7 Cmo 193/2024-60 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soudu v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „Ustanovení opatrovníka , Jméno Zástupce, , nar. , Datum narození Zástupce, , bytem , adresa, usnesením Městskéhosoudu v Praze ze dne 6. 8. 2021, č. j. 71 Cm 34/2021-8, se zrušuje. Toto usnesení je vydáno ve smyslu § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“ Své rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neodůvodnil.2. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.3. Odvolatelka předně uvádí, že jí soud prvního stupně „návrh insolvenčního správce“ k jejímu odvolání z funkce opatrovníka společnosti , právnická osoba, , (dále jen „společnost“) vůbec nedoručoval, a tudíž jí neposkytl možnost se k tvrzením insolvenčního správce vyjádřit. Soud prvního stupně tak rozhodl pouze na základě neprokázaných, značně zkreslených a neúplných tvrzení insolvenčního správce. Takový postup odvolatelka považuje za porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 Listiny základních práv a svobod.4. Odvolatelka dále soudu prvního stupně vytýká, že napadené rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění, tj. není vůbec zjevné jakými skutkovými či právními úvahami se soud prvního stupně při vydání napadeného usnesení řídil, jak věc finálně právně posoudil či zejména jak se vypořádal s námitkami z „podnětu k odvolání navrhovatelky.“ Má za to, že podmínky pro postup upravený v § 169 odst. 2 o. s. ř. nebyly splněny, uvedené ustanovení na danou věc nedopadá (k možnosti aplikace uvedeného ustanovení obsáhle argumentuje s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu k této otázce). Usnesení soudu prvního stupně tak nemůže pro absenci odůvodnění vůbec obstát, je z těchto důvodů nepřezkoumatelné.5. Odvolatelka dále namítá, že insolvenční správce ve svém návrhu neuvádí žádné její konkrétní jednání, které by mělo být jednáním v konfliktu zájmů, ani žádné konkrétní poručení povinnosti opatrovníka. Obsáhle se vyjadřuje k požadavku insolvenčního správce na její odvolání z funkce opatrovníka.6. Insolvenční správce ve vyjádření k podanému odvolání navrhl, aby odvolací soud odvolání „jako nedůvodné v celém rozsahu zamítl.“ Trvá na svém stanovisku, tak jak ho uvedl ve svém podnětu k odvolání hmotněprávní opatrovnice ze dne 23. srpna 2023 tedy, že existují závažné důvody k odvolání „žalobkyně“ z funkce opatrovnice společnosti; tyto rekapituluje a doplňuje další skutečnosti svědčící oprávněnosti jeho požadavku na odvolání opatrovnice z funkce. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně postupu jeho vydání předcházejícího, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné; rozhodnutí soudu prvního stupně neobstojí.8. Předně je třeba uvést, že záhlaví usnesení soudu prvního stupně je zmatečné, když za navrhovatelku je označena opatrovnice společnosti , Jméno Zástupce, , což zcela popírá smysl a účel předmětného řízení. Zavádějící a zmatečný je rovněž odkaz soudu prvního stupně na § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť předmětné ustanovení zakotvuje postup soudu při zahájení řízení bez návrhu. Soud prvního stupně však dle uvedeného ustanovení nepostupoval, tj. nevydal usnesení o zahájení předmětného řízení a bez dalšího vydal odvoláním napadené usnesení (ve znění opravného usnesení), aniž by tak srozumitelným způsobem vyjasnil otázku, zda podání insolvenčního správce společnosti ze dne 23. srpna 2023 nazvané jako „podnět insolvenčního správce k odvolání hmotněprávní opatrovnice“ posoudil jako návrh na zahájení řízení či nikoliv. Bylo namístě o tomto požadavku vést další samostatné řízení (tj. pod novou spisovou značkou).9. Nutno dodat, že řízení o jmenování opatrovníka, jakož i o jeho odvolání, je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. e) z. ř. s. Řízení je možno zahájit i bez návrhu, přičemž účastenství se v tomto řízení § 6 odst. 1 z. ř. s. Jeho účastníky jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. jsou navrhovatel (pokud byl podán návrh) a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. společnost a osoba, jež má být opatrovníkem jmenována či z této funkce odvolána. Proto je třeba účastníky řízení řádně v záhlaví usnesení označit ve správném jejich procesním postavení, odpovídajícím povaze daného řízení, které je svou povahou tzv. řízení nesporným.10. Zásadní pochybení soudu prvního stupně však odvolací soud spatřuje v absenci odůvodnění odvoláním napadeného usnesení.11. