14 Cmo 9/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 19. 10. 2023 (výrok I.), rozhodl o tom, že se navrhovatelce po právní moci usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok II.), a uložil navrhovatelce povinnost sdělit soudu číslo účtu, na který má být soudní poplatek vrácen (výrok III.).2. Soud prvního stupně usnesení odůvodnil tím, že se navrhovatelka , Jméno navrhovatelky, . (dále též jen „společnost“) domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku spočívajících ve změně jejího názvu, předmětu podnikání, jednatele a společníka. Z listin přiložených k návrhu dovodil, že dne 2. 10. 2023 jediný společník , právnická osoba, (dále jen „MDAG“ či „jediný společník“), zastoupený jednatelem , jméno FO, (dále jen „D. H.“), rozhodl o sloučení podílů do jediného 100% podílu, o změně zakladatelské listiny, o odvolání jednatele D. H., volbě nového jednatele Dāvidse Laizānse (dále jen „D. L.“) a o převodu podílu na D. L. Soud ve výzvě ze dne 25. 10. 2023 navrhovatelku upozornil, že dnem 8. 6. 2023, kdy nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2023, sp. zn. 6 T 133/2022 (dále jen „trestní rozsudek“), zanikla D. H. způsobilost být statutárním orgánem právnické osoby (přesto je v obchodním rejstříku nadále zapsán jako jednatel jediného společníka). D. H. tudíž nebyl dne 2. 10. 2023 oprávněn za jediného společníka jednat. Podáním ze dne 8. 11. 2023 navrhovatelka (mimo jiné) soudu prvního stupně sdělila, že nastalá situace je řešitelná ratihabicí. Následně soud prvního stupně návrh jako celek odmítl s odkazem na § 86 písm. a) a § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), argumentuje též registračním principem ovládajícím rejstříkové řízení. Navrhovatelka k návrhu nepřipojila potřebné listiny, z nichž by vyplynuly změny navržené k zápisu do obchodního rejstříku. Proto bylo na místě návrh odmítnout jako celek. Výrok II. soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby soud původnímu návrhu vyhověl.4. Odvolatelka poukazuje na nové skutečnosti a důkazy, které před soudem prvního stupně neuplatnila. Jednatelkou jediného společníka je od 3. 1. 2024 , jméno FO, (dále jen „M. H.“). Ta za jediného společníka dodatečně schválila všechna právní jednání D. H., která jsou podkladem pro zápis. Došlo tak k ratihabici dle § 440 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Odvolatelka s odkazem na § 28 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), navrhuje, aby odvolací soud přihlédl k těmto novým skutečnostem. Navíc u převodu podílu, který byl též dodatečně schválen, soud prvního stupně pominul, že v době převodu byl D. H. v obchodním rejstříku zapsán jako jednatel MDAG a D. L. jednal v důvěře v tento zápis. Proto byla MDAG tímto jednáním vázána. V době vytýkaného právního jednání nebyl stav zapsaný v obchodním rejstříku ve zjevném rozporu se zákonem, neboť u Vrchního soudu v Praze probíhalo pod sp. zn. 14 Cmo 188/2023 řízení o výmazu D. H. jako jednatele MDAG z obchodního rejstříku.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Z obsahu rejstříkového spisu se podává, že k zápisu do obchodního rejstříku byly navrženy již zmíněné změny spočívající ve změně názvu, předmětu podnikání, jednatele a společníka společnosti. Navrhovatelka svůj návrh doložila notářským zápisem ze dne 2. 10. 2023, sp. zn. NZ 1821/2023, N 1236/2023, sepsaným , jméno FO, , notářem v Praze, o rozhodnutí MDAG v působnosti valné hromady společnosti. Za MDAG podle notářského zápisu jednal D. H. Dále navrhovatelka návrh doložila čestným prohlášením D. L., výpis z jeho trestního rejstříku a smlouvou ze dne 2. 10. 2023 o převodu 100% podílu ve společnosti z MDAG na D. L. Podle ní za MDAG jako převodce jednal D. H.7. Soudu prvního stupně je třeba přitakat v tom, že podle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“), ve spojení s § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostenský zákon/, a § 155 odst. 1 o. z. D. H. zanikla funkce jednatele v MDAG a ve společnosti právní moci trestního rozsudku, jímž by D. H. odsouzen pro úmyslný trestný čin související s podnikáním.8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti se podává, že D. H. byl zapsán jako jednatel společnosti od 19. 2. 2020 do 6. 9. 2023. A z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti MDAG vyplývá, že D. H. byl zapsán jako jednatel jediného společníka od 5. 5. 2021 do 23. 8. 2023; od 3. 1. 2024 je jednatelkou MDAG M. H.9. Odvolatelka namítá ratihabici soudem prvního stupně vytýkaného právního jednání D. H. podle § 440 o. z. K tomu dokládá listinu označenou jako „Schválení právního jednání“ ze dne 3. 1. 2024, jíž M. H. za MDAG schválila (mimo jiné) shora uvedená právní jednání D. H. za MDAG týkající se společnosti a převodu podílu na D. L.10. Podle § 28 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. se v odvolacím řízení v rejstříkových věcech uplatní princip úplné apelace, tedy předně lze uvádět nové skutečnosti a dokládat je novými listinami o skutečnostech, které byly navrženy k zápisu.11. Podle § 440 o. z.(1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.(2) Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.12. S ohledem na zmíněný princip úplné apelace je na místě vzít v potaz argumentaci odvolatelky. Odvolatelka příhodně okazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, uveřejněný pod číslem 37/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. V něm Nejvyšší soud (mimo jiné) zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (sui generis), na něž nedopadá ani úprava smluvního zastoupení (§ 441 až 456 o. z.), ani úprava zastoupení zákonného (§ 457 až 488 o. z.). Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se pravidla pro dodatečné schválení řídit ustanovením § 440 o. z., nikoliv (i) ustanovením § 446 o. z. (výjimku může představovat situace, kdy člen statutárního orgánu bude jednat jako zmocněnec v souladu s § 164 odst. 2 in fine o. z. a překročí plnou moc).“ V poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, stejně jako usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, právním jednáním (§ 45 odst. 3 z. o. k. ve spojení s § 545 a násl. o. z.), tj. projevem vůle (přičitatelným dané společnosti), který je zaměřen na vyvolání určitých právních následků, jež právní řád s takovým projevem vůle spojuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 955/2022).13. Takže v poměrech projednávané věci je závěr soudu prvního stupně stran nedoložení návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku příslušnými listinami přinejmenším předčasný.14. Proto odvolací soud dle § 219a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.15. V dalším řízení na soudu prvního stupně bude, aby se ve světle § 440 o. z. zabýval argumentací odvolatelky o ratihabici právních jednání D. H za MDAG, zejména kdy a jak došlo k jejich dodatečnému schválení, zda byla dodržena objektivní lhůta „bez zbytečného odkladu“, zda a jakým způsobem bylo dodatečné schválení sděleno společnosti. Stejně tak se soud prvního stupně bude zabývat odvolatelkou namítanou dobrou vírou nabyvatele podílu D. L. (§ 8 odst. 1 z. v. r.).16. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.