7 Cmo 97/2024-93 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, aby sea) žalovaná 1), jako jediný společník žalované 3), zdržela výkonu práv jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti, kterým by rozhodnul či schválil projekt přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 22. prosince 2023,b) žalovaná 2), jako jediný společník žalované 4) a 5), zdržela výkonu práv jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti, kterým by rozhodnutí schválil projekt přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 20. prosince 2023,c) žalovaná 3) zdržela veškerých obchodních jednání a dalších úkonů a kroků směřujících k realizaci a dokončení projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 22. prosince 2023,d) žalovaná 4) zdržela veškerých obchodních jednání a dalších úkonů a kroků směřujících k realizaci dokončení projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 22. prosince 2023 ae) žalovaná 5) zdržela veškerých obchodních jednání a dalších úkonů a kroků směřujících k realizaci dokončení projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 22. prosince 2023 (výrok I.).Výrokem II. rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácena složená jistota ve výši 250 000 Kč. Výrokem III. soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení sdělila bankovního spojení pro účely vrácení jistoty.2. Rozhodl tak o návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo žalované 1) jakožto jedinému společníkovi žalované 3) uloženo zdržet se výkonu práv jediného společníka působnosti valné hromady společnosti, kterým by rozhodl či schválil projekt přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 20. prosince 2023, žalované 2) jako jedinému společníkovi žalované 4) a žalované 5) uloženo zdržet se výkonu práv jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti, kterým by rozhodl o schválení projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 20. prosince 2023, žalované 3), 4) a 5) uloženo zdržet veškerých obchodních jednání a dalších úkonů a kroků směřujících k realizaci dokončení projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 20. prosince 2023. Dovozovala, že je dána nutnost předběžné úpravy poměrů, a tedy jsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření. Zdůraznila, že žalovaná 3) nepřestane existovat, avšak v rámci přeměny přijde o svůj majetek a zůstanou jí pouze závazky, zejména pohledávka na náhradu škody vůči žalobkyni. Závěrem opětovně zdůraznila, že vytunelováním žalované 3) formou přeměny je ohroženo 15 let jejího boje vůči protiprávnímu jednání a uspokojení jejích pohledávek na náhradu škody. Podotkla, že nikdo nesmí těžit ze své nepoctivosti a nepoctivé jednání se nesmí vyplácet.3. V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že totožného předběžného opatření se žalobkyně domáhala již v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 2 Nc 1261/2024. Její návrh byl (dosud nepravomocně) zamítnut, neboť neprokázala obavu z možného ohrožení výkonu rozhodnutí. Žalobkyně návrh opírala v zásadě o stejné skutečnosti jako nyní. Přesto však novému rozhodnutí nebrání překážka věci zahájené ani rozhodnuté, neboť žalobkyně nově k ohrožení výkonu rozhodnutí argumentuje jednak údaji z účetní závěrky a dále údaji o provázání vlastnické struktury žalovaných.4. Dále soud prvního stupně uvedl, že mezi žalobkyní a žalovanou 3) panuje po řadu let spor o přístup k pozemkům žalobkyně zapsaných na LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , na nichž provozovala svou podnikatelskou činnost. Soud prvního stupně vzal za osvědčenou pohledávku na náhradu škody, přiznanou nepravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. června 2023, č. j. 18 C 116/2019-642. Současně vzal za osvědčené, že žalovaná 3) na žádost žalobkyně neposkytla jistotu k zajištění této pohledávky. Přesto však soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala nutnost zatímní úpravy poměrů účastníků, ani ohrožení výkonu rozhodnutí. Dovodil, že skutečnost, že žalobkyně nebyla o přeměně jejími účastníky informována, načasování přeměny na konec roku, chybějící relevantní informace ve sbírce listin, komplexnost přeměny, převoditelnost akcií nástupnických společností ani vzájemná historie vztahů žalobkyně a žalované 3) obavu o výkon rozhodnutí nezakládají.5. