9 Cmo 298/2023-13 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. září 2023 č. j. 85 Cm 2414/2023-3 rozhodl takto: „Soud zahajuje řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora“ (výrok I.), „Soud ustanovuje obchodní korporaci , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta, se sídlem , adresa, “ (výrok II.), „Obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, se zrušuje a nařizuje se její likvidace“ (výrok III.), „Likvidátorem obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, , se jmenuje , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, “ (výrok IV.), „Obchodní korporace , právnická osoba, IČO: , IČO, , adresa, je povinna zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, číslo účtu: 3703-2928021/0710, variabilní symbol: 8522241423“ (výrok V.), „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok VI.).2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně následovně: „Soudu je známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že obchodní korporace do jednoho měsíce od zániku funkce jednatele nového jednatele nezvolila a ke dni vydání tohoto usnesení nebyl podán návrh na zápis nového statutárního orgánu. Z rejstříkového spisu obchodní korporace vedeného u zdejšího soudu má soud za osvědčené, že společnost nemá po dobu delší než jeden měsíc jednatele v důsledku jeho smrti, odstoupení nebo odvolání z funkce nebo jiného ukončení jeho funkce a do dnešního dne nebyl ani podán návrh na zápis nového jednatele. Podle ust. § 198 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce nebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem bez právního nástupce zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. Podle ust. ust. § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, nebude-li jednatel zvolen podle odst. 1 citovaného zákona, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může společnost soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Řízení o zrušení společnosti je řízením nesporným, okruh účastníků je vymezen v ust. § 6 odst. 1 a 2 z.ř.s. Podle ust. § 6, odst. 1 z.ř.s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníkem řízení je ten, koho zákon za účastníka označuje. Pokud se týká společníků společnosti, jež má být zrušena, soud i se znalostí rozhodnutí ze dne 12. 9. 1995 sp. zn. IV. ÚS 230/95 Ústavního soudu ČR dospěl k závěru, že společníky zrušované společnosti za účastníky řízení paušálně považovat nelze. K tomuto závěru dospěl soud na základě úpravy zákona č. 89/2012 a zákona č. 90/2012, účinných dne 1. 1. 2014, podle které se postavení akcionářů a společníků společnosti s ručením omezeným výrazně sbližují, neboť k obchodnímu podílu je možno vydat kmenový list, který je cenným papírem, menší míra podobnosti postavení je také s postavením členů družstva a dalších korporací podle obč. z., akcionáři ani členové těchto korporací nejsou považováni právní vědou ani judikaturou za účastníky řízení, byť mají majetkovou účast ve společnosti. Postavení společníka s ručením omezeným v řízení o zrušení společnosti jakožto účastníka řízení nemůže s pohledu soudu bez dalšího založit pouze fakt, že společník společnosti s ručením omezeným, je na rozdíl od akcionáře soudu znám, zákon z pohledu rozsahu práv osob s majetkovou účastí na společnosti nerozlišuje mezi akcionářem a společníkem s ručením omezeným, případně osobou majetkově zainteresovanou na jiné formě obchodní korporace. Dle názoru soud pak podle stávající právní úpravy právem společníka primárně není být pasivním společníkem společnosti, ale to, že po založení společnosti z titulu svého postavení společníka řídí a kontroluje chod společnosti tak, aby společnost plnila svůj zákonem vymezený účel. Samo zrušení společnosti ze zákonných důvodů za stavu, kdy společnost je i po výzvě soudu k odstranění dlouhodobě trvajícího závadného stavu, který by mohl způsobit, že společnost může být zrušena, nečinná, je tedy pouze důsledkem nezájmu společníků o chod společnosti, neboť společník má po celou dobu existence společnosti aktivně kontrolovat kromě činnosti společnosti i činnost statutárního orgánu a nápravu vytýkaného stavu případně sám iniciovat. Samo zrušení společnosti pak za stavu pasivity společníka, jak je tomu v projednávané věci, nemůže dle názoru soudu zasahovat do majetkové sféry společníků a ohrozit tak jejich práva, neboť po zrušení společnosti je nařízena její likvidace nezávislým likvidátorem, nad rámec soud poukazuje na to, že osobou přímo odpovědnou za péči o majetek a chod společnosti je statutární orgán společnosti, proti němuž se společník může v mezích zákona domáhat případné reparace, pokud statutární orgán své povinnosti nevykonával řádně. V neposlední řadě závěru o tom, že společník společnosti s ručením omezeným není automaticky účastníkem řízení o zrušení společnosti svědčí dle názoru soudu i to, že společník není ani účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 247/2016). Podle ust. § 85 písm. a) zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti. Podle ust. § 89 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat. V souzené věci nebylo třeba provádět dokazování, neboť všechny pro rozhodnutí podstatné skutečnosti shora popsané jsou soudu známy z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace nemá statutární orgán společnosti, je dán důvod pro zrušení právnické osoby podle ust. § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. Soud tedy obchodní korporaci zrušil, jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle § 191 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. soud jmenuje likvidátora právnické osobě v případě, že rozhodl o jejím zrušení. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Soudu je však známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že zrušovaná obchodní korporace nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu. Soud tedy postupoval podle ust. § 191 odst. 4 občanského zákoníku a jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,-- Kč soud uložil obchodní korporaci podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položky 11, odst. 1 písm. e) sazebníku. Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn ust. § 23 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník řízení - předmětná rušená společnost s ručením omezeným, jednající soudem ustanoveným opatrovníkem, v zákonné lhůtě odvolání, a to do celého usnesení. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že funkce posledního jednatele společnosti , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , zanikla dne 1. 7. 2023 v důsledku jejího úmrtí. Vzhledem k tomu, že tato osoba byla zároveň i jedinou společnicí předmětné společnosti, nemusela být společnost schopna podat návrh na zápis nového jednatele. Novým a to jediným společníkem se následně stal , právnická osoba, , nar. , Anonymizováno, , , adresa, , a to dne 20. 9. 2023. Podle odvolatele s ohledem na úmrtí jediné společnice a jednatelky a na zápis nového jediného společníka a jednatele do obchodního rejstříku až ke dni 20. 9. 2023 je zřejmé, že ke dni vydání usnesení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora neuběhla zákonem daná lhůta pro podání návrhu na zápis nového jednatele společnosti. Odvolatel navrhl zastavení řízení o zrušení společnosti.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se primárně musel zabývat přípustností odvolání do výroku I. předmětného usnesení soudu prvního stupně. Proti tomuto výroku není podle § 13 odst. 3 z. ř. s. odvolání přípustné, pročež je odvolací soud podle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 1 z. ř. s. odmítl.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se dále zabýval odvoláními proti zbývajícím výrokům a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. „V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiné