14 Cmo 91/2023-162 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady společnosti , Anonymizováno, (dále též jen „společnost“) konané dne 25. září 2020, kterým byl navrhovatel odvolán s účinností k tomuto dni z funkce jejího jednatele pro porušení povinnosti při výkonu jeho funkce jednatele, a usnesení, kterým valná hromada zvolila , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , jednatelem společnosti, zamítl (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradu nákladů řízení částku 45 254 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto zjištění:- , adresa, jako jednatel společnosti převzal od , Anonymizováno, žádost kvalifikovaných společníků o svolání mimořádné valné hromady dne 9. března 2020;- na den 14. září 2020 byla svolána 31. valná hromada společnosti, která nebyla usnášeníschopná, takže se nekonala, jejím programem nebylo odvolání navrhovatele z funkce jednatele a volba , Anonymizováno, novým jednatelem;- mimořádná valná hromada konaná dne 25. září 2020 byla usnášeníschopná (dále též jen „předmětná valná hromada“) a pod bodem 3 přijala usnesení o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti pro opakované porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, přičemž jednotlivá porušení jsou zde specifikována, pod bodem 4 pak bylo přijato usnesení o volbě , Anonymizováno, mladšího do funkce jednatele (obě usnesení dále též jen „předmětná usnesení“);- proti předmětným usnesením vznesl navrhovatel protesty, a to obecně, že se jedná o protesty proti svolání a konání valné hromady, v dopise ze dne 25. září 2020 adresovaném společnosti a označeném jako generální protest pak uvedl, že valná hromada je svolávána a konána na základě svolání neoprávněnou osobou, a nikoli po právu, jelikož nebyly splněny formální náležitosti jejího svolání a konání.3. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že pozvánka na valnou hromadu svolanou na den 14. září 2020 byla nesrozumitelná, vzhledem k tomu, že odkazuje u jednotlivých bodů programu odkazy na přílohy pozvánky, což činí pozvánku nepřehlednou. Není z ní zřejmé, že mělo být rozhodováno o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a o volbě Martina Opatrného jednatelem. Dle stanov mohou kvalifikovaní společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10 % podílu na hlasovacích právech, požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí. Jestliže ta není svolána do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám. Navrhovatel proti přijatým usnesením předmětné valné hromady nepodal řádný protest. Soud prvního stupně nemá za prokázané tvrzení navrhovatele, že je usnesení neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jelikož kvalifikovaní společníci vytvářeli podmínky pro svolání předmětné valné hromady jimi samotnými.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby návrhu bylo vyhověno, popř. jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. V obsáhlém odvolání namítá, že podal protest ústně a písemně v listině označené datem 25. září 2020, kterou předal na předmětné valné hromadě , Anonymizováno, . Z žádného důkazu neplyne, že kvalifikovaní společníci požádali o svolání mimořádné valné hromady, která by měla na programu volbu , Anonymizováno, mladšího novým jednatelem. Pozvánka na tuto valnou hromadu nebyla řádně a včas doručena všem společníkům. Čtyři jednatelé společnosti uvedli, že o svolání mimořádné valné hromady požádáni nebyli. Jediným důkazem o požádání o svolání předmětné valné hromady je výpověď , Anonymizováno, (a jeho čestné prohlášení), která je však zcela nevěrohodná, což je blíže rozváděno. Otázkou věrohodnosti se soud prvního stupně nezabýval. Na den 14. září 2020 byla svolána valná hromada společnosti, kterou však skupina společníků, kteří svolali předmětnou valnou hromadu, záměrně zmařila. Na pořad jejího jednání byl bod k projednání odvolání navrhovatele z funkce jednatele zařazen a těmto společníkům nic nebránilo projednat odvolání navrhovatele z této funkce. Obsah pozvánky na valnou hromadu svolanou na den 14. září 2020 nebyl nesrozumitelný, notář , tituly před jménem, uvedl, že obsah pozvánky kontroloval. Kvalifikovaným společníkům nikdy nešlo o projednání jimi navrhovaných bodů na řádné valné hromadě, ale jen a pouze o odvolání navrhovatele z funkce jednatele na předem připravené mimořádné valné hromadě za účasti pouze vybrané skupiny společníků. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda došlo k porušení dobrých mravů při způsobu svolání předmětné valné hromady. To, že nebyly naplněny podmínky pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konstatoval soud prakticky bez dalšího.6. Společnost odvolání nepovažuje za důvodné.7. Uvádí, že usnesení soudu prvního stupně je správné, což je podrobnou argumentací odůvodňováno.8. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.9. Podle § 191 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.10. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.11. Podle § 187 odst. 1 z. o. k. společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.12. Podle § 187 odst. 2 z. o. k. jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně. Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo svolání zjevně neopodstatněné.13. Z tvrzení navrhovatele a z obsahu spisu se podává, že navrhovatel podal celkem 4 protesty (§ 192 odst. 2 z. o. k.), z nichž 3 byly uplatněny přímo na předmětné valné hromadě, a protest ze dne 25. září 2020, označený jako generální protest, dosud nezjištěným způsobem (jeho dojitím, včetně doby takového dojití jednateli společnosti, se soud prvního stupně nezabýval). V tomto „generálním protestu“ je namítáno, že svolání a konání předmětné valné hromady bylo provedeno neoprávněnou osobou a nikoliv po právu, jakož i to, že nebyly splněny formální náležitosti pro svolání a konání předmětné valné hromady. Obsahem protestů uplatněných na předmětné valné hromadě je námitka, že tato valná hromada byla svolána neoprávněnou osobou, tj. v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou nikoliv po právu a z důvodu nedodržení formálních náležitostí svolání a konání této valné hromady.14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, přijaté k výkladu právní úpravy protestu, se podává, že společník, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či společenské smlouvě (stanovám) společnosti. Nestačí, pokud sdělí, že „vznáší protest“, neuvede-li (alespoň stručně), proč (z jakých důvodů) tak činí. K naplnění účelu protestu postačí, když okolnosti, v nichž spatřuje rozpor usnesení valné hromady s právními předpisy či společenskou smlouvou, uvede stručně (např. že nebyla dodržena lhůta pro svolání valné hromady, že valná hromada není usnášeníschopná, že pro přijetí danéh