9 Cmo 55/2023-60 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 11. 7. 2022 domáhal se navrhovatel (a původní navrhovatel b/ , tituly za jménem, ), aby soud určil, že souhlas , adresa, (dále jen „společenství“), udělený výborem dne 11. 4. 2022 se stavební úpravou a nástavbou dokončené stavby za účelem užívání stavby jednotek č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, stavebníkem , Anonymizováno, , je neplatný.2. Navrhovatelé tvrdili, že jsou členy společenství a spoluvlastníky budovy č.p. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, (dále jen „dům“). , Anonymizováno, (dále jen „stavebník“) provedl v domě podle navrhovatelů stavební práce, a to neoprávněně, neboť neměl stanovami vyžadovaný souhlas všech spoluvlastníků se stavebními úpravami společných částí domu. Stavebník si neoprávněně uzmul společné části domu a zasáhl do nich, přestože podle stanov společenství je k přijetí usnesení o změně stavby třeba souhlas všech členů. Stavebník navíc stavěl bez stavebního povolení, podle znaleckého posudku stavbou způsobil navrhovateli škodu ve výši 1 173 000 Kč. Společenství přes žádosti navrhovatelů i dalších členů nečinilo žádné kroky ke zjednání nápravy. Naopak vyslovilo se stavebními úpravami souhlas podle § 184a stavebního zákona, a to mimo schůzi shromáždění společenství. S uvedeným souhlasem požádal stavebník o dodatečné stavební povolení. Udělením souhlasu došlo k závažnému a mimořádnému zásahu do postavení navrhovatelů jako spoluvlastníků domu a do jejich majetku. Navrhovatelé jsou přesvědčení, že sporný souhlas udělený výborem společenství je neplatný, neboť k jeho udělení je třeba podle stanov společenství souhlasu všech členů společenství, a takový souhlas udělen nebyl. Účastníkům „schůze“ ze dne 13. 4. 2022 bylo sděleno, že k přijetí souhlasu stačí nadpoloviční většina všech členů, což je omyl, neboť takový souhlas postačuje v případě modernizace, rekonstrukce a opravy společných částí domu. Stavebními úpravami však došlo ke změně vnitřního uspořádání budovy a mělo dojít ke změně velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Proto měly být stavební práce odsouhlaseny všemi spoluvlastníky a měla být uzavřena smlouva o výstavbě. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že výbor společenství jedná v rozporu s dobrými mravy, řádně nehájí zájmy společenství a naproti tomu bezdůvodně zvýhodňuje stavebníka. Navrhovatelé považují samotný souhlas ze dne 11. 4. 2022 za rozhodnutí výboru společenství, neboť jim společenství nesdělilo, na základě jakého rozhodnutí souhlas udělilo.3. Společenství upozornilo, že navrhovatelé se domáhají vyslovení neplatnosti právního jednání učiněného společenstvím, nikoli neplatnosti rozhodnutí výboru. Podle společenství sporné stavební práce nemají za následek změnu užívání domu ani velikosti spoluvlastnických podílů. Dochází pouze k rekonstrukci půdy, která je společnou částí domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky. K takovým úpravám postačí souhlas nadpoloviční většiny členů společenství, který navrhovatelé nezpochybnili. Za takové situace nebylo nutné uzavírat smlouvu o výstavbě. Společenství navrhlo návrh zamítnout.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením zastavil řízení o návrhu původního navrhovatele b) (výrok I.), zamítl návrh ve věci samé (výrok II.) a společenství přiznal náklady řízení (výrok III.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že navrhovatel je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v domě, zatímco stavebník je vlastníkem jednotek č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , že všechny jednotky jsou nebytovými prostory umístěnými v prvním nadzemním podlaží domu a že stavebník má právo výlučného užívání k části půdního prostoru nad svými jednotkami. Podle stanov společenství je k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby třeba souhlasu všech členů společenství. K modernizaci, rekonstrukci a opravám společných částí, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a velikost spoluvlastnických podílů, postačuje souhlas nadpoloviční většiny všech členů společenství. Dne 23. 8. 2021 vydal stavební úřad výzvu k bezodkladnému zastavení prací, na 21. 9. 2021 nařídil kontrolní prohlídku. Dne 22. 11. 2021 podal stavebník u stavebního úřadu žádost o dodatečné stavební povolení, dne 8. 12. 2021 přerušil stavební úřad řízení o odstranění stavby. Dne 11. 4. 2022 podepsal , tituly před jménem, jako předseda výboru společenství souhlas vlastníka stavby podle § 184a stavebního zákona se záměrem stavebních úprav a nástavby jednotek č. 799/30 a 799/31 stavebníkem. Dne 13. 4. 2022 byla na shromáždění vlastníků probírána stavba, bylo tvrzeno, že k vydání stavebního povolení stačí souhlas nadpoloviční většiny vlastníků a že stavebník předložil souhlas cca 60 % vlastníků. Proto byl stavebníkovi dán souhlas společenství.5. Po právní stránce soud prvního stupně po zjištění, že návrh byl podán včas, konstatoval, že sporný souhlas podle § 184a stavebního zákona je jednostranným právním jednáním vůči stavebnímu úřadu. Fakticky tak navrhovatelé nenapadli rozhodnutí orgánu společenství, nýbrž právní jednání. Podle § 258 o. z. se však navrhovatelé mohli domáhat pouze přezkumu rozhodnutí výboru, nikoli však vyslovení neplatnosti právního jednání učiněného statutárním orgánem. Napadený souhlas tedy není rozhodnutím orgánu „spolku“ podle § 258 o. z.6. Proti tomuto usnesení, a to jeho výrokům II. a III., podal odvolání navrhovatel. Soud prvního stupně podle něj nepřihlédl k tomu, že výbor společenství měl o udělení souhlasu se stavebními úpravami rozhodnout a že tak nikdy neučinil. To podle navrhovatele nemůže vést k tomu, že by se neměl jak bránit proti takovému absentujícímu rozhodnutí. Výbor společenství podle navrhovatele musel z povahy věci o udělení souhlasu rozhodnout - pokud tak formálně neučinil, nelze navrhovateli upřít možnost se proti takovému „rozhodnutí/jednání“ výboru bránit. Navrhovatel vytkl soudu prvního stupně i neprovedení výslechu svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Odvolacímu soudu navrhl, aby napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.7. Společenství se k odvolání vyjádřilo tak, že souhlas podle § 184a stavebního zákona je právním jednáním, které se přezkoumává ve stavebním řízení. V projednávané věci lze zkoumat jen vady usnesení orgánu společenství, nikoli vady právního jednání. Uvedlo, že na návrhu výslechu svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, již netrvá. Závěrem upozornilo, že souhlas s uvedeným stavebním záměrem byl učiněn už dříve, a proto by ani případné vady souhlasu nemohly na postavení navrhovatele nic změnit.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, ale neshledal je důvodným. K tomu třeba dodat, že výrok I. napadeného rozsudku nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci; totéž se týká i výroku II. vůči původnímu navrhovateli b).9. Odvolací soud rozhodl o odvolání bez jednání, neboť odvolací důvody se týkaly pouze právního posouzení věci a společenství s tímto postupem souhlasilo (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Navrhovatel nereagoval na řádně doručenou výzvu k vyjádření, zda s rozhodnutím bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude odvolací soud jejich souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).10. Protože sporný souhlas byl vydán v dubnu 2022, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).11. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).12. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).13. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpoz