7 Cmo 241/2023-46 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhala zrušení výmazu společnosti , Jméno advokáta B, ., v likvidaci, IČO , IČO advokáta B, , se sídlem , adresa, (dále jen „společnost“), z obchodního rejstříku a právní mocí tohoto usnesení vstupu této společnosti do likvidace a ustanovení likvidátora této společnosti ze seznamu insolvenčních správců (výrok I.) a uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníci na náhradu nákladů řízení 10 200 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám , Jméno advokátky, , advokátky (výrok II.).2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tím, že navrhovatelka se domáhala zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku z důvodu, že je dán zájem hodný ochrany, který navrhovatelka spatřuje ve skutečnosti, že likvidátor společnosti , tituly před jménem, , adresa, nedodržel lhůtu pro podávání přihlášek do likvidace, v důsledku čehož navrhovatelka nemohla přihlásit výše specifikované pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody do likvidace společnosti, přičemž, co se týče námitky, že likvidátor účastnice nedodržel lhůtu pro podávání přihlášek do likvidace dle výše citovaného § 198 odst. 2 o.z., je tato důvodná, dané porušení však není v příčinné souvislosti s nemožností podat přihlášky výše specifikovaných pohledávek do likvidace společnosti, pohledávka 1 z titulu bezdůvodného obohacení neexistuje. Soud uzavřel, že není dán tvrzený zájem právní ochrany pro zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, a proto návrh ve výroku I. pro nedůvodnost zamítl O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí. Uvedla zejména, že soud prvého stupně při svém právním hodnocení zjištěného skutkového stavu chyboval, když se spokojil s tím, že nárok vznikl až v době, kdy již společnost delší dobu neexistovala a když neshledal uplatněný návrh důvodným s odůvodněním, že tvrzené postoupené pohledávky, pokud se týkaly bezdůvodného obohacení, vůbec nevznikly a neexistují. Má za to, že v daném případě je společnost stále odpovědná z titulu náhrady škody a je možné takový závazek vnímat jako důvod pro zrušení rozhodnutí o výmazu právnické osoby.4. K odvolání se účastnice vyjádřila tak, že toto není důvodné. Má za to, že je napadené rozhodnutí správné, tvrzené pohledávky nevznikly a navrhovatelka neprokázala právní zájem na zrušení výmazu společnosti z veřejného rejstříku. Navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí.5. Po přezkoumání napadeného usnesení soudu prvního stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř. odvolací soud dospěl k závěru, že nelze napadené rozhodnutí ani potvrdit ani změnit.6. Podle § 209 o. z.(1) Zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.(2) Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů.7. Řízení o obnovení likvidace právnické osoby dle § 209 o. z. je stejně jako řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s.. Takové soudní řízení se primárně řídí §§ 3 až 30 a §§ 85 až 93 z. ř. s. Účastníky řízení jsou pak dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má v být v řízení jednáno [k obdobným závěrům došla i komentářová literatura viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063].8. K otázce účastníků řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dostupném na www.nsoud.cz). V něm Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníkem řízení je (též) vymazaná společnost, přičemž osobami oprávněnými v řízení jednat za vymazanou společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku.9. Odvolací soud má za to, že tyto závěry se uplatní i v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014.10. Odvolací soud má dále za to, že účastníky řízení jsou dle § 6 z. ř. s. současně osoby v postavení posledních společníků společnosti. Pokud by totiž soud návrhu vyhověl, rozhodne v souladu s dikcí citovaného § 209 odst. 1 o. z. též o likvidaci společnosti a jmenování likvidátora. Ve výsledku jde o stejnou situaci, jako když soud rozhodne o zrušení existující společnosti a nařídí její likvidaci - účastníky takového řízení jsou pravidelně společníci společnosti s ručením omezeným. V tomto směru odvolací soud odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV ÚS 230/95, na nichž Ústavní soud setrval též v dalším nálezu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04 (nálezy jsou dostupné na www.usoud.cz).11. Z obsahu spisu v nadepsané věci se podává, že soud prvního stupně ve věci nejednal s žádným z posledních společníků společnosti jako s účastníkem řízení a pouze za účasti navrhovatelky a vymazané společnosti věc projednal a o věci rozhodl.12. Tímto nesprávným postupem soud prvního stupně odňal posledním společníkům společnosti možnost jednat před soudem a řízení zatížil zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.14. V dalším řízení soud prvního stupně bude postupovat podle § 7 odst. 1 z. ř. s., přibere do řízení poslední společníky společnosti jako účastníky, zašle jim návrh na zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a nařízení její likvidace a vyzve je k vyjádření se k návrhu. K případně nařízenému jednání předvolá všechny účastníky a opětovně zváží existenci všech předpokladů pro zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a nařízení její likvidace podle citovaného § 209 odst. 1 o. z.15. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.