5 Cmo 99/2023-333 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) domáhal proti žalovaným vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího zaplacení směnečného peníze 600 000 Kč s 6% úrokem z uvedené částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, směnečné odměny 1 980 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že první žalovaný vystavil dne 24. 9. 2015 směnku vlastní ve prospěch žalobce se směnečným penízem 3 500 000 Kč splatnou dne 31. 12. 2020. Druhý žalovaný směnku avaloval. Směnka není zaplacena; vzhledem k výši soudního poplatku se žalobce domáhá jen zaplacení částky 600 000 Kč.2. K žalobě byl přiložen originál směnky vlastní vystavené prvním žalovaným v , Anonymizováno, dne 24. 9. 2015 na řad žalobce, se směnečným penízem 3 500 000 Kč, splatné dne 31. 12. 2020. Směnka byla podepsána druhým žalovaným jako směnečným rukojmím, přičemž tento podepsal jako jednatel směnku i za výstavce.3. Dne 1. 9. 2021 vydal soud směnečný platební rozkaz č. j. 24 Cm 31/2021-18 (dále též „SPR“), kterým uložil žalovaným povinnost společně nerozdílně zaplatit směnečný peníz 600 000 Kč s 6% úrokem od 1. 1. 2021 do zaplacení, směnečnou odměnu 1 980 Kč a náhradu nákladů řízení 63 676,50 Kč nebo podat proti SPR námitky. První žalovaný podal včas proti SPR tyto námitky:1) Žalobce není aktivně legitimován, neboť sám oznámil žalovaným, že pohledávku ze směnky postoupil společnosti , právnická osoba, .2) Žalobce směnku rubopisoval na slečnu , Anonymizováno, (svou partnerku a zároveň matku jeho dítěte) a po dalším rubopisu se opět stal žalobce majitelem směnky.3) Rubopisy na směnce nejsou datovány.4) První žalovaný směnku nevystavil a směnku nepodepsal. První žalovaný popírá, že by se stal zavázanou osobou v tvrzeném směnečném vztahu. Žalobce pravděpodobně zneužil nějakých neznámých listin či podpisů nebo informací získaných v době působení u prvního žalovaného.5) Směnka nemá důvod, neboť podle předžalobní výzvy, kterou žalovaným před zahájením řízení žalobce doručil, zajištuje směnka půjčku, avšak žádná půjčka nebyla žalobcem ani jednomu ze žalovaných poskytnuta.4. Druhý žalovaný podal včas proti SPR tyto námitky:1) Totožné námitkové tvrzení jako druhá námitka prvního žalovaného.2) Druhý žalovaný směnku nepodepsal.3) Totožné námitkové tvrzení jako pátá námitka prvního žalovaného, žádnou půjčku první žalovaný neobdržel, půjčka se nikdy nerealizovala.5. Žalobce v odpovědi ze dne 20. 10. 2021 (č. l. 59 spisu) na námitky uvedl, že sice pohledávku ze směnky skutečně postoupil, avšak po trestním oznámení druhého žalovaného na žalobce se dohodl žalobce s postupníkem na zpětvzetí postoupení s tím, že si bude pohledávku vymáhat sám. Žalovaní směnku podepsali (druhý žalovaný ji podepsal jako rukojmí i jako jednatel zastupující výstavce), přičemž žalobce rozhodně nezneužil jinou listinu či podpis druhého žalovaného. Nebylo by to ani fyzicky možné vzhledem k tomu, že na směnce se vyskytuje podpis druhého žalovaného na dvou místech. Důvodem směnky skutečně nebyla půjčka, jak v předžalobní výzvě nesprávně žalobce uvedl, nýbrž směnka vznikla proto, že se žalobce a první žalovaný dohodli na ukončení spolupráce s tím, že si žalobce jako , Anonymizováno, odkoupí od prvního žalovaného polovinu sítě a na ní si v rámci své nově založené společnosti vybuduje do pěti let vlastní infrastrukturu s novými klienty a poté, co bude schopen v nově založené společnosti samostatně fungovat, odejde ze společnosti prvního žalovaného tak, že tuto společnost přenechá druhému žalovanému za 1 Kč včetně všech klientů, domény , Anonymizováno, , známého jména, loga, finančních prostředků ve společnosti a pronájmu ochranné známky „, Anonymizováno, “, jejímž vlastníkem je žalobce. Za to vše se druhý žalovaný zavázal vyplatit žalobci do pěti let částku 3 500 000 Kč, s tím, že ji uhradí ze svých zdrojů, až na to bude mít finanční prostředky, a tento závazek byl zajištěn předmětnou směnkou.6. Usnesením ze dne 9. 11. 2021 na č. l. 90 soud nařídil znalecký posudek za účelem zjištění, zda jsou pravé oba podpisy druhého žalovaného na směnce. Ve znaleckém posudku ze dne 5. 3. 2022 znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, uvedla, že oba podpisy druhého žalovaného na směnce jsou pravými podpisy („variantou pravého podpisu“).7. Při jednání dne 21. 10. 