9 Cmo 150/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn ze dne 25. října 2022 pod Fj 408456/2022/MSPH se odmítá.“2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) uvedl, že navrhovatel se svým návrhem došlým soudu dne 25. 10. 2022, pod č. j. Fj 40456/2022/MSPH domáhal zápisu , Anonymizováno, do spolkového rejstříku, tento návrh byl téhož dne doplněn pod č. j. F 408463/2022/MSPH o stanovy. Návrh byl podán prostřednictvím datové schránky fyzické osoby , Anonymizováno, s tím, že k návrhu navrhovatel předložil prostřednictvím datové schránky fyzické osoby stanovy spolku, které byly opatřeny elektronickým podpisem. Dále soud uvedl, že rejstříkové řízení týkající se odborových organizací se řídí ustanovením § 121 a následujícími zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z.v.r.“) s tím, že pro účely tohoto řízení se na odborové organizace nahlíží jako na spolky. Soud citoval ustanovení § 2, § 8 o.z. s tím, že žádné subjektivní právo v lidské společnosti nemůže být neomezené, tak jako individuální svoboda není ani v nejsvobodnější společnosti neomezená. Mezí svobody jednotlivce je svoboda jiného a mezí výkonu subjektivního práva jsou práva druhých. Zneužívající výkon práva je za rámcem tohoto práva, takže ve skutečnosti nejde o výkon práva, ale o protiprávní jednání. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany. Dále soud citoval ustanovení § 24 o.z. a poté uvedl, že navrhovatel navíc požadoval zápis odborové organizace s názvem , Anonymizováno, , přičemž název nesmí být zavádějící a nesmí vzbuzovat o předmětu podnikání/činnosti či účelu, či identitě podnikatele jiné představy, než je skutečnost. V předposledním odstavci soud citoval ustanovení § 86 písm. a), b), e) z.v.r. a v posledním odstavci uzavřel, že s ohledem na uvedené a posouzením návrhu včetně předložených listin rozhodl soud o odmítnutí návrhu na zápis mezinárodní odborové organizace tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení, neboť měl za to, že stanovy a zejména účel odporují zákonu.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel obsáhlé odvolání. V odvolání uvedl odvolatel tyto stěžejní odvolací námitky:1) Ve věci rozhodoval zjevně neobjektivně, nesprávně, pravděpodobně člen jiné konkurenční odborové organizace, podjatý vyšší soudní úředník (dále též jen v.s.ú.), který však není zákonným soudcem, což je protiústavní. V této souvislosti odvolatel odkazoval na příslušné články Listiny základnách práv a svobod (čl. 1, 3 odst. 1 a 38 odst. 1) s tím, že každý má právo, aby jeho věc rozhodl nezávislý a nestranný soud kvalifikovaným zákonným soudcem.2) Ve věci byly porušeny články 26 a 28 - 37 Smlouvy o fungování Evropské unie.3) Ohledně prostituce, resp. tohoto „povolání a řemesla“, jsou státy EU, ve kterých je legální nejen prostituce, ale i prodej některých psychotropních a omamných látek (drog) s tím, že odvolatel odkazoval a popisoval z tohoto pohledu situaci ve Španělsku a rozsudky Soudního dvora Evropské unie C-230/18, C-663/18 B S a C A.4) Odmítnutí návrhu dle § 86 písm. a), b) a e) z.v.r. musí předcházet výzva soudu na doplnění a odstranění vad, resp. absentujících podkladů, pročež není zřejmé, co soudu chybělo či nebylo doloženo a mělo být doloženo.5) Odůvodnění rozhodnutí je nedostatečné - nepřezkoumatelné a nesrozumitelné, v rozporu s právem na spravedlivý proces.6) Soud měl dle odvolatele přerušit soudní (rejstříkové) řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a věc předložit Soudnímu dvoru EU s prejudiciální otázkou.4. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud:1) vyloučil Veroniku Novotnou v.s.