7 Cmo 94/2023-375 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 325 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 2 325 000 Kč od 30. 9. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky 2 325 000 Kč od 30. 3. 2012 do 29. 9. 2012 (výrok II.). Výrokem III. uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 178 896 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem IV. uložil žalobkyni povinnost nahradit Krajskému soudu v Praze náklady řízení ve výši 1 529,26 Kč na účet Krajského soudu v Praze č. ú.: , č. účtu, , v. s. 5622006118, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem V. uložil žalované povinnost nahradit Krajskému soudu v Praze náklady řízení ve výši 1 529,26 Kč na účet Krajského soudu v Praze č. ú.: , č. účtu, , v. s. 5622006118, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Okresního soudu v Kolíně dne 26. 2. 2016 domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 3 639 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2012 do zaplacení a nahradit náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že společníkem žalované s obchodním podílem ve výši 15 %, kterému odpovídal zcela splacený vklad ve výši 3 000 000 Kč, byl v období od 26. 10. 2006 do 14. 9. 2011 , tituly před jménem, , právnická osoba, , který smlouvou ze dne 14. 9. 2011 převedl na žalobkyni obchodní podíl v žalované společnosti ve výši 15 % za cenu 7 250 000 Kč. Žalobkyně se tak stala 15 % společníkem žalované. Žalobkyně zaplatila , tituly před jménem, , Anonymizováno, ke dni podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu částku 3 500 000 Kč. Dle smlouvy o převodu obchodního podílu měl zbytek ceny, tj. částku 3 750 000 Kč zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 150 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Dne 14. 9. 2011 žalobkyně v rámci exekutorského zápisu prohlásila, že má vůči , tituly před jménem, , Anonymizováno, dluh ve výši 3 750 000 Kč, a to z výše uvedené smlouvy o převodu podílu ve společnosti žalované, a zavázala se dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 150 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Současně žalobkyně v exekutorském zápisu svolila, aby byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce pro uvedenou částku či nesplacenou část v případě, že žalobkyně nesplatí kteroukoliv ze splátek dle sjednaných podmínek. Žalobkyně na svůj dluh , tituly před jménem, , Anonymizováno, zaplatila pouze dvě splátky, a to dne 30. 9. 2011 částku 150 000 Kč a dne 4. 11. 2011 částku 150 000 Kč. Dne 1. 11. 2011 se stal splatným celý dluh ve výši 3 600 000 Kč. Následnou splátku ve výši 150 000 Kč dne 4. 11. 2011 žalobkyně zaplatila na jistinu pohledávky. Žalobkyně tedy , tituly před jménem, , Anonymizováno, dlužila 3 450 000 Kč. Pro uvedenou částku byla na návrh oprávněného , tituly před jménem, , Anonymizováno, vůči žalobkyni jako povinné nařízena exekuce postižením jejího obchodního podílu ve společnosti žalované. Exekuční příkaz soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Exekutorského úřadu , adresa, č. j. 134 EX 18300/11-026, kterým byl postižen obchodní podíl žalobkyně ve výši 15 % ve společnosti žalované nabyl právní moci 12. 3. 2012. Právní mocí uvedeného exekučního titulu zanikla účast žalobkyně, jakožto společníka žalované, a obchodní podíl přešel na žalovanou. Žalované tak vznikla povinnost vyplatit oprávněnému , tituly před jménem, , Anonymizováno, část vypořádacího podílu ve výši 3 450 000 Kč s příslušenstvím, a jelikož žalovaná na uvedenou pohledávku ničeho nezaplatila, domáhal se tento svého nároku po žalované poddlužnickou žalobou. Věc je vedena u Okresního soudu v Kolíně pod spisovou značkou 16 C 16/2013. V rámci tohoto soudního řízení nechal Okresní soud v Kolíně ocenit předmětný obchodní podíl ke dni ukončení účasti žalobkyně jako společníka žalované, kdy ze znaleckého posudku , tituly za jménem, , tituly před jménem, , Anonymizováno, vyplývá, že hodnota tohoto podílu činí 7 089 000 Kč. Zbylá část vypořádacího podílu ve výši 3 639 000 Kč představující rozdíl částek 7 089 000 Kč a 3 450 000 Kč, je přímým nárokem žalobkyně vůči žalované z titulu vypořádacího podílu žalobkyně jako bývalého společníka žalované. Dopisem z 12. 2. 