14 Cmo 40/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem vyhověl návrhu navrhovatele a rozhodl o zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu B, vložce číslo 15121, spočívajících ve výmazu člena představenstva společnosti , Jméno advokáta, . (dále jen „společnost“) , tituly před jménem, , Anonymizováno, , se dnem zániku funkce 20. října 2022; se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost v zákonné lhůtě odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Odvolatelka předně namítá, že k vydání napadeného usnesení není dán žádný právní důvod; funkce člena představenstva společnosti navrhovateli do dnešního dne nezanikla a stále trvá. Podrobně popisuje, jakým způsobem jí bylo doručováno sdělení navrhovatele o jeho odstoupení z funkce člena představenstva, kdy poukazuje na zmatečnost uváděného data, k němuž má k tvrzenému odstoupení z funkce dojít (zda k 27. listopadu 2019 či k 27. listopadu 2022). Sdělení bylo dne 2. září 2022 předáno právní zástupkyní navrhovatele člence představenstva , Anonymizováno, , kdy byl na listině původně uveden jako datum odstoupení 27. listopad 2019, tento byl při předání opraven na 27. listopad 2022. Rovněž 2. září 2022 bylo sdělení navrhovatele o odstoupení z funkce člena představenstva k 27. listopadu 2022 doručeno společnosti do datové schránky. Valná hromada svolaná na 20. října 2022 se nekonala, resp. nebyla usnášení schopná, neboť majoritní akcionář (společnost , právnická osoba, .) se na valnou hromadu nedostavil. Rovněž poukazuje na to, že dne 10. října 2022 byl společnosti doručen přípis společnosti , právnická osoba, ., kterým tato v souladu s § 583 a § 584 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, namítla neplatnost smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 27. listopadu 2019, uzavřenou mezi navrhovatelem jakožto převodcem a zmíněnou společností jakožto nabyvatelem, jejímž předmětem byl převod 70 % akcií společnosti. Je tak sporné, kdo byl k 20. říjnu 2022 akcionářem společnosti, jaká byla její akcionářská struktura společnosti. Tato otázka je řešena věcně a místně příslušným soudem na základě podání společnosti.4. Dále odvolatelka zmiňuje, že „z ustálené rozhodovací praxe soudů vyplývá, že odstupuje-li z funkce člen orgánu, do jehož působnosti patří formulování programu orgánu, který má odstoupení projednat, a tento člen, ač to bylo plně v jeho moci, neučinil nic pro to, aby bylo jeho odvolání zařazeno na pořad jednání nejbližšího zasedání příslušného orgánu, nedojde ke skončení výkonu funkce k okamžiku, kdy měl příslušný orgán odstoupení projednat, ale až po té, kdy bude projednání zařazeno na pořad jednání příslušného orgánu.“ Navrhovatel mohl z titulu svého postavení a funkce program jednání orgánu, který měl jeho odstoupení projednat, a nic v tomto směru neučinil.5. Zdůrazňuje, že se navrhovatel mj. zavázal minimálně po dobu 3 let ode dne uzavření Dohody společníků o výkonu práv a povinností ve společnosti uzavřené 27. listopadu 2019, vykonávat funkci člena představenstva společnosti. Pokud by skutečně došlo k zániku funkce člena představenstva společnosti, tento závazek by nebyl dodržen; nad to by se tak stalo pro společnost v extrémně nevhodnou dobu, což by bylo porušením povinnosti navrhovatele jednat v souladu s principem loajality plynoucího z povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.6. Navrhovatel má za to, že odvolací argumentace není relevantní. Odvolání považuje za nedůvodné, a proto navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.7. Navrhovatel uvádí, že odmítavý postoj společnosti je zjevně projevem šikanózního jednání společnosti a jejího majoritního akcionáře a souvisí s jejich soukromoprávními spory s navrhovatelem. Nesouhlasné stanovisko s jednotlivými odvolacími námitkami podrobně rozvádí. Zejména zdůrazňuje, že opakovaně, řádně a s dostatečným předstihem společnosti oznámil svou vůli odstoupit z funkce člena představenstva k datu 27. listopadu 2022; rovněž žádal představenstvo o zařazení projednání svého odstoupení na nejbližší zasedání valné hromady. Na valné hromadě dne 20. října 2022 nebylo jeho odstoupení projednáno pro neúčast majoritního akcionáře, představenstvo společnosti odmítá valnou hromadu k projednání jeho rezignace svolat. Namítá, že odvolatelka nijak nedoložila, že by z funkce odstupoval pro společnost v nevhodné době, avšak ani případné odstoupení v nevhodné době by nemělo vliv na platnost a účinnost jeho odstoupení z funkce člena představenstva společnosti. Rovněž poukazuje na svůj nepříznivý zdravotní stav, o čemž byla společnost taktéž informována. Jeho funkce člena představenstva společnosti tak dne 20. října 2022 zanikla.