2022 soud konstatoval, že žalobce oproti tvrzení v předžalobní výzvě v řízení nově tvrdí jiný důvod vystavení směnky (soud zdůraznil, že tvrzení o kauze směnky nebylo obsaženo v žalobě, nýbrž pouze v předžalobní výzvě). Soud shledal přípustnými námitky žalovaných proti SPR, proto podle soudu je namístě stanovit žalovaným lhůtu k vyvrácení žalobcem nově tvrzené kauzy směnky.8. Ve stanovené lhůtě 30 dní oba žalovaní (podání prvního žalovaného ze dne 20. 11. 2022 a podání druhého žalovaného ze dne 15. 11. 2022. odmítli důvod vzniku směnky uváděný žalobcem. Poukázali na to, že ke dni 24. 9. 2015 neměli žalobce a druhý žalovaný žádnou dohodu, že se budou rozcházet či ukončovat činnost a ani nevedli jednání o případném převodu obchodního podílu. Ani z notářského zápisu o převodu obchodního podílu neplyne, že by směnka měla souviset s tímto převodem. O závazku ze směnky se neúčtovalo (a žalobce byl jako jeden z tehdejších jednatelů spoluzodpovědný za to, že účetnictví zobrazuje věrně závazky společnosti). O směnce nikdo další až do jejího prvního vymáhání postupníkem nevěděl a ani při podání vysvětlení na policii o ní žalobce nehovořil (tam zmínil jen „vzájemné“ směnky k zajištění tehdejších životních partnerek žalobce a druhého žalovaného s tím, že tyto již byly skartovány) a nezmiňoval ji ani v komunikaci vedené výlučně s druhým žalovaným. Žalobce a druhý žalovaný se dohodli na rozdělení společnosti až v samém závěru roku 2015, oba společníci, tedy žalobce a druhý žalovaný si mezi své nově založené společnosti rozdělili aktiva prvního žalovaného. Žalobcem uváděný směnečný závazek a důvod pro vystavení směnky prvním žalovaným by neměl jakýkoli smysl. Žalobce využil toho, že měl stejně jako druhý žalovaný z podzimu 2015 směnku k zajištění jejich tehdejších partnerek, kdyby se jim něco stalo žalobce měl směnku pro paní , Anonymizováno, a druhý žalovaný pro paní , Anonymizováno, . Druhý žalovaný se domníval, že žalobce a žalovaný společně tyto směnky skartovali, ale žalobce tak účelově neučinil, mohl skartovat barevnou kopii a původní směnku uplatnil v tomto řízení ve zlé víře s účelovým argumentem ohledně ceny podílu. Sám žalobce 14 dní před datem splatnosti žalované směnky popřel před orgány činnými v trestním řízení existenci jakéhokoliv směnečného závazku žalovaných.9. V replice žalobce uvedl, že v letech 2012 až 2013 si žalobce s druhým žalovaným vzájemně vystavili směnky se směnečným penízem 3 000 000 Kč na řad manželky (partnerky) vždy druhého společníka, tj. na řad žalobcovy manželky (nyní bývalé) , Anonymizováno, a partnerky druhého žalovaného , Anonymizováno, . V roce 2014 se žalobce rozvedl, čímž směnky pozbyly smyslu, a v tom roce byly obě směnky skartovány v kanceláři prvního žalovaného za přítomnosti žalobce a druhého žalovaného.10. Soud v bodu I. výroku rozsudku z 26. 4. 2023 zrušil SPR. V bodu II. výroku uložil žalobci povinnosti zaplatit prvnímu žalovanému náhradu nákladů řízení 97 592,36 Kč k rukám zástupkyně prvního žalovaného a zaplatit druhému žalovanému náhradu nákladů řízení 80 484,37 Kč k rukám zástupkyně druhého žalovaného, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V bodu III. výroku soud uložil žalobci povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení 5 837,20 Kč na účet soudu do tří dnů od právní moci rozsudku.11. V odůvodnění rozsudku soud uvedl k námitce nedostatku aktivní legitimace žalobce a k námitce nedatovaných rubopisů, že obě námitky jsou nedůvodné. Nepřerušovaná řada rubopisů (v tomto případě dvou rubopisů) legitimuje žalobce jako vlastníka směnky. Neexistence data rubopisu není vadou směnky, platným rubopisem je i jen podpis indosanta na rubu směnky (Čl. I § 13 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., dále jen ZSŠ). Neuvedení data rubopisů jen zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že rubopisy byly napsány před uplynutím lhůty k protestu (Čl. I § 20 odst. 2 ZSŠ), a tedy se nejedná o podrubopisy, které by měly účinky jen pouhé cese (Čl. I § 20 odst. 1 věta druhá ZSŠ).12. Důkazní břemeno k vyvrácení námitky nepodpisu směnky nese žalobce. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že podpis jednatele prvního žalovaného a dále podpis rukojmího jsou pravými podpisy druhého žalovaného. Neodpovídá realitě dodatečné tvrzení žalovaných (po vypracování znaleckého posudku), že žalobce zneužil pravé podpisy druhého žalovaného z jiné listiny k dohotovení směnky. Podpisy druhého žalovaného zapadají do textu směnky, soud proto nemá pochybnosti o pravosti směnky.13. Soud neakceptoval tvrzení žalovaných, že žalobce zneužil (jinou) směnku se stejnými údaji, ale vystavenou za jiným účelem, která však měla být zničena, ale nebyla. K podepření tohoto vysvětlení druhý žalovaný předložil soudu nepodepsan