9 Cmo 186/2023-43 — Vrchní soud v Praze

1. Rejstříkový soud napadeným usnesením uložil společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“) pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč (výrok I.) a uložil jí tuto pokutu zaplatit na účet soudu (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že společnost nezaložila do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěry za léta 2012 až 2021, a to ani poté, co ji rejstříkový soud k založení chybějících účetních závěrek vyzval a stanovil jí k tomu lhůtu.2. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, ve kterém uvedla, že požadované dokumenty zaslala soudu datovou schránkou dne 2. 7. 2023, na což soud reagoval sdělením, že dokumenty je třeba zaslat jiným způsobem. Společnost má za to, že pokuta neměla být uložena, neboť projevila snahu o nápravu.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.5. Podle § 66 písm. c) z. v. r. sbírka listin obsahuje výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.6. Podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (odstavec 1 věta první). Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis (odstavec 8).7. Podle § 18 odst. 1 zákona o účetnictví účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji (a) rozvaha (bilance), (b) výkaz zisku a ztráty, (c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.8. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.9. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.10. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že společnost, která je veřejnou obchodní společností, má povinnost sestavit každoročně účetní závěrku a zveřejnit ji založením do sbírky listin obchodního rejstříku. Jestliže společnost tuto povinnost neplnila, postupoval rejstříkový soud správně, vyzvalli ji podle § 104 z. v. r. k předložení účetních závěrek, a stejně tak postupoval správně, jestliže ji poté, co lhůta k předložení účetních závěrek marně uplynula, uložil pořádkovou pokutu. Odvolací soud však nahlédnutím do sbírky listin zjistil, že společnost dne 16. 9. 2023, tj. po vydání napadeného usnesení, svou povinnost splnila a požadované účetní závěrky do sbírky listin založila. Důvody uložení pořádkové pokuty proto ke dni rozhodování odvolacího soudu netrvají.11. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené rozhodnutí změnil tak, že se společnosti pořádková pokuta neukládá12. Výrok o nákladech řízení se zakládá na § 23 z. ř. s., podle kterého nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení zahájeného bez návrhu.