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 zákona č. 99/963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a neshledal odvolání důvodným.9. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se podaným návrhem (doručeným soudu prvního stupně dne 9. prosince 2022) domáhal zápisu změn v obchodním rejstříku, a to svého výmazu jako člena představenstva společnosti se dnem zániku funkce 20. října 2022. K podanému návrhu doložil listinu, z níž vyplývá, že odstupuje z funkce jednatele společnosti ke dni 27. listopadu 2022. Tato listina byla odeslána a doručena společnosti dne 2. září 2022, což se podává z listiny „odeslaná zpráva – detail zprávy“ do datové schránky společnosti, jakož i z odvolání společnosti. Pozvánkou ze dne 14. září 2022 byla na den 20. října 2022 svolána valná hromada. Projednání odstoupení navrhovatele z funkce člena statutárního orgánu na program uvedeného zasedání zařazen nebyl, ačkoliv navrhovatel společnost o svolání valné hromady, jejímž bodem programu by bylo projednání jeho odstoupení z funkce člena statutárního orgánu, již v oznámení o svém odstoupení výslovně žádal. Valná hromada se nekonala, nebyla usnášeníschopná.10. Z elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) se mimo jiné podává, že společnost vznikla dne 9. března 2009. Společnost má zapsány tři členy představenstva – , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – členové představenstva, přičemž společnost zastupují a) všichni společně nebo b) každý samostatně, pokud se nejedná o právní jednání, jejichž hodnota či plnění převyšuje 2 000 000 Kč11. Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně správně posoudil aktivní věcnou legitimaci navrhovatele k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), jelikož společnost, která je primárně k podání takového návrhu oprávněna, takto ve lhůtě složené ze lhůty bez zbytečného odkladu podle § 11 odst. 2 z. v. r. a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 z. v. r. neučinila.12. Na projednávanou věc dopadá úprava zakotvená v ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném od 1. ledna 2021/dále jen „z. o. k.“/, dle kterého člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.13. Odstoupení z funkce je jedním z právních důvodů skončení výkonu funkce, které je upraveno společně pro všechny druhy obchodních korporací. Ustanovení § 58 odst. 1 z. o. k. zcela nepochybně dává členu statutárního orgánu obchodní korporace možnost odstoupit ze své funkce. Účelem uvedeného ustanovení je jednak umožnit voleným členům orgánů společnosti, aby mohli odstoupit z funkce bez toho, že by jim v tom společnost mohla zabránit, jakož i ochránit společnost před tím, že statutární orgán nebo jeho člen ukončí funkci ze dne na den, aniž by dal společnosti přiměřený čas k tomu, aby si za něj mohla najít adekvátní náhradu. K tomu srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2003, sp. zn. 29 Odo 181/2003, jehož závěry se prosadí i v poměrech projednávané věci, neboť ustanovení § 58 z. o. k. se v podstatě vrací ke konstrukci odstoupení z funkce, jak byla zakotvena v § 66 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. Jinak řečeno závěry, byť přijaté v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 při výkladu uvedeného § 66 odst. 1, se obdobně prosadí i ve vztahu k § 58 z. o. k.14. Odstoupení z funkce představuje jednostranné právní jednání člena voleného orgánu, v němž projevuje vůli skončit výkon funkce, kterou musí společnost respektovat. Odstoupení z funkce musí být oznámeno společno