6 Cmo 83/2021-186 — Vrchní soud v Praze

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 225/2019-47 ze dne 11. ledna 2021 se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.Odůvodnění1. Usnesením ze dne 11. ledna 2021, č. j. 75 Cm 225/2019-47 soud I. stupně ve výrocích I. – III. zamítl návrh na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastnice 1., uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastnici 1. náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč a rozhodl, že ve vztahu navrhovatelky a účastnic 2., 3. a 4. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 26. října 2019, doplněným podáním ze dne 4. prosince 2020, navrhovatelka domáhala odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastníka 1. a jmenování nového likvidátora soudem z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Důvodem pro vyhovění návrhu měla být podle navrhovatelky skutečnost, že účastnice 2., 3. a 4., jakožto likvidátorky účastnice 1., jsou téměř po 4 roky nečinné a neplní řádně své povinnosti likvidátorek. Navrhovatelka měla za to, že v důsledku nečinnosti účastnic 2., 3. a 4. jsou dány předpoklady pro odvolání likvidátorek a jmenování nového likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.3. Soud I. stupně věc posoudil podole § 191 nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. (NOZ) a konstatoval, že soud může odvolat likvidátora i v případě, že jej svým rozhodnutím nejmenoval, avšak odvolání likvidátora rozhodnutím soudu je mimořádným vnějším zásahem do poměru likvidované osoby a lze k tomuto přikročit pouze, jestliže řádně neplní svoje povinnosti.4. Základní kritérium pro hodnocení způsobu, jakým svou funkci likvidátorky vykonávají, je podle soudu I. stupně péče řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 NOZ), tedy kontrola, zdali likvidátorky postupují v likvidaci řádně a efektivně. Zjistí-li podle soudu I. stupně členové likvidované právnické osoby nebo členové jejích orgánů, že likvidátorky neplní svoje povinnosti řádně, měli by likvidátoky odvolat a povolat likvidátora jiného buď sami, nebo dát podnět ke změně osoby likvidátora příslušnému orgánu právnické osoby.5. Podle soudu I. stupně je soudní řízení směřující k odvolání likvidátora jzahajováno na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.6. Podle soudu I. stupně mezi účastníky nebylo sporu o tom, že navrhovatelka je členkou družstva a je tak aktivně legitimována k podání návrhu, avšak podle jeho názoru neprokázala právní zájem na odvolání likvidátorek ve smyslu §191 odst. 2 NOZ.), přičemž právní zájem na odvolání likvidátora má navrhovatelka tehdy, pokud se takový zájem přímo dotýká jejího právního postavení, tj. jejích práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem, jako v tomto případě, podle soudu I. stupně nepostačuje.7. Z těchto důvodů soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že navrhovatelka neosvědčila právní zájem na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkcí likvidátorek účastníka 1.8. Proti uvedenému zamítavému rozhodnutí se odvolala navrhovatelka s tím, že jako členka účastnice 1. zcela zjevně osvědčila právní zájem na odvolání účastnic 2., 3. a 4. z funkce likvidátorek účastníka 1.9. Krátce před projednáním věci odvolacím soudem a v rámci jednání odvolacího soudu odvolatelka doplnila svoji argumentaci tak, že podle jejího názoru likvidátorky svým postupem porušují zákon, a to zejména svojí nečinností a porušují rovněž stanovy v čl- 48 tím způsobem, že nerespektují způsob likvidace převodem vlastnictví zbývajících jednotek na členy družstva do bytového spoluvlastnictví a navíc prodejem bytových jednotek způsobují členům likvidovaného družstva škodu tím, že zpeněžovaný majetek podléhá dvěma daním a jejich placením jednak družstvem a jednak členy družstva vzniká škoda.10. V rámci jednání odvolacího soudu odvolatelka vyjádřila názor, že při příjímání stanov účastnice 1. bylo vůlí členů uvedeného bytového družstva, aby po případném převedení bytových jednotek na družstevníky, již měli k těmto bytovým jednotkám právo nájmu, došlo v případě vstupu družstva do likvidace k situaci, že zbývající majetek, zejména zbývající bytové jednotky a další věci, měly likvidátorky družstva v likvidaci převést na nově vzniklé SVJ, případně do spoluvlastnictví (jiné věci) nebo bytového spoluvlastnictví (bytové jednotky) všem členům družstva.11. S tvrzením, navrhovatelkou shora uváděné, vůle členů , adresa, se účastnice 1.