12 Cmo 125/2024-102 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 152 023 Kč s 6% úrokem z této částky ode dne 27. 9. 2023 do zaplacení a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 899 Kč.2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že soud vydal k návrhu žalobce směnečný platební rozkaz, který pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného zrušil.3. Žalovaný uvedl, že v postavení fyzické osoby uzavřel se žalobcem dne 24. 1. 2020 smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. , Anonymizováno, na částku 60 000 Kč. Při uzavírání smlouvy jednal mimo rámec podnikatelské činnosti. Pracuje jako lesní dělník, o čemž obchodní zástupci žalobce věděli. Na smlouvu nelze hledět tak, že je-li u žalovaného uvedeno identifikační číslo, jedná se o smlouvu podnikatelskou. Žalovaný byl při uzavírání smlouvy v postavení spotřebitele a dovolává se ochrany slabší strany. Půjčku potřeboval na splacení svých závazků plynoucích z úvěrové smlouvy poskytnuté , právnická osoba, . Nebyl seznámen s podmínkami a podstatou uzavřené smlouvy, nebyl schopen posoudit obsah smlouvy. Žalobce nepostupoval s odbornou péčí při posouzení žalovaného splácet zápůjčku. Na zápůjčku uhradil 94 352 Kč, tj. 34 352 Kč nad rámec poskytnuté jistiny. Smlouvu o podnikatelské zápůjčce považuje za neplatnou, nebyl si schopen uvědomit nepříznivé dopady do jeho poměrů. Smlouva o zápůjčce byla nastavena jednostranně v neprospěch žalovaného, žalobce využil jeho nezkušenosti a finanční tísně. Jednání žalobce se příčí dobrým mravům. V článku 4 smluvních ujednání bylo sjednáno směnečné vyplňovací právo. Žalobce nepředložil žalovanému zesplatnění zápůjčky, ani směnku k zaplacení. Směneční dohoda je absolutně neplatná, neboť šlo o spotřebitelskou smlouvu.4. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který svou účast omluvil (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Po provedeném dokazování (směnkou, předžalobní výzvou, smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , Anonymizováno, , výpisem z veřejné části Živnostenského rejstříku) soud uzavřel, že bylo prokázáno, že žalovaný je ve smlouvě označen adresou bydliště a místa podnikání a identifikačním číslem, tj. jako fyzická osoba podnikající. V době uzavření smlouvy žalovaný podnikal. Živnost zahájil dne 1. 8. 2014, doba platnosti oprávnění je na dobu neurčitou. Skutečnost, že účastník podniká na základě živnostenského oprávnění, není sama o sobě pro přijetí závěru, že vystupoval při uzavření smlouvy jako podnikatel, dostatečná. I osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může být v konkrétním smluvním vztahu v postavení spotřebitele, a to v případě, že jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti. To musí být prokázáno. Žalovaný se nedostavením k jednání zbavil možnosti být soudem poučen o povinnost svá tvrzení, týkající se spotřebitelského charakteru smlouvy, prokázat. Nezbylo než konstatovat, že tvrzení, že žalovaný uzavřel smlouvu v postavení spotřebitele, nebylo prokázáno. Povinnost posoudit schopnost vydlužitele splácet zápůjčku má žalobce pouze v případě spotřebitelů. Pokud jde o ochranu slabší strany, z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 23 ICdo 56/2019) vyplývá, že ochranu slabší strany lze poskytnout i podnikateli, a to pouze za situace, že bude bez pochybností prokázáno, že druhý podnikatel zneužil svého postavení silnější strany. V tomto směru neposkytl žalovaný dostatečná skutková tvrzení, z nichž by vyplýval popis jednání, kterým měl žalobce zneužít postavení silnější strany. K nemožnosti dát žalovanému poučení o povinnosti doplnit tvrzení se soud již vyjádřil. Nezbylo než konstatovat, že v tomto směru neunesl žalovaný břemeno tvrzení. Nebyla prokázána ani další tvrzení, že zástupci žalobce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nedisponovali dostatečným oprávněním za žalobce při uzavírání smlouvy jednat, že bylo uhrazena částka 94.352 Kč.6. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalovaný vystavil směnku vlastní, kterou se zavázal dne 26. 9. 2023 uhradit žalobci směnečnou sumu ve výši 152 023 Kč. Protože ke dni splatnosti nebyla v místě platebním směnečná suma uhrazena, je žalovaný v prodlení s úhradou směnečné sumy. Vedle ní má žalobce právo i na 6 % úrok ode dne následujícího po dni splatnosti směnky (čl. I § 48 z. s. š. Proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci, který měl ve věci úspěch i náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř.).7. Žalovaný napadl rozsudek odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že výpisem z živnostenského rejstříku nelze prokázat, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy aktivně podnikal. Naopak, byl od 21. 