2 Cmo 88/2023-213 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 28.6.2019 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 400 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 1.1.2019 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Žalobkyně uvedla, že je řádným majitelem směnky vlastní vystavené dne 16.9.2015 v Bechyni na směnečný peníz ve výši 400 000 Kč splatné dne 31.12.2018.2. Soud prvního stupně vydal dne 21.8.2019 směnečný platební rozkaz č. j. 34 Cm 246/2019-15, kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 400 000 Kč, 6% úrok z částky 400 000 Kč od 1.1.2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 333,33 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 51 224,50 Kč.3. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, ve kterých uvedl, že předmětnou směnku nepodepsal, podpis uvedený na směnce není jeho podpisem, o její existenci se dozvěděl až z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 23.4.2019 s tím, že směnka mu nebyla předložena k placení. Žalovaný nevystavil ani žádnou bianco směnku a neuzavřel dohodu o vyplňovacím právu směnečném s tím, že na jaře 2014 vystavil ve prospěch žalobkyně směnku na směnečný peníz ve výši 200 000 Kč, kterou žalovaný splatil, nicméně žalobkyně ji poté žalovanému nevydala. Žalovaný ničeho nedluží žalobkyni a neexistuje ani žádná kauzální pohledávka, na jejímž základě by žalovaný vystavil směnku. Vzhledem k tomu, že i žalobkyně umístila svůj podpis na směnku, je v postavení směnečného rukojmího zavázána k plnění ze směnky. Pro případ, že by žalovaný byl povinen plnit ze směnky, pak uplatnil z titulu obrany svou pohledávku z titulu směnečného rukojemství žalobkyně, kterou tímto započetl.4. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 12.11.2019 k námitkám žalovaného uvedla, že žalovaný vystavil předmětnou směnku s tím, že údaje tam uvedené zčásti vepsala asistentka žalobkyně pí. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zčásti její jednatel , právnická osoba, . Není však pravdou, že by v minulosti žalovaný vystavil ve prospěch žalobkyně směnku na 200 000 Kč. O proplacení směnky žalobkyně několikrát žalovaného upomínala a to opakovaně v průběhu ledna 2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla v roce 2015 ve prospěch žalovaného několik zápůjček za účelem nákupu osobních vozidel, které představovaly částku cca 400 000 Kč a žalovaný avizoval potřebu dalších finančních prostředků, rozhodla se vystavit směnku na výše uvedenou částku.5. Rozsudkem ze dne 27.4.2021, č. j. 34 Cm 246/2019-96 soud prvního stupně směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti s odůvodněním, že ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví i ze svědecké výpovědi , Anonymizováno, , Anonymizováno, má soud za prokázané, že podpis výstavce na směnce je pravým podpisem žalovaného s tím, doručení směnečného platebního rozkazu se žalobou splnilo funkci prezentace směnky. K tvrzenému zápočtu soud nepřihlédl, neboť byl učiněn v době po vydání platebního rozkazu. K námitce, že žalovaný žalobkyni ničeho nedluží a neexistuje žádná kauzální pohledávka, soud uvedl, že tato námitka je neurčitá a nedůvodná.6. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho změnu a zrušení směnečného platebního rozkazu. Uvedl, že směnka neobsahuje písmo žalobkyně, ale několik rukopisů různých osob s tím, že mohla být vyrobena z různých dokumentů, kterých měla žalobkyně nespočet od žalovaného. Podpis mohl být proto opsán podle předlohy pravého podpisu žalovaného z některého dokumentu. Zopakoval, že žalovaný žalobkyni ničeho nedluží, neboť neexistuje žádná kauzální pohledávka žalobkyně vůči žalovanému s tím, že soud prvního stupně její existenci ani nezkoumal, čímž porušil procesní práva žalovaného.7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že pravost podpisu žalovaného na směnce byla prokázána s tím, že žalobkyně půjčovala žalovanému finanční prostředky na nákup ojetých aut. V další části odkázala na šetření , právnická osoba, , která trestní stíhání na základě oznámení žalovaného odložila.8. Odvolací soud usnesením ze dne 30.8.2021, č. j. 2 Cmo 204/2021-113, 2 Cmo 205/2021 rozsudek soudu prvního stupně ve znění jeho doplňujícího usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně se nevypořádal s tím, kterého dne byla směnka vystavena s odkazem na výpověď svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ohledně námitky nedostatku kauzy směnky vyhodnotil závěr soudu za nesprávný s tím, že tuto námitku je třeba opětovně