9 Cmo 93/2024-63 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se svým návrhem došlým soudu prvního stupně dne 6. 6. 2023 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady společnosti , Jméno navrhovatele B, . (dále též jen „společnost“) ze dne 6. 4. 2023 (dále též jen „usnesení z 6. 4. 2023“), kterým došlo jednak k odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti a jednak ke změně článku VII. bod 9 první část věty první před čárkou, společenské smlouvy společnosti tak, že se dosavadní text nahrazuje novým textem: Statutárním orgánem společnosti je jeden jednatel.2. Navrhovatel byl na předmětné valné hromadě konané dne 6. 4. 2023 zastoupen zmocněncem - advokátem, tímto dnem se také dozvěděl o usneseních valné hromady. Argumentace navrhovatele v návrhu a stěžejní skutečnosti, jimiž svůj návrh odůvodnil byly následující:1) Usnesení z 6. 4. 2023 nebylo přijato platně, tedy v souladu s § 191 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 259 o. z.2) Navrhovatel se v souladu s § 2 notářského řádu v dobré víře domníval, že byly splněny všechny nezbytné formality, jak ukládá z. o. k., když zápis z mimořádné valné hromady byl sepsán formou notářského zápisu s ověřením všech formalit a nadto předsedou mimořádné valné hromady byl zvolen advokát, tedy osoba, od které se rovněž očekává dostatečná právní erudice k ověření všech skutečností nezbytných k prokázání způsobilosti valné hromady.3) Navrhovatel proti usnesením valné hromady projednávaných pod body 3 a 4 podal v souladu s § 192 odst. 2 z. o. k. odůvodněný protest, který byl společnosti zaslán na její adresu s dodejkou, ale písemnost se vrátila dne 5. května 2023 navrhovateli, neboť jednatel společnosti ji nepřevzal. Protest tedy nebyl zmocněncem učiněn přímo na valné hromadě z důvodu uvedení společníků v omyl, neb byli ujištěni předsedou valné hromady o zákonnosti svolání a způsobilosti valné hromady (srov. rozhodnutí NS ČSR ze dne 29. listopadu 1922 sp. zn. Rv I 238/22, rozhodnutí NS ČSR ze dne 21. června 1946, sp. zn. Rv II 27/46). Jednoznačně se jedná o procedurální vadu, která byla společníkům skryta. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by se účastnil osobně, tak i při vynaložení potřebné péče v souladu se zásadou bdělosti nad svými právy, by zjištěnou vadu nezjistil, na to ji nezjistil ani jeho zmocněnec, který je advokátem. Zásadní, proč nebyla zjištěna vada, je skutečnost, že předseda valné hromady a notář osvědčil, že valná hromada je způsobilá k přijetí navrhovaných rozhodnutí, kdy splnění podmínky dané zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem deklaroval notářský zápis v bodu způsobilost valné hromady, a to následovně „z výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů vedené Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4747, který se zakládá do spisu.“4) Zmocněnec i společník vycházeli z metodiky a informování fungování automatického průpisu, kdy automatický průpis je mechanismus přebírání některých údajů z veřejných rejstříků a evidence svěřeneckých fondů do evidence skutečných majitelů. Fyzické osoby vedené ve veřejném rejstříku v určitých pozicích jsou s ohledem na naplnění zákonných předpokladů automaticky propsány jako skuteční majitelé. Automatický průpis zajišťuje sám informační systém a je nezávislý na aktivitě evidující osoby. Dojde-li ke změně ve veřejném rejstříku nebo v evidenci svěřeneckých fondů, které mají vliv na pozici skutečného majitele, projeví se změna i v evidenci skutečných majitelů. Navrhovatel se domnívá, že přímo na valné hromadě nebylo možno a především nebyl důvod pochybovat o citovaném výpise z evidence skutečných majitelů, navíc, když byl osvědčen předsedajícím valné hromady a notářem.5) Důvod neplatnosti usnesení valné hromady č. 3 a č. 4 spatřuje navrhovatel v tom, že dle § 54 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb. „Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva…“, přitom z výpisu (z evidence skutečných majitelů) založeného ve spise je zřejmé, že v evidenci skutečných majitelů jsou zapsáni pouze tři ze šesti skutečných majitelů, což plně naplňuje dikci zákona a evidenci skutečných majitelů, týkajících se zákazu výkonu hlasovacích práv na valné hromadě. Následnou kontrolou ve veřejné části evidence skutečných majitelů navrhovatel zjistil, že jsou skutečně zapsáni pouze tři majitelé, a to , adresa, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ; zápis proběhl v prosinci 2022, důvod takového