9 Cmo 310/2023-843 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud prvního stupně jmenoval navrhovatelce procesním opatrovníkem pro řízení o žalobě na obnovu řízení podané navrhovatelkou dne 10. 10. 2023 , právnická osoba, (výrok I.), a ve výroku II. navrhovatelku vyzval, aby ve lhůtě do 15 dnů od právní moci I. výroku odstranila vady podání ze dne 16. 10. 2023, datovaného dnem 13. 8. 2023, které je dle obsahu žalobou na obnovu řízení, tím, že toto podání doplní tak, aby splňovalo obsahové náležitosti dle ustanovení § 232 odst. 1 o. s. ř., jež soud prvního stupně přesně specifikoval.2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že podáním - doručeným soudu dne 16. 10. 2023, datovaným dne 13. 8. 2023, navrhovatelka podala žalobu na obnovu řízení. Z obsahu podání navrhovatelky soud dovodil, že žaloba na obnovu řízení směřuje proti pravomocnému usnesení č.l. 747 (jedná se o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747), jakož i proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 28. 7. 2023, č. j. 38 Cm 190/2017-721.3. Soud prvního stupně dále vyšel ze skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 28. 7. 2023, č. j. 38 Cm 190/2017-721 byla zamítnuta žádost navrhovatelky o osvobození od soudního poplatku (výrok I.) a tímto usnesením byla současně zamítnutá žádost navrhovatelky o ustanovení advokáta pro dovolací řízení (výrok II.). Navrhovatelka usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721, napadla včasným odvoláním a Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721, potvrdil. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747, nabylo právní moc dne 4. 7. 2023, a rovněž i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721, nabylo právní moc dne 4. 7. 2023.4. Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že je mu známo, že v souvislosti s řízením, které u něj bylo vedeno pod sp. zn. 38 cm 141/2015, byla navrhovatelka trestně stíhaná pro spáchání přečinu křivého obvinění podle ustanovení § 345 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž usnesením Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, Územního odboru Liberec, ze dne 10. 10. 2023, č. j. KRPL-108867-148/TČ-2020-180581, byla věc odložena, protože na základě znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 24. 3. 2023 vyhotoveného znalcem , tituly před jménem, , jejž má soud prvního stupně k dispozici bylo zjištěno, že navrhovatelka trpí minimálně od roku 2014 trvalou psychickou poruchou s bludy, že tato porucha se nachází v akutní fázi, a že navrhovatelka v důsledku své duševní poruchy má vymizelé ovládací a rozpoznávací schopnosti, kdy zejména nedokáže rozpoznat pravdu od nepravdy a duševní porucha, kterou navrhovatelka trpí, tak značně ovlivňuje její vnímání reality.. Na základě uvedeného dospěl soud prvního stupně k závěru, že navrhovatelka je stižena duševní poruchou, pro kterou se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení a v řízení jako jeho účastník samostatně jednat, že je tak dán důvod ustanovit navrhovatelce postupem dle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. pro toto řízení o žalobě na obnovu řízení procesního opatrovníka.5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ochrana zájmů navrhovatelky jako účastníka řízení vyžaduje, aby byl navrhovatelce ustanoven procesní opatrovník z řad advokátů. Vzhledem k výše uvedenému soud postupem podle § 29 odst. 3 a odst. 4 věty druhé o. s. ř. jmenoval navrhovatelce procesního opatrovníka z řad advokátů.6. Vzdor zjištěným rozporům a nejasnostem v uvedeném podání navrhovatelky soud prvního stupně konstatoval, že podání navrhovatelky ze dne 16. 10. 2023, datované dnem 13. 8. 2023, které dle obsahu je žalobou na obnovu řízení zřejmě směřuje proti pravomocnému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747, a proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721. Nemá však podle soudu prvního stupně obsahové náležitosti podle § 232 odst. 1 o. s. ř. Proto soud prvního stupně navrhovatelku vyzval postupem dle ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad tohoto podání a poučil ji, jak je třeba doplnění provést a o následcích nesplnění výzvy.7. Proti usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu podala navrhovatelka obsáhlé odvolání ve znění podání ze dne 3. 4. 2024 (dále odvolatelka).8. Předně své podání datované dnem 13. 8. 2023 opravila tak, že se jedná o podání ze dne 16. 10. 2023. Obsáhle rozebírala otázku zastoupení účastníka v řízení. Namítala podjatost jak Mgr. Vladimíra Foldyny (soudce rozhodujícího ve věci před soudem prvního stupně) tak senátu Vrchního soudu v Praze a jejich podjatost shledávala v tom, že soudci pokračují „v nezákonných postupech soudu prvního stupně“, když zastupování účastníka , Jméno advokáta, „nebylo právoplatné od počátku“. Uvedla též, že „napadená usnesení jsou důkazem podjatosti soudce“. Brojila proti jí tvrzenému znemožnění dovolacího řízení „zneužíváním finančních možností pro zaplacení poplatku za dovolání ve výši 14 tisíc korun“. Dále namítla, že soudce Foldyna „chtěl fakticky předejít podání žaloby na obnovu řízení, a proto ji podal sám, což vyplývá z jeho nejistých vyjádření, které formuluje za navrhovatelku, která k této žalobě podnět zatím nedala“. S ustanovením opatrovníka nesouhlasila, neboť na zastoupení advokátem nemá požadované peníze. Z odvolání vyplynul požadavek navrhovatelky, aby jí nebyl opatrovník ustanovován. Podle odvolatelky není znalecký posudek vypracovaný ohledně její osoby správný a soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže na něj bral ohled a ustanovil odvolatelce opatrovníka. Tímto nepravdivým znaleckým posudkem mohlo podle odvolatelky dojít ke spáchání trestného činu.9. Ve vztahu ke vznesené námitce podjatosti soudců Vrchní soud v Praze vyšel z § 14 odst. 4 o. s. ř., podle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle právního názoru Vrchního soudu v Praze za této situace námitka podjatosti odůvodněná pouze okolnostmi, jež jsou nezpůsobilé být důvodem pro vyloučení soudce (§ 14 odst. 4 o. s. ř.), což je posuzovaný případ námitky proti soudcům Vrchního soudu v Praze, nepředstavuje řádnou námitku podjatosti, a byla-li takto vznesena, lze jí hodnotit jako obstrukční postup, jenž s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. podle rozhodovací praxe nepožívá právní ochrany (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a Vrchní soud v Praze k ní proto nepřihlížel.10. K námitce své podjatosti se vyjádřil dne 11. 12. 2023 soudce Foldyna na č. l. 825 tak, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům a rovněž mu není známa jakákoliv skutečnost, která by mohla založit pochybnost o jeho nepodjatosti.11. Ve vztahu ke vznesené námitce podjatosti uvedeného soudce soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze konstatuje, že rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, je-li taková pochybnost (objektivně posuzováno) dána.12. Soudcův poměr k projednávané věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak by tomu bylo v případě, jestliže by soudce sám byl účastníkem řízení. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení. Žádné takové rozhodné a právně relevantní okolnosti však z obsahu předloženého spisu nevyplývají a nevyplývají z vyjádření shora uvedeného soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci.13. Ve vztahu ke vznesené námitce podjatosti soudce soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze nemohl nevycházet rovněž z § 14 odst. 4 o. s. ř., podle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.14. Z těchto důvodů proto odvolací soud v rámci posuzování uvedeného odvolacího důvodu neshledal, že by Mgr. Vladimír Foldyna byl podjatý, resp. že by vůbec existoval jakýkoliv důvod pochybovat o jeho nepodjatosti z pohledu zák