1. 2020 veden v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce. Soud prvního stupně se odmítl zabývat návrhem žalovaného na dokazování, aby žalobce doložil účel poskytnutí zápůjčky. Z výpisu z LV žalovaného je zřejmé, že byl ke dni uzavření smlouvy předlužen a zápůjčku nebyl schopen splácet. K tomu, že se zbavil možnosti být poučen, uvedl, že byl a je dlouhodobě práce neschopen a ke dni 27. 3. 2024 byl vyzván k nástupu do výkonu trestu. Soud prvního stupně neposoudil, zda jsou směnka a smlouva o zápůjčce neplatné pro rozpor s dobrými mravy, nezjišťoval, za jakých podmínek a účelem byla smlouva uzavřena. K okamžiku uzavření smlouvy byl žalovaný ve stavu nezaměstnaných. Výše zápůjčky byla sjednána na 60 000 Kč a výše úroku byla stanovena na částku 107 880 Kč. Žalovaný zaplatil 94 352 Kč. Mezi účastníky neexistoval platný právní vztah odůvodňující vystavení směnky. Smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná z důvodu nepřiměřeně vysokých úrokových sazeb a smluvní pokuty.8. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Uvedl, že charakter smlouvy jako podnikatelské je patrný nejen z označení, ale i z jednotlivých ujednání. Pokud žalovaný použil finanční prostředky pro jiný než podnikatelský účel, je to on, kdo jednal nepoctivě. Na charakteru smlouvy to ničeho nemění. Soudu prvního stupně nelze vytýkat, že nedostatečně zjistil skutkový stav, když se tak stalo v důsledku neunesení břemene důkazního ze strany žalovaného. Dle bodu 15. 8. smlouvy platí, že se žalovaný před uzavřením smlouvy seznámil s podmínkami zápůjčky a že stvrzuje, že si je vědom výše sjednaných úroků za poskytovanou zápůjčku, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou. K tomu uvedl, že je nebankovním poskytovatelem a výše úroků zohledňuje vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 28 Co 200/2022, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2023, sp. zn. 5 Cmo 88/2023, stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 20/05, rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2018, sp. zn. 46 ICm 2408/2017, která jsou aplikovatelná i na danou věc. Protože žalovaný vystupoval jako podnikatel, netížila žalobce povinnost posuzovat jeho úvěruschopnost. Smlouva je platným právním jednáním a platná je i předmětná směnka (čl. I § 75 z. s. š.).9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení napadeného rozsudku, ani pro jeho změnu.10. Podle § 79 odst. 3 o. s. ř. soud doručí žalobu ostatním účastníkům do vlastních rukou. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobu spolu s kopií směnky soud doručoval žalovanému do jeho datové schránky pouze společně se směnečným platebním rozkazem, přičemž náhradní doručení bylo vyloučeno (§ 175 odst. 1 o. s. ř.). Součástí žádné další zásilky adresované žalovanému již žaloba (případně kopie směnky) nebyla, alespoň to nevyplývá z údajů uvedených na Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (absentuje i pokyn kanceláři k doručení žaloby poté, co byl směnečný platební rozkaz zrušen). Nedoručení žaloby žalovanému je zásadní vadou řízení, neboť teprve po seznámení se s žalobními tvrzeními má žalovaný možnost na ně reagovat; do té doby neví, jaký nárok a z jakého důvodu je po něm požadován (to platí bez ohledu na to, zda žalovaný tyto informace získal jiným způsobem). Je-li u zásilky náhradní doručení vyloučeno, týká se to celé zásilky, nikoliv jen směnečného platebního rozkazu, a proto i listiny doručované spolu s ním nelze mít za řádně doručené. To platí i v případě, že by si je žalovaný z datové schránky vyzvedl později, neboť o tom nelze získat žádný doklad.11. Absence doručení žaloby představuje takovou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Proto odvolací soud rozhodl podle § 219a odst. 1 o. s. ř. o zrušení napadeného rozsudku v rozsahu shora uvedeném a vrácení věci v uvedeném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). V dalším řízení soud prvního stupně nejprve žalovanému řádně doručí žalobu a kopii směnky, případně další písemnosti, nařídí jednání a projedná obranu žalovaným dosud uplatněnou, případně uplatněnou v dalším