5 Cmo 107/2024-65 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému 1. zakázal do právní moci rozhodnutí ve věci samé prodat, darovat, směnit, přenechat jinému do nájmu, zatížit zástavním právem, zatížit věcným břemenem nebo zatížit zajišťovacím převodem vlastnického práva všem třetím osobám kromě žalobkyně pozemek parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha) zapsaný v katastrálním území , adresa, II, obec , adresa, , Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, (výrok I.). Výrokem II. usnesení soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalovanému 1. do právní moci rozhodnutí ve věci samé zakázáno prodat, darovat, směnit, přenechat jinému do nájmu, zatížit zástavním právem, zatížit věcným břemenem nebo zatížit zajišťovacím převodem vlastnického práva všem třetím osobám kromě žalobkyně nemovitosti a obchodní podíly, jak jsou v tomto výroku usnesení konkretizovány. Soud prvního stupně dále zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované 2. do právní moci rozhodnutí ve věci samé zakázáno prodat, darovat, směnit, přenechat jinému do nájmu, zatížit zástavním právem, zatížit věcným břemenem nebo zatížit zajišťovacím převodem vlastnického práva všem třetím osobám kromě žalobkyně obchodní podíly konkretizované ve výroku III. usnesení (výrok III.) a kterým by bylo společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , zakázáno do právní moci rozhodnutí ve věci samé prodat, darovat, směnit, přenechat jinému do nájmu, zatížit zástavním právem, zatížit věcným břemenem nebo zatížit zajišťovacím převodem vlastnického práva všem třetím osobám kromě žalobkyně pozemek konkretizovaný ve výroku IV. napadeného usnesení (výrok IV.). Soud prvního stupně takto rozhodl o návrhu žalobkyně, který byl podán v rámci řízení o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 8 924 460 Kč s příslušenstvím a odměnou. V odůvodnění usnesení uvedl, že vůči žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) má za osvědčený nárok ve věci samé, když žalobkyně předložila soudu originál platné směnky vlastní vystavené žalovaným 1. na řad žalobkyně a avalované žalovanou 2. Pokud jde o obavu, že by výkon směnečného platebního rozkazu ve věci vydaného byl ohrožen, tuto vzal soud prvního stupně za prokázanou pouze ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsanému v katastrálním území , adresa, II., neboť žalovaný 1. tento pozemek nabízí k prodeji za kupní cenu ve výši 999 000 Kč. Z toho důvodu bylo návrhu na nařízení předběžného opatření ve vztahu k tomuto pozemku vyhověno výrokem I. napadeného usnesení. Naopak neměl soud prvního stupně za prokázanou obavu, že by výkon směnečného platebního rozkazu byl ohrožen ve vztahu k pozemkům a obchodním podílům specifikovaným ve výrocích II. a III. napadeného usnesení. Pokud by žalovaným bylo zakázáno s těmito disponovat v situaci, kdy není prokázáno, že by zvažovali dispozici s nimi, a kdy není ničeho známo o hodnotě těchto věcí, šlo by podle soudu prvního stupně o zásah natolik intenzivní, že by byl v nepoměru k žalobkyní tvrzené újmě v podobě nezaplacení směnečné sumy. Soud prvního stupně vzal též v úvahu, že dluh žalovaných je splatný teprve od 31. 5. 2024, tzn. cca „jen“ měsíc. Výroky II. a III. napadeného usnesení byl proto návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření v rozsahu v těchto výrocích uvedeném zamítnut. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na uložení povinnosti společnosti , právnická osoba, soud prvního stupně konstatoval, že předběžným opatřením může být sice povinnost uložena třetím osobám (např. bance), které nejsou účastníky řízení, ale pouze tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku a lze-li to po nich spravedlivě žádat. Navržené předběžné opatření ve vztahu k uvedené společnosti však nesplňuje podmínky podle ustanovení § 76 odst. 1 a 2 o. s. ř., a proto návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut rovněž v rozsahu, jak je vymezen ve výroku IV. napadeného usnesení.2. Žalobkyně podala proti usnesení včasné odvolání, a to v rozsahu jeho výroků II., III. a IV. Namítla, že důvodnou obavu z budoucího ohrožení výkonu soudního rozhodnutí osvědčila více než dostatečně, a to nejen ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsanému v katastrálním území , adresa, II. Právě ze skutečnosti, že žalovaný 1. pár týdnů po splatnosti směnky místo toho, aby dluh splatil, inzeruje k prodeji jednu ze svých nemovitých věcí, se