5 Cmo 8/2024-94 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitky nedostatku pravomoci Městského soudu v Praze vznesené žalovanou 1. (výrok I.), žalovaným 2. (výrok II.) a žalovanou 3. (výrok III.). V odůvodnění usnesení uvedl, že nedostatek pravomoci soudu namítli žalovaní 1., 2. a 3. v námitkách, jimiž napadli ve věci vydaný směnečný platební rozkaz, přičemž dle jejich tvrzení směnka byla vystavena jako zajišťovací ke smlouvě, ze které spory mají být rozhodovány v případě existence této rozhodčí doložky Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Soud prvního stupně odkázal na úpravu obsaženou v ustanoveních § 103, § 106, § 11, § 9 odst. 2 písm. j/ a § 87 písm. e/ o. s. ř. a konstatoval, že smlouva o úvěru č. 2209/17/5660 ze dne 29. 8. 2017 s příslušnými dodatky ani dohoda o vyplňovacím právu směnečném č. 2210/175660 ze dne 29. 8. 2017 žádnou rozhodčí doložku neobsahuje. Námitky nedostatku pravomoci soudu jsou proto nedůvodné.2. Proti tomuto usnesení podali žalovaní 2. a 3. v zákonem stanovené lhůtě blanketní odvolání, a to do všech jeho výroků. Vzhledem k tomu, že odvoláními byly napadeny výroky o zamítnutí námitek nedostatku pravomoci Městského soudu v Praze, lze z obsahu podaných odvolání i bez výslovně uvedeného odvolacího návrhu dovodit, že žalovaní 2. a 3. se domáhají změny usnesení tak, že nedostatek pravomoci soudu bude vysloven. Pokud jde o absenci odvolacích důvodů, tato nebrání přezkumu napadeného výroku usnesení, neboť jím nebylo rozhodnuto ve věci samé (§ 212a odst. 2 o. s. ř. a contrario).3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaných odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).4. Podle ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř., jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají nebo že netrvají na projednání věci před rozhodčí komisí spolku. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném k datu vystavení směnky, z níž právo bylo uplatněno (29. 8. 2017), se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Podle § 3 téhož zákona se rozhodčí smlouva může týkat: a/ jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b/ všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka).6. Z obsahu spisu se podává, že námitky nedostatku pravomoci soudu o věci jednat byly žalovanými 2. a 3. (a rovněž žalovanou 1.) uplatněny současně s námitkami jimi podanými proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž soud prvního stupně vyhověl žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 013 152,84 Kč s příslušenstvím a odměnou podané proti žalované 1. jako výstavci směnky, která byla vystavena na řad žalobkyně v Praze dne 29. 8. 2017, a proti žalovaným 2. a 3. jako směnečným rukojmím za závazek žalované 1. Jedná se tak o včasné námitky, neboť žalovanými 2. a 3. byly vzneseny v souladu s ustanovením § 106 odst. 1 o. s. ř. při prvním úkonu, který jim v řízení příslušel.7. Námitku nedostatku pravomoci soudu odůvodnili žalovaní 2. a 3. tím, že byla-li směnka vystavena jako zajišťovací ke smlouvě, ze které spory mají být rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, pak i na směnečné spory, které se smlouvou souvisejí, se vztahuje rozhodčí doložka. V reakci na to žalobkyně soudu prvního stupně předložila smlouvu o úvěru č. 2209/17/5660 ze dne 29. 8. 2017, dodatky č. , právnická osoba, . a 4. k této smlouvě, úvěrové obchodní podmínky ČSOB účinné ode dne 1. 1. 2014 a dále dohodu o vyplňovacím právu směnečném č. 2210/17/5660 ze dne 29. 8. 2017. Odvolací soud konstatuje, že vazba směnky na uvedené listiny je nepochybná, neboť líc směnky je opatřen zápisem „smlouva č. 2209/17/5660“. Vzhledem k tomu, že obsahem listin žalobkyní předložených žádná rozhodčí smlouva není, je v projednávané věci pravomoc soudu jednat o nároku ze směnky dána. Soud prvního stupně tak postupoval správně, pokud námitky žalovaných 2. a 3., že věc má být projednána v řízení před rozhodci, jako nedůvodné zamítl.8. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení v jeho výrocích II. a III. jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.9. Pokud jde o žalovaným 2. napadené výroky I. a III., těmito bylo rozhodnuto o námitkách nepravomoci soudu, jak byly vzneseny žalovanými 1. a 3. Odvolání žalovaného 2. proti nim je proto subjektivně nepřípustné, neboť těmito výroky nejsou řešeny poměry týkající se žalovaného 2. jako samostatného účastníka řízení. Odvolání žalovaného 2. proti uvedeným výrokům usnesení bylo proto odmítnuto postupem podle ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř.10. Totéž platí o odvolání žalované 3., nakolik směřovalo proti výrokům I. a II., neboť těmito bylo rozhodováno o námitkách nepravomoci soudu vznesených žalovanými 1. a 2. Odvolání žalované 3. v rozsahu uvedených výroků bylo proto rovněž odmítnuto postupem podle ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř.11. Podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení o věci.