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyni lze dát za pravdu, že institut křížového ručení ve smyslu § 257 a § 258 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „ZoP“), není sám o sobě dostatečným argumentem proto, aby vyvrátil obavu o možnost výkonu rozhodnutí. Není však úkolem soudu tuto obavu vyvracet, ale naopak je povinností žalobkyně (míní-li být v řízení o vydání předběžného opatření úspěšná) tuto obavu prokázat, což však neučinila.6. Pro úplnost soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná 3) je evidována jako vlastník řady pozemků v k. ú. , adresa, , o nichž s ohledem na obsah účetní závěrky lze předpokládat, že tvoří v zásadě veškerý majetek žalované 3). Nelze však pominout, že tyto pozemky jsou již od roku 2009 zatíženy zástavním právem a jejich využitelnost k možnému uspokojení pohledávky žalobkyně je tedy přinejmenším neprokázaná. Nelze odhlédnout ani od dluhů uváděných v rozvaze, které mají přejít na nástupnické společnosti. Stále tak platí závěr, že nebylo prokázáno, že se žalovaná 3) zbavuje majetku, takovým způsobem, že její zbývající jmění s vysokou pravděpodobností neumožní úhradu předmětné pohledávky.7. Z uvedených důvodů soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, neboť nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření. O vrácení jistoty rozhodl dle § 75b odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Výrokem III. vyzval žalobkyni ke sdělení bankovního spojení pro účely vrácení jistoty.8. Proti výrokům I. a II. tohoto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že hrozí vytunelování žalované 3) a na to navazující nedobytnost soudem přiznaných splatných pohledávek žalobkyně na náhradu škody. Pokud bude žalovaným umožněno provést přeměnu, dojde k vytunelování žalované 3) o veškerý hodnotný majetek a k zamezení uspokojení pohledávek žalobkyně na náhradu škody vzniklých protiprávním jednáním žalované 3) a dalších žalovaných. Žalobkyně osvědčila své splatné pohledávky vůči žalované 3) minimálně ve výši 88 140 841,83 Kč. Celková aktiva žalované 3) přitom činila k datu 31. 12. 2022 částku 311 952 000 Kč. Pokud by došlo k vyvedení nemovitostí ze společnosti žalované 3) na základě projektu přeměny, zbývající aktiva žalované 3) by dle informací k 31. 12. 2022 činila pouze částku 8 957 000 Kč, což představuje přibližně pouze jednu desetinu z aktuální výše osvědčených pohledávek žalobkyně vůči žalované 3). Už ze samotného porovnání aktiv žalované 3) a výše pohledávek žalobkyně je tedy evidentní, že je zde dáno ohrožení výkonu rozhodnutí pohledávek žalobkyně vůči žalované 3) pro případ, kdy by bylo žalovaným umožněno přeměnu dle projektu přeměny realizovat, a rovněž je evidentní, že zbývající jmění žalované 3) by neumožnilo úhradu pohledávek žalobkyně. Nejenže by na základě projektu přeměny došlo k vyvedení nemovitostí ze společnosti žalované 3), ale žalovaná 3) by zároveň přišla o jedinou svou možnost vydělat si peněžní prostředky pronájmem nemovitostí žalované 3), což je její jediná aktivní činnost. Zástavní právo k nemovitostem žalované 3) bylo zřízeno pro pohledávky do výše 200 000 000 Kč, přičemž hodnota nemovitostí žalované 3) je cca. 311 000 000 Kč. I přes vydání usnesení o nařízení předběžného opatření v řízení o náhradě škody ze dne 15. ledna 2024, č. j. 18 C 116/2019-764, kterým bylo žalované 3) zakázáno disponovat s jejími nemovitostmi, má žalobkyně důvodnou obavu z vyvedení nemovitostí ze společnosti žalované 3) právě skrze přeměnu dle projektu přeměny, jelikož katastr nemovitostí, nehledě na případný vydaný zákaz zcizení zatížení nemovitostí, zapisuje nového vlastníka nemovitostí, když dle zákona o přeměnách dochází přeměnou k přechodu vlastnického práva ex lege, a nikoliv k převodu vlastnického práva. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že předběžné opatření nařídí.9. Podáním ze dne 31. ledna 2024 vstoupila do řízení společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované D, jako vedlejší účastník na straně žalované 3). Právní zájem na výsledku sporu odůvodnila tím, že je vlastníkem stožárů na částech pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které má vedlejší účastník v nájmu od žalované 3) na základě smlouvy o nájmu části pozemků uzavřené dne 15. května 2012.10. Podáním ze dne 8. února 2024 podal vedlejší účastník na straně žalované 3) odvolání proti výroku I. a II. napadeného usnesení s odůvodněním, že nelze vyloučit, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.11. Podáním ze dne 9.