5 Cmo 44/2023-60 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se zastavuje odvolací řízení (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 37 Cm 160/2021-31, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 1 153 519,84 Kč s úrokem z prodlení a směnečnou odměnou společně „se žalovaným č. 1 a žalovanou č. 3“, kteří byli k téže povinnosti zavázáni rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 37 Cm 9/2021-63. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný podal proti rozsudku odvolání a usnesením ze dne 5. 9. 2022, č. j. 37 Cm 160/2021-46, byl vyzván k úhradě soudního poplatku za odvolání. Poučen byl zároveň o tom, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno. Usnesení bylo doručeno dne 18. 9. 2022, soudní poplatek však zaplacen ve stanovené lhůtě nebyl. Postupováno bylo proto podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1, písm. c/ o. s. ř.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné blanketní odvolání.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).4. Uvádí předně, že soud prvního stupně uvedl v záhlaví napadeného usnesení jako žalované též společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , proti níž žaloba směřovala jako proti původně žalované 1., a , Anonymizováno, , proti níž žaloba směřovala jako proti původně žalované 3. Nárok vůči žalovanému (původně žalovaný 2.) byl však usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. 8. 2021, č. j. 37 Cm 9/2021-47, vyloučen k samostatnému řízení s tím, že nadále je u soudu prvního stupně veden pod sp. zn. 37 Cm 160/2021. Vzhledem k tomu, že po vyloučení věci projednávané ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným se uvedené řízení původně žalovaných 1. a 3. netýká, označil odvolací soud v záhlaví svého usnesení jako žalovaného pouze , Jméno žalovaného, .5. Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1, písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.6. V daném případě vznikla žalovanému podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1, písm. a/ ZSOP. S ohledem na to, že soudní poplatek za odvolání nebyl žalovaným zaplacen při podání odvolání, vyzval ho soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 9. 2022, č. j. 37 Cm 160/2021-46, k jeho zaplacení ve výši 57 869 Kč ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno a že k dodatečné úhradě poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.7. Výzva byla žalovanému doručována v souladu s ustanovením 45 odst. 2, věta první o. s. ř. do jeho datové schránky. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky vyplývá, že odeslána byla soudem prvního stupně dne 8. 9. 2022 a téhož dne byla do datové schránky žalovaného dodána. Podle přehledu událostí na potvrzení o dodání a doručení uplynulo od dodání datové zprávy deset dnů, aniž by se žalovaný do datové schránky přihlásil. Datová zpráva byla zároveň označena jako doručená fikcí. Vzhledem k tomu, že desátý den lhůty podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, připadl na neděli 18. 9. 2022, přesunul se podle ustanovení § 57 odst. odst. 2 o. s. ř. na pondělí 19. 9. 2022 jako nejblíže následující pracovní den (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Lhůta soudem prvního stupně stanovená v délce patnácti dnů tak začala žalovanému běžet dnem následujícím po dni doručení výzvy k úhradě soudního poplatku, tedy dnem 20. 9. 2022, a skončila dnem 5. 10. 2022. Žalovaný ani v takto stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, důsledkem čehož je, že v řízení o jím podaném odvolání nelze pokračovat.8. Výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je proto věcně správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacích řízení, byť soudem prvního stupně byl nesprávně odůvodněn odkazem na již zrušené ustanovení § 146 odst. 1, písm. c/ o. s. ř. V daném případě žalovaný nesplněním poplatkové povinnosti zavinil, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a tedy stíhala by ho povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalobkyni ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláním žalované proti rozsudku nevynaložila.9. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř., přičemž u výroků I. a II. tak učinil ve znění uvedeném ve výrocích I. a II. usnesení odvolacího soudu, neboť v záhlaví napadeného usnesení ani v jeho výrocích I. a II. není vyjádřeno, jakého rozhodnutí soudu prvního stupně se týká odvolací řízení, které bylo zastaveno. Dalším důvodem pro upřesnění výroků napadeného usnesení je, že jejich formulace soudem prvního stupně by mohla vyvolat dojem, že usnesením byla zastavena i řízení o odvoláních podaných původně žalovanými 1. a 3. (založena na číslech listů 38 a 36 spisu), což se zjevně nestalo, když z odůvodnění usnesení nepochybně vyplývá, že rozhodováno jím bylo pouze o odvolání podaném žalovaným , Jméno žalovaného, .10. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Žalobkyni však žádné takové náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.