7 Cmo 200/2024-467 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil žalované 2) pro nadepsané řízení procesního opatrovníka , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta, sídlem , adresa, .2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že:- žalobou podanou dne 8. října 2012 se žalobkyně domáhá, aby jí obě žalované společně a nerozdílně zaplatily částku 526 569,33 EUR s příslušenstvím, a aby jí žalovaná 2) zaplatila částku 548 062 EUR s příslušenstvím;- podáním ze dne 29. února 2024 žalobkyně navrhla změnu žalobního petitu tak, že se nově domáhá toho, že žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinny žalobkyni zaplatit částku 526 569,33 EUR s úrokem z prodlení příslušenstvím s tím, že plněním žalované 1) v rozsahu placení zaniká povinnost žalované 2), a že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni částku 548 062 EUR s úrokem z prodlení; o tomto návrhu soud prvního stupně dosud nerozhodl;- dne 29. února 2024 žalovaná 2) soudu prvního stupně sdělila, že žalobkyně zaplatila za žalovanou 2) částku 548 062 EUR. Toto vyjádření žalované 2) žalobkyně považovala za uznání nároku a navrhla vydání rozsudku pro uznání vůči žalované 2); žalovaná 2) s vydáním rozsudku pro uznání souhlasila;- žalobkyně uvedla, že pokud by byl soudem vůči žalované 2) vydán rozsudek pro uznání, zvažovala by zpětvzetí žaloby vůči žalované 1); k tomu žalovaná 1) avizovala, že by pravděpodobně s takovým zpětvzetím nesouhlasila, a to v souvislosti s důvody na základě kterých žalovaná 1) namítá nedostatek právního zastoupení žalované 2);- při ústním jednání konaném dne 14. března 2024 žalovaná 1) namítala nedostatek právního zastoupení žalované 2) pro konflikt zájmů; podstatou námitky je konflikt zájmů jednatele žalované 2), který právního zástupce žalované 2) zmocnil;- žalovaná 1) uvedla, že od 8. února 2023 má žalovaná 2) pouze jednoho jednatele, kterým je , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , jenž je současně v představenstvu žalobkyně (jako CEO – výkonný ředitel); jednatel žalované 2) je tak v konfliktu zájmů, neboť z pozice člena vedení žalobkyně má zájem, aby žaloba byla proti žalované 2) úspěšná.3. S odkazem na § 21 odst. 1 a 4, § 29 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud prvního stupně dospěl k závěru, že u jednatele žalované 2) je dán rozpor se zájmem jím zastupované osoby, tj. žalované 2), neboť jednatel žalované 2) je současně ve vedení žalobkyně. Soud prvního stupně rovněž zohlednil i skutečnost, že žalovaná 2) se uplatňovanému nároku zcela bránila a nyní naopak žalovaný nárok zcela uznává. Proto podle § 29 odst. 2 o. s. ř. a ustanovil žalované 2) procesního opatrovníka z řad advokátů (§ 29 odst. 4 o. s. ř.).4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná 2) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.5. Má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném skutkovém i právním posouzení věci. Namítá, že soud prvního stupně řádně neodůvodnil, v čem je spatřován konflikt zájmů. Usnesení soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelné. Zdůraznila, že její jednatel , Anonymizováno, se nenachází v konfliktu zájmů s jejími zájmy. Proto se domnívá, že jsou jeho dosavadní procesní úkony učiněné v řízení za odvolatelku účinné, a to včetně udělení procesní plné moci zvolené právní zástupkyni ve smyslu § 25 odst. 1 o. s. ř. Důvod pro postup podle § 29 odst. 2 o. s. ř. tak není dán.6. Žalobkyně a žalovaná 1) se k podanému odvolání nevyjádřily.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.9. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.10. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.11. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.12. Žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení (§ 21 odst. 4 o. s. ř.). Pokud v řízení vyjde najevo potřeba účastníkovi řízení procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanovit, je soud povinen tak učinit i bez návrhu. Přičemž je třeba mít na zřeteli, že ustanovení procesního opatrovníka je citelným zásahem do vnitřních poměrů právnické osoby, k němuž lze přistoupit jen v případě, kdy není možné ochrany procesních zájmů účastníka řízení dosáhnout jiným řešením, méně invazivní povahy. Opatrovník může být účastníku řízení (zde právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, pakliže její zájmy nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Dlužno dodat, že byl-li však účastníku řízení ustanoven procesní opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, popř. s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.) /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněný pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní/.13. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že žalovaná 2) vznikla dne 10. února 2003, má jednoho jednatele, jímž je , Anonymizováno, , jakož i to, že žalovaná 2) má jednoho společníka – žalobkyni (§ 121 o. s. ř.).14. Ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat podle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení.15. Z napadeného usnesení a z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně možnou existenci střetu zájmů žalované 2) a jejího jednatele blíže nezjišťoval. Při hodnocení možné existence rozporu mezi zájmy žalované 2) a jejího jednatele, vyšel pouze z postavení jednatele žalované 2), jenž je zároveň v představenstvu žalobkyně. Ke střetu zájmů však nedochází automaticky; obecné postavení jednatele žalované 2), jenž je zároveň v představenstvu žalobkyně, bez dalšího střet zájmů nezakládá. Z napadeného usnesení soudu prvního stupně se nepodávají žádné konkrétní skutečnosti nasvědčující závěru soudu prvního stupně, že jednatel žalované 2), jenž je současně v představenstvu žalobkyně, je ve střetu se zájmy samotné žalované 2) podle § 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř. a není schopen za ni jednat. Nutno zdůraznit, že vždy je třeba zkoumat konkrétní skutečnosti k případnému postupu podle § 29 o. s. ř. Tomuto požadavku soud prvního stupně nedostál, neboť se řádně nezabýval otázkou, zda osoba, jež je jediným jednatelem žalované 2), je současně i jediným členem představenstva žalobkyně. Doklad dokládající počet členů a aktuální složení představenstva žalobkyně se ve spise nenachází. Napadené usnesení tak zcela postrádá závěr soudu prvního stupně, že má tuto pro věc rozhodnou skutečnost postavenou najisto. Pouze na základě v podstatě ničím nepodloženého tvrzení o střetu zájmů jednatele, nelze učinit závěr, že je nutné v dané věci ustanovit žalované 2) procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř.16. Je třeba dodat, že soud může ustanovit právnické osobě opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li tu nebezpečí z prodlení. Otázku nebezpečí z prodlení je nutno posuzovat nejen ve vztahu k dotčené právnické osobě, ale také z pohledu dalšího účastníka řízení. Není-li nebezpečí z prodlení, soud vyčká, až bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, až bude v tomto směru odstraněna spornost nebo až si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí, popřípadě řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přeruší. Napadené usnesení zcela postrádá závěr soudu prvního stupně, že nejde o přechodný stav, který bude v dohledné době odstraněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021). Bez toho pak nelze učinit závěr, zda jsou či nejsou v poměrech projednáv