posoudit s tím, že důkazní břemeno tíží žalovaného.9. Soud prvního stupně poté, co provedl účastnické výpovědi jednatele žalobkyně a žalovaného a provedl důkaz výpovědí , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , právnická osoba, dne 3.9.2019 rozhodl rozsudkem ze dne 6.4.2023, č. j. 34 Cm 246/2019-180, ve kterém ve výroku I. zrušil směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Českých Budějovicích, ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů námitkového řízení žalovanému a ve výroku III. uložil žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení České republice ve prospěch Krajského soudu v Českých Budějovicích. Soud dospěl k závěru, že podpis výstavce na směnce je pravým podpisem žalovaného s tím, že námitka nepředložení směnky k placení je nedůvodná. Soud rovněž zopakoval, že námitka započtení je nedůvodná, neboť k zápočtu provedeném v době po vydání platebního rozkazu nelze přihlížet. Z provedených důkazů však nebylo prokázáno, že by žalobkyně poskytla žalovanému jakoukoli půjčku, neboť výpovědi účastníků sporu jsou rozporné a vzájemně se vyvracejí. Směnka byla proto vystavena žalovaným, aniž by pro to existoval důvod. Vzhledem k tomu, že námitku neexistence kauzy vyhodnotil soud za důvodnou, přistoupil ke zrušení směnečného platebního rozkazu.10. Žalobkyně v zákonné lhůtě podala proti tomuto rozsudku blanketní odvolání ze dne 3.5.2023, které doplnila písemným podáním ze dne 9.5.2023, ve kterém navrhla rozsudek soudu prvního stupně změnit a směnečný platební rozkaz ponechat v platnosti. Zejména uvedla, že soud prvního stupně nerespektoval závazný názor odvolacího soudu ohledně rozložení důkazního břemeno týkající se námitky nedostatku kauzy. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že mu žalobkyně nepůjčila finanční prostředky s tím, že jeho výpověď je třeba hodnotit za nevěrohodnou zejména k tvrzení o nepravosti jeho podpisu na směnce. Žalovaný ke svému tvrzení nenavrhl žádné jiné důkazy a neuvedl, co jej vedlo k vystavení směnky. Takovým tvrzením by mohla být např. nesvoboda podpisu nebo její podepsání v omylu. Naopak svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, vypověděla na , právnická osoba, , že dávala žalovanému peníze na auta a opakovaně jej žádala o zaplacení dluhu.11. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně zejména uvedl, že se ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně, který dovodil neexistenci kauzy směnky, čímž žalovaný unesl své důkazní břemeno.12. Odvolací soud přezkoumal napadaný rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.13. Ve shodě se soudem prvního stupně je třeba uvést, že námitky týkající se nepředložení směnky k placení i započtení pohledávek jsou nedůvodné, neboť výstavce směnky je dlužníkem přímým a případné nepředložení směnky k placení nemá za následek zánik postižních práv ze směnky s tím, že směnka byla žalovanému předložena nejpozději doručením směnečného platebního rozkazu. Pokud by soud uvažoval o zániku pohledávky ze směnky započtením, muselo by takovému úkonu dojít nejpozději do vydání směnečného platebního rozkazu, což v daném případě nebylo žalovaným ani tvrzeno.14. Ohledně námitky nepravosti podpisu výstavce na směnce správně soud prvního stupně vyšel ze závěrů znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, jež byl vypracován znalcem , tituly před jménem, Pavlem Kokišem, který závěr o pravosti podpisu stanovil v rovině střední pravděpodobnosti. Vzhledem k tomu, že takový závěr znalce již nelze „překlopit“ do roviny záporného zjištění, pak samotný tento důkaz postačí k závěru o pravosti podpisu žalovaného na směnce. Navíc tento závěr byl podpořen svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která odpověděla kladně ohledně podpisu žalovaného na směnce s tím, že směnku jako takovou sama vyplňovala s tím, že podpisy na směnce jsou obou účastníků sporu a žalovaný směnku podepsal před svědkyní v kanceláři žalobkyně. I když svědkyně ve své výpovědi ( ze dne 27.4.2021) opakovaně uvedla, že směnka byla vystavena na podzim 2018, ve výpovědi na , právnická osoba, dne 3.9.2019 uvedla, že směnka byla podepsána v den uvedený na směnce (16.9.2015) v kanceláři společnosti v Bežerovicích čp. 9, čemuž byla přítomna, přičemž vypisovala místo a datum vystavení, měnu, částku, vypsala remitenta „, právnická osoba, “ a slovní vyjádření částky 400 000 Kč, „Bez protestu“, „splatno u“, „, právnická osoba, “ a „, Jméno žalovaného, “ s tím, že žalovaný připojil na směnku pouze svůj podpis. Údaje