ú. jako předpojatou z důvodu jejího členství v konkurenční odborové organizaci, jestli je členskou nebo funkcionářkou v jiné odborové organizaci2) přerušil předmětné řízení ve smyslu článku 267 3. věty Smlouvy o fungování EU k položení prejudiciální otázky:a) má se relevantní právo EU, hlavně čl. 8, 10, 11 a 14 „EDL´P“, čl. 11 Charty EU vykládat v tom smyslu, že požadovaný název navrhovaného subjektu anebo jeho část odporuje čl. 8, 10, 11 a 14 „EDL´P“, ačkoliv tento název používají i jiné subjekty v rámci hospodářské soutěže v EU a ČR.b) má se relevantní právo EU, hlavně čl. 10 až 13, 15/2, 20, 21, 26, 31, 32, 47 Charty EU, čl. 8, 10, 11 a 14 „EDL´P“, čl. 34, 35, 36 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že odborová organizace (svaz) sdružující nejstarší kodifikované i nekodifikované řemesla a svobodné povolání, hlavně amatérské a profesionální prostitutky, amatérské a profesionální zločince, kriminálníky, advokáty, právníky, církevní a náboženské představitele, šamany, amatérské a profesionální politiky a poslance neodporuje právu EU a povaze odborové organizacec) má se relevantní právo EU, hlavně čl. 10 až 13, 15/2, 20, 21, 26, 31, 32, 47 Charty EU, čl. 8, 10, 11 a 14 „EDL´P“, čl. 34, 35, 36 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že mezinárodní odborové organizace jsou subjekty - entity hospodářské soutěže poskytující legálně služby jakémukoliv zaměstnání, profesi, povolání a řemeslu, bez ohledu zda je kodifikované či nekodifikované a není možné je omezovat svévolí vyšší soudní úřednice v právu na odborové sdružování v ČR3) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se návrh na prvozápis neodmítá a zrušil odvoláním napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud dospěl k závěru, že napadené usnesení soudu prvního stupně je částečně nepřezkoumatelné.6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb. „Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce. Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.“7. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.8. Odvolací soud byl povinen se předně vypořádat s námitkou podjatosti rozhodujícího vyššího soudního úředníka. K tomu odvolací soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení soudce či rozhodujícího vyššího soudního úředníka (dále též jen „úředník“) podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci/úředníkovi/ (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce či rozhodujícího vyššího soudního úředníka lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě a je-li taková pochybnost (objektivně posuzováno) dána. K důvodům vyloučení podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův/úředníkův poměr k projednávané věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak tomu je v případě, kdyby soudce/úředník sám byl účastníkem řízení. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce/úředník nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Žádné takové rozhodné a právně relevantní okolnosti odvolatel však netvrdil, tím spíše nedokládal. Tvrdil pouze spekulaci o členství rozhodujícího v.s.ú. v „konkurenční“ odborové organizaci, aniž by však uvedl její název či toto své tvrzení ryze spekulativního charakteru jakkoliv konkretizoval či doložil. Že se jednalo o pouhou nepodloženou spekulaci odvolatele ostatně vyplývá z vyjádření rozhodující vyšší soudní úřednice učiněného k dotazu odvolacího soudu, jež písemně dne 25. 1. 2023 prohlásila, že „nemá poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům, není členem nějaké, příp. „konkurenční“ odborové organizace.“ Odvolací soud tedy neshledal, že by , Anonymizováno, coby v této věci rozhodující v.s.ú. byla podjatá, resp. že by vůbec existoval jakýkoliv důvod pochybovat o její nepodjatosti.9. Jak již uvedeno ve výše citovaném ustanovení zákona „důvodem k vyloučení soudce (přísedícího)/úředníka nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího)/úředníka v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Rozhodl-li tedy příslušný vyšší soudní úředník o odmítnutí návrhu, tedy že nevyhověl návrhu, je to z hlediska jeho namítané podjatosti zcela právně irelevantní. Odvolací soud tedy shrnuje, že v daném případě neexistuje žádná právně relevantní skutečnost, která by nasvědčovala, byť i jen potencionálně, o podjatosti rozhodujícího úředník