jednatel společnosti.4. Argumentuje tím, že neznámá osoba doručila Městskému soudu v Praze zjevně padělané listiny, na jejichž podkladě soud jako nového jediného jednatele a zároveň jediného společníka společnosti zapsal osobu , Anonymizováno, , dat. nar. , Anonymizováno, , bytem , Anonymizováno, (dále jen „, právnická osoba, .“). Tím, že soud padělané dokumenty akceptoval, provedl změny údajů v obchodním rejstříku a řádně a včas vznesené námitky (ve smyslu § 101 z. v. r.) odvolatele zamítl z formálních důvodů, v podstatě aproboval krádež společnosti, navzdory tomu, že všemi možnými způsoby doložil, že se jedná o padělané dokumenty. Prvostupňový soud měl přezkoumávat ověřovací doložky na listinách předložených rejstříkovému soudu, resp. tvrzení odvolatele, že tyto listiny jsou jako celek padělané. Odvolatel se navíc věcně nemohl vyjádřit k obsahu padělané listiny, na jejímž podkladě došlo ke změně jediného společníka společnosti, nebyla mu totiž, navzdory jeho žádosti, doložena, stejně tak nebyla zveřejněna v elektronické sbírce listin veřejného rejstříku; nebylo mu (ani) umožněno nahlížet do sbírky listin obchodního rejstříku. Soud prvního stupně dle jeho názoru rovněž nesprávně dovodil, že ověřovací doložka umístěná na soukromoprávní listině z této listiny činí listinu veřejnoprávní, což je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (odkázal na usnesení ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3461/2011).5. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 3. 2023 k návrhu společnosti vymazal z jím vedeného obchodního rejstříku (vložky číslo 110541) jednatele , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , s datem zániku funkce 9. 3. 2023 a navrhovatele coby společníka společnosti, zapsal L. P. jako jednatelku (se dnem vzniku funkce 9. 3. 2023) i společníka společnosti.8. Podle § 101 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno (odstavec 1). Osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně (odstavec 2).9. Citované ustanovení upravuje zvláštní opravný prostředek umožňující tam uvedeným osobám uplatit proti zápisu námitky, které nemohly vznést dříve. Ustanovení § 101 odst. 1 z. v. r. dopadá na situace, kdy důsledkem fikce zápisu do veřejného rejstříku provedeného podle § 98 odst. 1 z. v. r. nastane situace, že zápis údajů neodpovídá skutečnému stavu. Citované ustanovení pak přiznává osobám takovým zápisem dotčeným právo domáhat se (zjednání) nápravy (shodně komentářová literatura např. Štenglová, I. in Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, §101).10. Primárním předpokladem aplikace citovaného ustanovení je tedy fikce zápisu do veřejného rejstříku provedeného dle § 98 odst. 1 z. v. r. Převedeno do poměrů předmětné věci, nebyla-li v daném případě změna (změny) zápisu provedena (provedeny) na podkladě fikce (v režimu) § 98 odst. 1 z. v. r. (nýbrž na podkladě usnesení ze dne 29. 3. 2023, vydaném poté co soud prvního stupně navrhovatelku vyzval dne 23. 3. 2023 k odstranění vad podání, srov. § 88, § 96 odst. 1 z. v. r.), není možno již jen z tohoto důvodu návrhu navrhovatele podaném dle § 101 odst. 1 z. v. r. vyhovět.11. Odlišná je situace u § 101 odst. 2 z. v. r., jehož smyslem je umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Podle citovaného ustanovení se osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny (pouze) takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 530/2020).12. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že navrhovatel je (coby vymazaný společník společnosti) osobou oprávněnou k podání návrhu na změnu zápisu (své osoby coby) společníka společnosti provedeného na základě pravomocného usnesení ze dne 29. 3. 2023 vydaného v řízení zahájeném původním návrhem; v režimu § 101 odst. 2 z. v. r.13. Odvolatel (ve výsledku) ve prospěch vyhovění návrhu argumentuje neplatností rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti ze dne 9. 3. 2023, i smlouvy o převodu podílu ze dne 9. 3. 2023, resp. 23. 3. 2023 (a související plné moci ze dne 16. 3. 2023).14. K těmto nastoleným otázkám je ve vztahu k rozsahu přezkumné činnosti rejstříkového soudu v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že:1/ Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu).2/ Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.3/ Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r. rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.4/ V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení.5/ Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním