2 Cmo 205/2022-262 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak že zrušil směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Plzni dne 7. 3. 2018, č. j. 49 Cm 26/2018-33, rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení žalovaného ve výši 113 080 Kč a o povinnosti žalobce k náhradě nákladů státu ve výši 2 036 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku soudu prvního stupně (výrok I., II. a III. rozsudku).2. V odůvodnění soud uvedl především, že podle žalobních tvrzení se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 420 000 Kč spolu s 6% úrokem ročně z této částky od 1. 1. 2018 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 1 400 Kč a náhrady nákladů řízení. Jak žalobce uvedl, žalovaný se dne 7. 2. 2016 zavázal zaplatit žalobci částku 420 000 Kč a podepsal jako směnečník směnku splatnou dne 31. 12. 2017. Směnku žalovaný podepsal před žalobcem dvakrát na líci směnky. Dne 4. 1. 2018 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. Přípisem právní zástupkyně žalovaného bylo žalobci sděleno, že směnka není žalovaným podepsána a žalovaný žalobci ničeho nedluží. Žalobce se obrátil před podáním žaloby na znalkyni v oboru kriminalistiky a písmoznalectví JUDr.3. Janu Samkovou, která jednoznačně konstatovala pravost podpisu žalovaného pod adresou směnečníka. Směnka tak byla žalovaným řádně přijata.4. Soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu, rozhodl ve věci směnečným platebním rozkazem ze dne 7. 3. 2018, č. j. 49 Cm 26/2018-33. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky. V námitkách uvedl, že podpisy na směnce nejsou jeho pravými podpisy, směnka tak nesplňuje zákonné náležitosti a tudíž neobstojí jako platná směnka. Pokud by byly podpisy žalovaného na směnce pravými podpisy, musely být žalovaným na směnku učiněny v omylu. Z tohoto důvodu vznesl žalovaný námitku relativní neplatnosti právního jednání týkajícího se podpisu dané směnky. Namítl dále neexistenci kauzální pohledávky s odůvodněním, že vůči žalobci nemá žádný dluh, neexistuje tedy směnečný závazek, neboť neexistuje ani směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, ze které by účel jejího vystavení vyplýval. Směnka nebyla žalovanému předložena k placení.5. Ve věci rozhodoval soud prvního stupně v pořadí prvním rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, č. j. 49 Cm 26/2018-169 ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 1. 3. 2021, č. j. 49 Cm 26/2018-176. Rozsudek ve znění doplňujícího usnesení byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 5. 2022, č. j. 2 Cmo 104/2021–198. Ve shodě se soudem prvního stupně byl odvolací soud v tom, že směnka k důkazu předložená žalobcem je platnou směnkou cizí podle čl. I. § 1 ZSŠ, která byla v souladu s čl. I. § 3 odst. 1 ZSŠ vystavena žalobcem na jeho řad. Příkaz žalobce jako výstavce směnky na částku 420 000 Kč v den její splatnosti zaplatit byl adresován žalovanému, který je na směnce uveden v rubrice určené pro údaj směnečníka a dále v rubrice určené pro údaj příjemce. Oba tyto údaje, v nichž je žalovaný jménem, příjmením, adresou bydliště a rodným číslem, jsou doprovázeny vlastnoručními podpisy u směnečníka. Potud se odvolací soud tedy shodl se zjištěními a závěrem soudu prvního stupně.6. Ohledně podpisu u příjemce směnky soud prvního stupně konstatoval, že tento není pravým podpisem žalovaného, což má za následek, že směnka nebyla žalovaným přijata a že žalovaný ze směnky tak není zavázán. S tímto závěrem se odvolací soud se ve svém zrušovacím usnesené neztotožnil. Závěr soudu prvního stupně totiž zcela pominul úpravu obsaženou v čl. I. § 25 odst. 1, třetí věta ZSŠ, podle kterého pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí. Jak z uvedeného vyplývá, jde o jinou akceptaci směnky, kdy prohlášení příjemce je situováno na líci směnky, aniž by bylo doprovázeno dalšími údaji, jež by přijetí výslovně deklarovaly. Jestliže tedy žalovaný připojil svůj podpis na lícovou stranu směnky k údaji směnečníka, přičemž je zde shoda jeho osoby s osobou směnečníka, platí tento podpis za přijetí směnky. Sama okolnost, že žalovaný je na směnce vypsán též v rubrice příjemce, je irelevantní, neboť bylo čistě na rozhodnutí žalovaného, na kterou část směnky, resp. ke kterému údaji svůj podpis připojí. Proto byl shledán nesprávných závěr soudu prvního stupně, že za akceptaci směnky nelze považovat podpis žalovaného coby směnečníka. Uvedené bylo důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že soudu bylo uloženo zabývat i dalšími námitkami žalovaného. Tedy zabývat se námitkou případného omylu