2016 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení této částky, avšak do dnešního dne na tento nárok žalovaná ničeho nezaplatila.3. Žalobkyně vzala žalobu co do částky 1 314 000 Kč zpět, a to s ohledem na revizní znalecký posudek , právnická osoba, (dále jen „PZK“), který byl vypracován v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 16 C 16/2013. K návrhu žalobkyně proto Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 15. 2. 2017 č. j. 11 C 70/2016-50 částečně řízení zastavil, a to o zaplacení částky 1 314 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2012 do zaplacení.4. O věcné příslušnosti Krajského soudu v Praze k rozhodování v této věci bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2018 č. j. Ncp 46/2018 – 90, jež nabyl právní moci dne 2. 3. 2018.5. Jedná se o druhé rozhodnutí v dané věci. Soud prvního stupně ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 17. 1. 2020, č.j. 56 Cm 61/2018-234 tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 325 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 2 325 000 Kč od 30. 9. 2012, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), že žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky 2 325 000 od 30. 3. 2012 do 29. 9. 2012, se zamítá (výrok II.), že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 477 776 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), a že žalovaná je povinna nahradit Krajskému soudu v Praze náklady řízení ve výši 4 235 Kč na účet Krajského soudu v Praze č. ú.: , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).6. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 9. 2021, č. j. 7 Cmo 255/2020- 274, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.), ve výroku II. a III. jej změnil ve výrocích o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).7. K dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 6. 2022, č. j. 27 Cdo 592/2022-312 rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2021, č. j. 7 Cmo 255/2020-274, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku dospěl k následujícím závěrům:1) k vázanosti soudu rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2016, č. j. 16 C 16/2013-361, že pro posouzení projednávané věci je rozhodné, zda výše vypořádacího podílu, na nějž vznikl žalobkyni nárok, přesahovala částku přisouzenou v řízení sp. zn. 16 C 16/2013 věřiteli žalobkyně (, tituly před jménem, , právnická osoba, ). Řešení této otázky, přijaté v řízení sp. zn. 16 C 16/2013, již pro projednávanou věc závazné není (jde o otázku předběžnou, s níž se soudy v řízení sp. zn. 16 C 16/2013 vypořádaly toliko v odůvodnění). Přisvědčil odvolacímu soudu potud, že princip právní jistoty vyžaduje, aby soudy v projednávané věci zohlednily závěry o výši vypořádacího podílu přijaté v řízení sp. zn. 16 C 16/2013 a v zásadě z nich vycházely. Řečené nicméně neznamená, že v projednávané věci soudy nemohou dospět k odlišným skutkovým zjištěním (o výši čistého obchodního majetku dovolatele k rozhodnému dni), zejména liší-li se důkazy provedené v projednávané věci od důkazů provedených v řízení sp. zn. 16 C 16/2013. Opačný závěr odvolacího soudu (který takovou možnost kategoricky vyloučil – viz odůvodnění napadeného rozsudku, odst. 15 in fine), ve svém důsledku v rozporu se zákonem a ustálenou judikaturou rozšiřuje závaznost rozsudku vydaného v řízení sp. zn. 16 C 16/2013 i na jeho odůvodnění (řešení předběžné otázky);2) k opomenutému důkazu, že soud prvního stupně při hodnocení důkazů zcela pominul znalecký posudek , Anonymizováno, (dále jen „AE“), který v projednávané věci (na rozdíl od řízení sp. zn 16 C 16/2013) k důkazu provedl a s rozpory v obou posudcích se nikterak nevypořádal. Jinak řečeno, soud prvního stupně znalecký posudek AE, opomenul. Jestliže pak odvolací soud vyšel ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, aniž by soudem prvního stupně uvedený opomenutý důkaz dle § 213 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zopakoval a výsledek dokazování promítl do hodnocení důkazů, posoudil dovoláním otevřenou otázku procesního práva v rozporu s ustálenou judikaturou a v důsledku toho zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.8. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 1. 2023, č.j. 7 Cmo 255/2020-324, zr