5 Cmo 10/2023-188 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením ve výroku I. bylo řízení o návrhu žalovaného ze dne 9. 12. 2022 na osvobození od soudních poplatků zastaveno, ve výroku II. byl návrh žalovaného na ustanovení zástupce zamítnut, ve výroku III. bylo řízení o žalobě na obnovu řízení zastaveno a ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně ve svém odůvodnění uvedl, že v rámci řízení o povolení obnovy řízení požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků, o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 28. 7. 2022, č. j. 8 Cm 1/2003-80, jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2022, č. j. 69/2022-90. Vzhledem k tomu, že žalovaný podal opakovaný návrh na osvobození od soudních poplatků a jeho přiznání je vyloučeno z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování nebo bránění práva v řízení o povolení obnovy řízení, jak uvedl odvolací soud v předcházejícím usnesení, postupoval soud prvního stupně dle § 159a odst. 4 a § 167 odst. 2 o. s. ř. a řízení o návrhu žalovaného ze dne 9. 12. 2022 na osvobození od soudních poplatků za použití § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, jak uvedeno ve výroku I. daného usnesení. Nad rámec uvedl, že tvrzení žalovaného o vývoji jeho majetkových poměrů nemohou na tomto závěru ničeho změnit. Jelikož soud nedovodil splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků, pak nejsou splněny ani zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o. s. ř., a proto soud ve výroku II. zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce. Jelikož po předchozí výzvě ze dne 8. 11. 2022, č. j. 8 Cm 1/2003-92 doručené dne 24. 11. 2022 žalovaný nezaplatil soudní poplatek za povolení obnovy řízení ve výši 1 000 Kč, postupoval soud dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. a řízení o žalobě na obnovu řízení zastavil, jak uvedeno ve výroku III. daného usnesení. Soud prvního stupně tak postupoval poté, co dopisem ze dne 8. 12. 2022 žalovaný soudu sdělil, že provedl „jednostranný zápočet“ částky 1 000 Kč, kdy proti pohledávce státu na zaplacení soudního poplatku započítává do výše 1 000 Kč svou splatnou pohledávku z titulu práva poškozeného vůči státu na odškodnění za způsobenou škodu zneužitím pravomoci ve věci č. j. 6 C 311/2005, jež mu byla způsobena v celkové výši 18 605 924 Kč. Soud v tomto směru odkázal na ust. § 8 zák. č. 549/1991 Sb., dle něhož lze soudní poplatek zaplatit pouze na účet soudu nebo v kolcích s tím, že neurčitý nebo neexistentní zápočet ve výčtu uveden není. Nadto je třeba postupovat dle § 13 zák. č. 549/1991 Sb., dle něhož se při správě placení postupuje podle daňového řádu č. 280/2009 Sb., který nepřipouští způsob úhrady zápočtem. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy na straně žalobkyně žádné náklady nevznikly.2. Žalovaný podal proti výše uvedenému usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k novému projednání, neboť má za to, že jsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Současně uplatnil námitku vůči asistentu soudce, který rozhodoval v předmětné věci.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Předně je třeba uvést, že v předmětné věci rozhodoval soudce, a proto námitka žalovaného, že rozhodoval asistent soudce, není důvodná.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.6. Je třeba uvést, že o návrhu na osvobození od soudních poplatků bylo již pravomocně rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 7. 2022, č. j. 8 Cm 1/2003-80, které bylo potvrzeno usnesením zdejšího odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2022, č. j. 5 Cmo 69/2022-90 s tím, že majetkové poměry žalovaného se nezměnily. Zejména však důvody (bezúspěšné bránění práva), pro které nelze přiznat osvobození od soudních poplatků byly náležitě odůvodněny již v usnesení zdejšího odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2022, č. j. 5 Cmo 69/2022-90 a odvolací soud na ně plně odkazuje, neboť na těchto závěrech nelze ničeho měnit. Jelikož žalovaný uplatnil u soudu další zcela identický návrh na osvobození od soudních poplatků, postupoval soud prvního stupně správně, pokud řízení o tomto návrhu zastavil dle § 104 odst. 2 o. s. ř., neboť se jedná o věc již pravomocně rozhodnutou dle § 159a odst. 4 o. s. ř. za použití § 167 odst. 2 o. s. ř.7. V souladu s § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Vzhledem k tomu, že na straně žalovaného nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, jak výše uvedeno, nelze žalovanému ustanovit zástupce. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud takový návrh žalovaného zamítl.8. V souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů, výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.9. Výzvou ze dne 8. 11. 2022, č. j. 8 Cm 1/2003-92 doručenou dne 24. 11. 2022 vyzval soud prvního stupně žalovaného, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení zaplatil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na povolení obnovy řízení. Jelikož nebyl soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě do 9. 12. 2022, postupoval soud prvního stupně správně, pokud řízení dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb. zastavil a současně odkázal na § 8 odst. 3, 4 zák. č. 549/91 Sb., dle něhož se soudní poplatek hradí na účet soudu nebo kolkovými známkami s tím, že použití zápočtu nelze připustit, jak výše odůvodněno, ani v případě, že by pohledávka žalovaného byla (zčásti) důvodná.10. Soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy na straně žalobkyně žádné náklady nevznikly.11. Lze proto shrnout, že postupu prvoinstančního soudu nelze vytknout žádného pochybení, a proto odvolací soud výše uvedené usnesení ve shodě s § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. s tím, že na straně žalobkyně žádné náklady nevznikly.