14 Cmo 176/2023-735 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem odvolal 1. účastníka (dále též jen „likvidátor“) z funkce likvidátora 2. účastníka (dále též jen „společnost“) /výrok I./, likvidátorem společnosti určil , právnická osoba, ., , adresa, /výrok II./ a likvidátorovi uložil povinnost uhradit navrhovateli náhradu nákladů ve výši 100 972,61 Kč /výrok III./.2. Uvedl, že zjistil, že společnost během likvidace podniká nebo podnikala, což zcela znepřehlednilo probíhající likvidaci tím, že vznikly nové příjmy a výdaje, s ohledem na zkoumání účtu jde ve výsledku zejména o ztráty. Tyto ztráty sanuje likvidátor svými vklady, čímž likvidaci zjevně prodlužuje. Nelze dohledat některé významné položky, jde zejména o položku „nerozdělený zisk z minulých let 2 299 595 Kč“ a dále pohledávky v nejasné výši (454 394 Kč dle předloženého účetnictví), které jsou zřejmě i vinou nečinnosti likvidátora promlčené, a konečně blíže nejasnou částkou za prodej až devíti automobilů (aniž by ji šlo určit přesněji). V případě automobilů, což je údajně poslední položka likvidace, nelze ani učinit závěr o době, kdy budou prodány a kdy bude předloženo nějaké vyúčtování tohoto výsledku. Není tudíž jasné, kdy likvidace skončí. K těmto hrubým pochybením lze přidat např. pozdní podávání daňových přiznání a neprůkazný, nedatovaný a nepodepsaný přehled majetku, z něhož celá likvidace vychází.3. Dovodil, že likvidátor porušil zejména § 196 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť jeho činnost zjevně sledovala i jiný účel, než samotnou likvidaci ve smyslu § 187 odst. 1 o. z., protože se společností dále podnikal a sanoval její výdaje z vlastního majetku, čímž nevyhnutelně prodlužoval průběh likvidace. Porušil podstatně i § 187 odst. 1 o. z., který předpokládá, že pro vypořádání majetku a uspokojení věřitelů je třeba zejména tento majetek řádně evidovat a účtovat, a nelze připustit situaci, kdy se v rámci likvidace bez vysvětlení vytratí položky, představující dosti podstatnou část majetku likvidované společnosti (asi polovinu), případně dojde k promlčení pohledávek společnosti. Likvidátor porušil i celou řadu povinností dalších dle § 198 a § 189 o. z., protože je splnil částečně, pozdě nebo vůbec. Proto likvidátora odvolal a jmenoval nového ze seznamu insolvenčních správců, neboť jiný již není k dispozici. O nákladech řízení v poměru mezi navrhovatelem a 1. účastníkem bylo rozhodnuto z důvodu, že navrhovatel byl v řízení úspěšný.4. Proti usnesení podal likvidátor odvolání. Navrhuje zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Zejména namítá, že za delší dobu trvání likvidace nenese plnou odpovědnost. Teprve dne 22. února 2017 nabylo účinnost rozhodnutí o jeho jmenování a likvidaci převzal po , jméno FO, , která v ní nejednala. Od počátku byla likvidace společnosti ztížena, pozici likvidátora ztěžoval i navrhovatel takřka absurdními požadavky na její průběh, které jí neúměrně prodlužovaly, a taktéž tím, že byl po určitou dobu cca 1 roku odvolatel nepravomocně z funkce jednatele odvolán. Dne 1. srpna 2018 soud prvního stupně zakázal nakládat s nemovitým majetkem společnosti, nemovitost byla přitom hlavní majetkovou hodnotou, se kterou mělo být v likvidaci naloženo. Toto usnesení bylo následně odvolacím soudem zrušeno. Likvidátor nesměl po podstatnou dobu činit úkony k dokončení likvidace.6. Odvolatel odmítá, že jakkoliv podnikatelsky nakládal s likvidovanou společností, což dokazuje absence jakéhokoliv zisku a nutnost vkládat k naplnění smluvních povinností společnosti (zejména pojištění) vlastní finanční prostředky. Likvidátor má povinnost zajistit mimo jiné základní fungování společnosti tak, aby nevznikaly dluhy apod. a má činit kroky ke zpeněžení likvidační podstaty a následné kroky k ukončení likvidace a k výmazu společnosti. Tyto kroky nepochybně činil. Závěry dovozené z doložených výpisů z účtu jsou zavádějící, likvidátor je rozporoval a navrhoval k tomu svůj výslech. Opakovaně žádal z medicinského hlediska důvodně o odročení jednání (konaných ve dnech 17. dubna 2023 a 5. června 2023), čemuž nebylo vyhověno. Odvolatel a společnost se tak nemohly účastnit dvou klíčových jednání, kde bylo