při podpisu směnky, tvrzenou neexistencí kauzy směnky a námitkou nepředložení směnky k placení.7. Po zrušení věci odvolacím soudem bylo v řízení pokračováno. Soud prvního stupně poučil žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je povinen doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k tomu, že podpis na směnce byl žalovaným učiněn v omylu a že neexistuje kauza směnky. Žalovaný uvedl, že není žádný důvod, pro který by měl žalobci cokoli platit a navrhl jako důkaz svědeckou výpověď svědka Tolara a účastnické výpovědi. Pokud jde o případný omyl uvedl, že je nelogické, aby žalovaný žalobci cokoli dlužil, když žalobce sháněl peníze k navýšení odměňování žalovaného, což žalovaný prokazoval emailem ze dne 20.4.2016. K námitce nepředložení směnky k placení žádný důkaz nepředložil.8. Soud prvního stupně doplnil dokazování s výjimkou účastnické výpovědi žalobce, který svou účastnickou výpověď odmítl. Část důkazů zamítl pro nadbytečnost.9. Pokud jde o námitky žalovaného, učinil soud prvního stupně následující závěry.10. Směnku shledal platnou, když tato má všechny náležitosti, jak předpokládá čl. I. § 1 ZSŠ. Pokud jde o námitku pravosti podpisu žalovaného na směnce, vyšel soud prvního stupně ze znaleckých posudků (znalecký posudek znalkyně Samkové, znalecký posudek Kriminalistického ústavu pod Policií ČR), ze kterých bylo zjištěno, že podpis směnečníka , Anonymizováno, je pravým podpisem žalovaného právě u označení směnečníka, jeho podpis u akceptanta není jeho pravým podpisem. Uvedené nemá však za následek nepřijetí směnky žalovaným, když pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí. Námitka žalovaného, že podpis na směnce není jeho pravým podpisem a není proto směnečně zavázán, nebyla proto shledána důvodnou.11. Pokud jde o námitku nepředložení směnky k placení, je třeba vyjít z toho, že nepředložení směnky nemá za následek nemožnost postihu povinného ze směnky majitelem směnky. Žalovaný je v pozici přímého dlužníka ze směnky a námitka nepředložení směnky k placení nebyla rovněž shledána důvodnou.12. Soud prvního stupně se dále zabýval námitkou žalovaného, že pokud je jeho podpis podpisem pravým, učinil jej v omylu a námitkou neexistence kauzy směnky. Obě námitky posuzoval ve vzájemných souvislostech s tím, že důkazní břemeno tíží žalovaného. Ze zjištěného skutkového stavu věci, měl soud prvního stupně obě námitky za prokázané. Z jednotlivých důkazů (výslech svědka Tolara, výslech žalovaného) bylo prokázáno, že žádná kauza směnky neexistuje. Nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci dlužil nějaké peníze, ať z půjčky či eventuálně ze vzniku škody či jiného právního titulu. Pokud jde o koupi automobilu žalovaným v roce 2014, na kterou měl žalovanému žalobce údajně půjčit finanční prostředky, pak z dokazování vyplynulo, že směnka byla vystavena až v roce 2016, tedy dva roky po koupi automobilu. A dlužní úpis – uznání dluhu, který je z roku 2016 s projednávanou věcí nikterak nesouvisí. Předmětnou námitku shledal soud prvního stupně důvodnou.13. Stejně tak důvodnou hodnotil soud prvního stupně námitku podpisu učiněného v omylu. Z provedeného dokazování nebylo zjištěno, kdy došlo k podpisu směnky a kde. Soud pracoval se závěrem znaleckého posudku, že podpis žalovaného pod rubrikou směnečníka, je jeho pravým podpisem. Nicméně žalovaný si podpisu není vědom, nezná důvod podpisu a tvrdil neexistenci kauzy. Existence kauzy nebyla v řízení prokázána a proto měl soud prvního stupně za to, že směnku skutečně žalovaný v omylu podepsal, když neplánoval projevem své vůle potvrdit vznik závazku z cenného papíru. Soud shledal absenci projevu vůle směnku podepsat. Dovodil, že tedy podpis žalovaného na směnce je jeho pravým podpisem, směnka není neplatná, ale absentuje projev vůle směnku podepsat. Nebyla zjištěna kauza směnky, tudíž lze dovodit, že došlo skutečně k omylu při podpisu směnky, byť z výpovědi žalovaného vyplynulo, že žalobci podepisoval dlužní úpisy, kterými vypořádával dluh a vzájemné vztahy ohledně odpracované činnosti jako OSVČ. Jedině v této době mohlo dojít k podpisu směnky. Soud prvního stupně odkázal na § 583 o.z. a uzavřel, že celá směnka je neplatná z důvodu omylu v projevu vůle, a to podstatného omylu žalovaného, proto je jeho námitka důvodná.14. Proti rozsudku se žalobce ve lhůtě stanovené zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V odvolání uvedl zejména, že pokud se dlužník ze směnky brání tím, že směnka, kterou podepsal nemá kauzu, musí věrohodně vysvětlit, proč takovou směnku podepsal (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2009