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.12. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.13. Na odvoláním napadené usnesení výše citované ustanovení nedopadá, neboť vydané rozhodnutí je rozhodnutím meritorním. Je třeba zdůraznit, že i citované ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř., na které soud prvního stupně odkázal, je třeba vykládat tak, že odůvodnění rozhodnutí je pravidlem, redukce či absence odůvodnění je oproti tomu výjimkou. Přičemž se musí jednat o usnesení, jež má citované ustanovení na mysli. V poměrech projednávané věci podmínky pro to, aby soud prvního stupně své rozhodnutí neodůvodnil, splněny nebyly a povinností soudu prvního stupně bylo napadené usnesení řádně odůvodnit v souladu se zásadami uvedenými v § 157 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř. Na tuto povinnost soud prvního stupně zcela rezignoval, usnesení soudu prvního stupně neobsahuje žádné odůvodnění. Nelze tudíž dovodit, jaké úvahy soud prvního stupně k vydání napadeného rozhodnutí vedly. Soud prvního stupně pochybil, pakliže své usnesení neodůvodnil, a bez dalšího opatrovníka společnosti odvolal.14. Skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo (vůbec) odůvodněno, kdy řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci, způsobuje jeho nepřezkoumatelnost, a proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.15. Přičemž nelze pominout ani další zásadní pochybení soudu prvního stupně, který opatrovnici , Jméno Zástupce, neposkytl žádný prostor se k nastolené otázce vyjádřit, odňal jí možnost jednat před soudem; rovněž neprovedl dokazování v potřebném rozsahu, a bez dalšího vydal odvoláním napadené usnesení. Tímto nesprávným postupem soudu prvního stupně došlo k porušení práva účastníků na nestranný a spravedlivý soudní proces podle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, odňal jim možnost jednat před soudem (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), jedná se podle § 229 odst. 3 o. s. ř. o zmatečnostní vadu.16. V dalším řízení se soud prvního stupně předně důsledně a srozumitelně vypořádá s tím, zda podání insolvenčního správce ze dne 23. srpna 2023 obsahuje náležitosti stanovené § 42 odst. 4 o. s. ř., zda lze z jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) dovodit, že tento mínil podat návrh na zahájení předmětného řízení, což bude mít vliv na okruh a postavení účastníků řízení. Dospěje-li k závěru, že tomu tak není a shledá-li podmínky pro zahájení předmětného řízení, bude postupovat dle § 13 z. ř. s., tj. vydá usnesení o zahájení řízení o odvolání , Jméno Zástupce, z funkce opatrovnice společnosti, předmětné usnesení doručí všem účastníkům řízení a poskytne jim prostor se ke skutečnostem rozhodným pro vedení daného řízení vyjádřit; bude-li v dalším řízení třeba provádět dokazování, nepomine soud prvního stupně ustanovení § 89 odst. 1 z. ř. s. Poté znovu posoudí zda je dán důvod pro odvolání opatrovnice, vypořádá se s veškerou argumentací účastníků řízení k nastolené otázce, bude se podaným návrhem zabývat ze všech aspektů daného případu a teprve na základě zjištěného skutkového stavu ve věci samé rozhodne; své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci, rozhodnutí řádně odůvodní způsobem naznačeným shora (tj. aby vyhovělo zásadám uvedeným v § 157 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř.) a neopomene rovněž rozhodnout o nákladech řízení (včetně nákladů odvolacího řízení).17. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.