9 Cmo 39/2024-14 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně usnesením ze dne 8. ledna 2024, č. j. 85 Cm 80/2024-3 zahájil řízení o zrušení společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále též zkráceně „společnost“) (výrok I.), ustanovil společnosti opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta, sídlem , adresa, (výrok II.), dále společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok III.), likvidátorem společnosti jmenoval , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (výrok IV.), stanovil společnosti povinnost zaplatit poplatek 2 000 Kč (výrok V.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že společnost nemá statutární orgán schopný usnášet se.3. Při posuzování věci z hlediska právního soud I. stupně vyjádřil názor, že uvedený stav odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně § 25 odst. 1 písm. g) zák. č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“). Dále je soud I. stupně toho názoru, že společníky zrušované společnosti za účastníky řízení paušálně považovat nelze. Povinnost vyzvat zrušovanou společnost dle § 172 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) soud I. stupně nesplnil, jelikož podle jeho názoru nebylo koho vyzvat k odstranění závadného stavu. Jelikož společnost nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu, soud I. stupně jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“).4. Opatrovník společnosti podal proti všem výrokům výše uvedeného usnesení včasné odvolání (dále též odvolatel). Uvádl, že je pravděpodobné, že funkce posledního statutárního orgánu zanikla v důsledku úmrtí jednatele a současně i jediného společníka společnosti. Domnívá se tedy, že nemuselo skončit předmětné dědické řízení, což může být podle odvolatele důvodem, že doposud nebyl ustanoven nový statutární orgán. Odvolatel zdůraznil, že společnost dříve řádně fungovala, na což usuzuje na základě zveřejněných účetních závěrek. Navrhuje, aby bylo řízení o zrušení společnosti s likvidací zastaveno.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně zabýval otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna a zda odvolání směřuje proti rozhodnutí, vůči němuž je odvolání přípustné.6. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li z. ř. s. jinak, použije se občanský soudní řád.7. Dle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.8. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání společnosti proti výroku I. napadaného usnesení směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné a z toho důvodu soud I. stupně odvolání v této části podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání společnosti proti ostatním výrokům II., III., IV., V. a VI. napadaného usnesení bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, v tomto rozsahu přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání v uvedeném rozsahu je důvodné.11. Soud prvního stupně nesprávně a v rozporu s konstantní rozhodovací praxí (k tomu blíže nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV ÚS 230/95,), nepovažoval vedle společnosti samotné za účastníky řízení i její společníky.12. Podle § 172 odst. 2 NOZ umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.13. Podle § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. do veřejného rejstříku se zapíše název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,14. Jak je zřejmé z obsahu spisu, ve spise se nenachází žádný záznam ani jiný doklad o tom, že by n se soud I. stupně pokusil jakkoli vyzvat společnost a stanovit ji přiměřenou lhůtu k nápravě dle § 172 odst. 2 NOZ.15. S ohledem na ustálenou rozhodovací praxi musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet zaslání výzvy podle § 172 odst. 2 NOZ, jež splňuje obligatorní náležitosti jako je například uvedení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena. Účastník řízení musí být taktéž řádně poučen o případných následcích nečinnosti a měla by mu být poskytnuta lhůta ke zjednání nápravy (např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. 14 Cmo 207/2019). Za řádnou výzvu podle odvolacího soudu nelze v tomto případě považovat ani výzvu rejstříkového soudu v rejstříkovém řízení, jelikož v případě rejstříkového řízení se jedná o zcela odlišné řízení (např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 14 Cmo 207/2019). Absenci výzvy nelze odůvodnit ani tím, že není koho vyzvat k odstranění závadného stavu.16. Jestliže uvedeným způsobem soud I. stupně nepostupoval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.17. Ve vztahu k výroku II. napadeného usnesení týkajícího se ustanovení opatrovníka odvolací soud vychází z § 29 o. s. ř. podle něhož opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat (odstavec 3). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).18. Z obsahu spisu nevyplývá, že by se soud I. stupně pokusil jakkoli zjistit, zda je ve společnosti osoba oprávněná za ni jednat, případně osoba blízká, které má být podle § 29 odst. 4 o. s. ř. dána přednost při ustanovování opatrovníka. Ve spojitosti s absencí zaslání výzvy podle § 172 odst. 2 NOZ, jsou předčasné závěry o tom, že je třeba společnosti ustanovit opatrovníka z řad advokátů.19. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení ve výrocích II až VI. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.20. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).