dá podle žalobkyně usuzovat na to, že se snaží zbavit svého majetku tak, aby žalobkyně svou pohledávku uspokojit nemohla. Není přitom relevantní argument soudu prvního stupně, že dluh je splatný pouze měsíc. Časová souvislost naopak prokazuje, že žalovaný 1. nemá úmysl dluh splatit. To, že se zatím nikde veřejně nepokusil prodat i ostatní věci, neznamená, že důvodná obava žalobkyně není osvědčena. K tomu žalobkyně dodala, že osvědčit důvodnou obavu znamená, aby tato se jevila alespoň jako pravděpodobná. Žalobkyně poukázala na možnou délku směnečného řízení a na to, že během jeho trvání budou mít žalovaní dostatek času k tomu, aby rozprodali či ukryli svůj majetek a žalobkyni tak připravili o možnost uspokojení její pohledávky. Soud fakticky chrání dlužníky před přílišným zásahem do jejich práv, ačkoli je zcela zjevné, že snahou zbavit se majetku před vydáním vykonatelného exekučního titulu zasahují do práv věřitele. Pokud jde o obchodní podíly, žalobkyně se sice může z obchodního rejstříku dozvědět, že došlo k jejich převodu, takový převod však bude muset případně napadnout žalobou. Napadeným usnesením tak došlo k intenzivnímu zásahu do práv žalobkyně, a to zcela v nepoměru k újmě žalovaných, neboť žalovaný 1. byl omezen v dispozici pouze s nemovitostí v hodnotě cca 1 milion Kč, zatímco pohledávka žalobkyně činí bezmála 9 milionů Kč. Žalobkyně zdůraznila, že rozhodujícím kritériem při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření by neměla být pouhá hodnota majetku. Klíčovými jsou naopak celková povaha, smysl a účel konkrétního právního jednání, tedy zhodnocení toho, zda v jeho důsledku dojde k významné změně hodnoty majetku žalovaných či postavení žalobkyně jako věřitelky. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla změnu výroků II., III. a IV. tak, že i v rozsahu zákazů ohledně nemovitostí a obchodních podílů v nich uvedených, bude návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno.3. Usnesením ze dne 21. 10. 2024, č. j. 20 Cm 68/2024-57, opravil soud prvního stupně postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř. záhlaví usnesení shora uvedeného, pokud jde o příjmení žalobkyně, kdy nesprávně vypsané příjmení Rindlová bylo opraveno na správné příjmení Rendlová.4. Žalovaní se k odvolání žalobkyně nevyjádřili.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, ve znění jeho opravného usnesení, v odvoláním dotčeném rozsahu, tedy v jeho výrocích II., III. a IV., a to včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).6. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně navrhla podáním ze dne 21. 6. 2024 nařízení předběžného opatření vůči žalovaným a dále vůči společnosti , právnická osoba, v rámci řízení o žalobě ze dne 18. 6. 2024, kterou se proti žalovaným domáhá zaplacení směnečné pohledávky ve výši 8 924 460 Kč s příslušenstvím a odměnou. Jedná se tedy o předběžné opatření navržené podle ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř., které může soud nařídit v případě, že po zahájení řízení je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Podmínky nařízení předběžného opatření podle citovaného ustanovení jsou přitom v zásadě totožné s podmínkami, které zákon stanoví pro nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (§ 74 až 77 o. s. ř.). Předpokladem pro nařízení předběžného opatření je jednak osvědčení nároku, který žalobce uplatňuje ve věci samé, a dále obava, že by výkon budoucího soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. Tato obava musí vždy existovat objektivně, nepostačuje jen obava subjektivně pociťovaná. Předběžné opatření lze tedy nařídit v těch případech, kdy nastala určitá situace osvědčující reálnost takové obavy.7. Z žalobkyní předloženého prvopisu směnky lze mít za osvědčené její tvrzení o existenci směnečné pohledávky ve výši 8 924 460 Kč s příslušenstvím a odměnou vůči žalovanému 1. jako jejímu výstavci a vůči žalované 2. jako rukojmí za závazek žalovaného 1. Nárok ve věci samé je tedy pro potřeby předběžného opatření osvědčen, neboť se jeví pravděpodobným. V této souvislosti je třeba připomenout, že při rozhodování o předběžném opatření není soud povinen provádět dokazování a že vychází výlučně ze skutečností prokázaných či osvědčených navrhovatelem. Nelze proto v tomto stadiu řízení vést dokazování ke skutečnostem, jimiž strana žalovaná nárok proti ní v soudním řízení uplatněný případně zpochybňuje, a na základě výsledků takového dokazování hodnotit, zd