-4. neztotožnily a obhajovaly oprávnění likvidátorek zpeněžovat majetek družstva v likvidaci, vycházející ze stanov a ze zákonem stanoveného účelu likvidace. Účastnice 1.4. se ohradily proti tvrzení odvolatelky, že jejich postup je rozporný se zákonem i stanovami a má za následek vznik škod spočívajících v tom, že odvolatelkou uváděným daňovým poplatníkům se má zmenšit jejich majetek v rozsahu jimi zaplacených daní.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.13. Jak je zřejmé z obsahu spisu, je předmětem daného nesporného řízení návrh na odvolání sboru účastnic 2.-4. (dále též likvidátorky) z funkcí likvidátorek pro jejich tvrzené porušování předpisů v procesu likvidace účastníka 1. (, právnická osoba, ) a jmenování na jejich místo jiného likvidátora. Likvidátorky mají zejména porušovat čl. 48 stanov a provádět likvidaci s průtahy a nesprávným způsobem (zpeněžením) zbývajícího majetku družstva sestávajícího zejména z pěti pronajímaných bytových jednotek, z nichž 3 bytové jednotky byly od zvolení likvidátorek družstvem (dne 16. 10. 2019) již prodány. Likvidátorky mají podle navrhovatelky nepřípustně zpeněžovat zbytkový majetek družstva v likvidaci na místo toho, aby v souladu s vůlí členů družstva zakotvené v čl. 48 stanov jednotky převedly bezúplatně na nově vzniklé SVJ, případně je převedly do spoluvlastnictví členů družstva (několika desítek členů družstva).14. Podle obsahu spisu tak mají účastnice 2.-4. z pohledu odvolatelky jednak likvidaci provádět neúměrně dlouhou dobu a jednak mají tímto nesprávným způsobem likvidace porušovat stanovy a působit škodu jednak , právnická osoba, a jednak členům tohoto družstva tím, že uvedené osoby musí ze zpeněženého majetku platit daně.15. Z hlediska právního v otázkách postupu v rámci likvidace odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně zejména z obecných ustanovení o likvidaci zakotvených v § 187 a násl. NOZ a v rámci těchto ustanovení odvolací soud posuzoval i otázky možného navrhovaného odvolání likvidátorek z jejich funkcí podle § 191 NOZ.16. Jak je zřejmé z uvedeného § 191 NOZ, právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby (odst. 1). Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora (odst. 2). Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával (odst. 3). Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (odst. 4).17. Odvolací soud vychází rovněž ze stanov , právnická osoba, upravujících v čl. 48 otázky likvidace družstva. Podle stanov pro zrušení družstva bez právního nástupce se vyžaduje jeho likvidace. Majetek družstva se po splnění všech dluhů stane likvidačním zůstatkem. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy (odst. 1). Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven hodnotě bytu, k němuž má člen právo nájmu a s ním spojeného podílu na pozemku a společných částech domu (dále jen „bytová jednotka). Podíl na likvidačním zůstatku likvidátor uspokojí naturálním plněním ve formě převedení vlastnického práva k této bytové jednotce na člena (odst. 2). Má-li některý člen právo nájmu k více družstevním bytům, platí ustanovení odstavce 2 obdobně pro všechny tyto byty (odst. 3). Je-li výše členského vkladu některého člena vyšší než hodnota bytové jednotky, podíl člena na likvidačním zůstatku je roven alespoň výši tohoto členského vkladu (odst. 4). Jestliže po uspokojení práv všech členů na podíl na likvidačním zůstatku zůstane nerozdělen nějaký majetek, likvidátor jej bezúplatně převede na společenství vlastníku jednotek, které bude založeno prohlášením družstva o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám a jehož členy se stanou všichni členové družstva, kterým bude převedeno vlastnické právo k bytové jednotce. Prohlášení družstva dle § 1166 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občans