zápisu není navrhovateli zřejmý. Hlasování valné hromady o napadených usneseních proběhlo tedy v rozporu se zákonem.3. Společnost považovala návrh za nedůvodný. Dle společnosti je zápis v evidenci skutečných majitelů správný, když definici skutečného majitele dle zákona č. 37/2021 Sb. splňují pouze tři ze šesti společníků společnosti, a to bratři (osoby blízké): , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , adresa, . Dle ust. § 78 odst. 2 písm. g) z. o. k. se tito jmenovaní považují za osoby jednající ve shodě, jejich podíl na hlasovacích právech je 50 % a jsou tak ovládajícími osobami společnosti dle ust. § 75 odst. 3 z. o. k. K zápisu těchto osob do evidence skutečných majitelů došlo na základě návrhu společnosti, nejednalo se o automatický průpis. Ostatní tři zbývající společníci , Jméno navrhovatele A, , Josef Suma, Josef Jílek dle společnosti nesplňují definici skutečného majitele a nemají tak být v evidenci skutečných majitelů zapsáni. Každý z těchto zbývajících společníků má podíl na společnosti ve výši jedné šestiny, každý z nich sleduje svůj vlastní zájem a žádný ze zbývajících společníků nemá rozhodující vliv ve společnosti ve smyslu zákona o evidenci skutečných majitelů. Navrhovatel byl dlouholetým jednatelem společnosti a jako statutární orgán byl tedy pro období výkonu funkce odpovědný za správnost zápisu v evidenci skutečných majitelů, na jehož nesprávnost nyní poukazuje. Navrhovateli nic nebránilo, aby se v rámci přípravy na jednání valné hromady seznámil s obsahem zápisu společnosti v evidenci skutečných majitelů dopředu a svoje případné námitky proti obsahu zápisu, respektive protest proti výkonu hlasovacích práv uplatnil přímo na jednání valné hromady. Ze všech výše uvedených důvodů má společnost za to, že valná hromada byla plně způsobilá k přijetí napadených bodů usnesení a k rozhodnutí, když se valné hromady osobně či v zastoupení účastnilo všech šest společníků společnosti se 100 % hlasů, kteří byli oprávněni na valné hromadě svoje hlasovací právo vykonávat a napadené body tudíž byly přijaty potřebnou většinou hlasů.4. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Zamítá se návrh, aby bylo určeno, že usnesení mimořádné valné hromady ze dne 6.4. 2023, společnosti , Jméno navrhovatele B, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO navrhovatele B, , o odvolání jednatele , Jméno navrhovatele A, , nar. , Datum narození navrhovatele A, , bytem , adresa, , a o změně článku VII. bod 9 první část věty první před čárkou, společenské smlouvy tak, že se dosavadní text nahrazuje novým textem: Statutárním orgánem společnosti je 1 (jeden) jednatel, jsou neplatná.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).5. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění uvedl, že vyzval účastníky řízení, aby ve stanovené lhůtě sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud bez dalšího za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na výzvu soudu sdělila společnost, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Navrhovatel se k výzvě soudu nevyjádřil, soud měl proto bez dalšího za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud vzhledem k výše uvedenému ve věci rozhodl vyhlášením rozhodnutí bez nařízení ústního jednání soudu v souladu s ust. § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. Dále soud prvního stupně citoval ustanovení § 191 odst. 1 a § 192 odst. 2 z. o. k. a § 259 o. z. s tím, že návrh byl podán v zákonem stanovené lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutích valné hromady dozvěděl. Z listinných důkazů (pozvánka na jednání valné hromady, notářský zápis z 11. 4. 2023 sepsaný , tituly před jménem, , notářkou) vzal soud za prokázané, že jednatel společnosti pozvánkou svolal mimořádnou valnou hromadu na den 6. 4. 2023 s programem jednání: 1) zahájení, kontrola usnášeníschopnosti valné hromady, 2) volba orgánu valné hromady, 3) rozhodnutí o odvolání , Jméno navrhovatele A, z funkce jednatele korporace , Jméno navrhovatele B, ., 4) rozhodnutí o změně společenské smlouvy - navrhuje se rozhodnout o snížení počtu jednatelů korporace z dosavadních dvou jednatelů na jednoho jednatele (článek VII. bod 9 společenské smlouvy). Na valné hromadě společnosti , Jméno navrhovatele B, ., konané dne 6. 4. 2023, o níž byl pořízen notářský zápis, bylo o usnesení valné hromady, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele, hlasováno, navrhovatel se prostřednictvím zmocněnce , tituly př