prováděno dokazování a vydáno odvoláním napadené rozhodnutí. Odvolatel měl být vyslechnut, a jelikož se tak nestalo, byla poškozena jeho práva. Likvidace je takřka u konce, zbývá vyřídit prodej posledního vozu pohřební služby, který zbrzdil absurdní požadavek navrhovatele, na jehož základě nechal likvidátor vypracovat znalecké posudky. Uzavírá, že soud prvního stupně neprovedl navrhované důkazy, nedostatečně zjistil skutkový stav a z provedených důkazů učinil chybné právní závěry. Při jednání odvolacího soudu změnil své (dílčí) tvrzení tak, že s ohledem na to, že došlo k odeslání končené zprávy o průběhu likvidace soudu dne 24. března 2024 (vyhotovené odvolatelem), již není třeba likvidátora odvolávat. Účel likvidace se podařilo naplnit.7. Navrhovatel navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně.8. Uvedl, že usnesení je odůvodněno dostatečně, důvodem pro odvolání likvidátora by měly být i skutečnosti, které souvisejí s kupní cenou za převod nemovitosti na spřízněnou společnost, které soud prvního stupně nepovažoval za zásadní. Poukazuje na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. 7 Cmo 179/2020 a na skutečnost, že nebyly (až do data 15. března 2024) zveřejněny účetní závěrky za roky 2021–2022. K takto zveřejněným závěrkám poté vznesl (konkrétní) námitky týkající se jejich nesprávnosti. Zdravotní důvody na straně likvidátora (jeho omluvenky) jsou již schopny zpochybnit jeho způsobilost likvidaci společnosti dokončit.9. Společnost uvedla, že likvidátora není třeba odvolávat.10. Je tomu tak proto, že ze strany likvidátora došlo k ukončení kroků směřujících k likvidaci společnosti, protože vypracoval konečnou zprávu o průběhu likvidace a ta byla soudu odeslána dne 24. března 2024.11. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“; ve spojení s čl. II. odst. 1 zákona č. 293/2013 Sb., jímž byl zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, novelizován), a dospěl k závěru, že odvolání není v podstatě důvodné.12. Odvolací soud doplnil (zopakoval) dokazování několika listinnými důkazy. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob (společnosti) za období roku 2018 má za zjištěné, že z hlavní činnosti pohřební a související činnost společnost dosáhla zisku 2 956 811 Kč při čistém obratu 3 748 478 Kč a přiznala daň ve výši 560 120 Kč, z listiny označené Vybrané údaje z Výkazu zisku a ztráty pro podnikatele – druhové členění, v plném rozsahu ke dni 31. prosince 2018, má pak v této souvislosti za zjištěné, že tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly v tomto roce 145 000 Kč. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob (společnosti) za období roku 2019 má odvolací soud za zjištěné, že z téže hlavní činnosti společnost dosáhla ztráty (–) 59 987 Kč při čistém obratu 141 209 Kč a z listiny označené Vybrané údaje z Výkazu zisku a ztráty pro podnikatele – druhové členění, v plném rozsahu ke dni 31. prosince 2019, pak má v této souvislosti za zjištěné, že tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly v tomto roce 138 000 Kč. Z karet dlouhodobého majetku - odpisový plán, má odvolací soud dále za zjištěné, že k říjnu 2023 společnost vlastnila 8 vozidel, a to: 2x , jméno FO, , Volvo, , jméno FO, , , jméno FO, , 2x , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z výpisu z obchodního rejstříku a z výpisu ze seznamu insolvenčních správců , právnická osoba, . má odvolací soud za zjištěné, že sídlo tohoto insolvenčního správce je na adrese , adresa, , , adresa, . K obsahu těchto důkazů nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění. Doplnění dokazování dalšími důkazy bylo zamítnuto pro nadbytečnost.13. Podle § 191 odst. 2 o. z. na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.14. Podle § 196 odst. 1 o. z. činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace.15. Podle § 187 odst. 1 o. z. účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.16. Podle § 159 odst. 1 o. z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.17. Soudní praxe se ustálila v posouzení, že rozhodnutí o odvolání a jmenování likvidátora představuje zásah do právního poměru týkajícího se osobního práva (společnosti). Tudíž se