14 Cmo 340/2024-2 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení rozhodl o nařízení předběžného opatření, jímž žalovaným 2), 3) a 5) uložil povinnost „zdržet se veškerých jednání, kterými by vykonávaly práva spojená s jejich podílem v žalované 1) tak, aby valná hromada žalované 1) nebo společníci rozhodnutím mimo valnou hromadu žalované 1) rozhodli o jmenování jednatelů žalované 1) a/nebo o navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1); zejména jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se hlasování na valné hromadě žalované 1) pro návrh na takovou změnu obsahu společenské smlouvy žalované 1), jež by směřovala k navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1), dále jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se hlasování na valné hromadě žalované 1) pro návrh na jmenování nového jednatele či obdobný návrh na změnu v osobách stávajících jednatelů žalované 1), a dále jsou žalovaná 2), žalovaná 3) a žalovaná 5) povinny zdržet se zaslání souhlasu společníka s návrhem rozhodnutí o takové změně obsahu společenské smlouvy žalované 1), jež by směřovala k navýšení počtu jednatelů žalované 1) oproti počtu stanovenému ve společenské smlouvě žalované 1), jakož i zaslání souhlasu společníka s návrhem rozhodnutí na jmenování nového jednatele nebo s obdobným návrhem rozhodnutí na změnu v osobách stávajících jednatelů žalované 1) v rámci přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu žalované 1).“2. Dále soud prvního stupně výrokem II. usnesení uložil žalovaným 3), 4) a společnosti , Jméno žalované E, . /dále též jen „BMS“/ povinnost: „zdržet se veškerých jednání, která by jakýmkoli způsobem směřovala k dispozicím s obchodním závodem společnosti žalované 1) či s jeho částmi (přičemž v této souvislosti jsou žalovaná 3), žalovaný 4) a BMS zejména povinni zdržet se jednání směřujících k prodeji, darování, směně, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace, apod.) a současně jsou žalovaná 3), žalovaný 4) a BMS povinni zdržet se i veškerých jednání, která by jakýmkoli způsobem směřovala k dispozicím nad rámec obvyklý běžnému hospodaření s veškerým hmotným i nehmotným majetkem žalované 1), tedy zejména s finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, apod. (přičemž v této souvislosti jsou žalovaná 3), žalovaný 4) a BMS zejména povinni zdržet se jednání směřujících k dispozicím ve formě převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace, apod.)“.3. Současně soud prvního stupně výrokem III. řešeného usnesení uložil žalovaným 3), 4) a BSM jako jednatelům žalované 1) povinnost: „do tří dnů od doručení tohoto usnesení odvolat v zastoupení žalované 1) veškeré plné moci udělené žalovanou 1) třetím osobám jako zmocněncům či pověření udělená zaměstnancům, které umožňují těmto zmocněncům a/nebo zaměstnancům činit v zastoupení žalované 1) dispozice s obchodním závodem společnosti žalované 1) či s jeho částmi (zejména dispozice ve formě prodeje, darování, směny, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace, apod.) a/nebo dispozice nad rámec obvyklý běžnému hospodaření s jakýmkoli hmotným i nehmotným majetkem žalované 1), tedy zejména s finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, apod. (zejména dispozice ve formě převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace, apod.). Každý úkon odvolání plné moci a/nebo pověření dle předchozí věty jsou povinni učinit v zastoupení žalované 1) vždy nejméně dva výše uvedení jednatelé žalované 1) společně“.4. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení připomíná, že žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2014 se žalobce domáhá určení, že je 10% společníkem BEE. Současně s návrhem žalobce složil jistotu ve výši 150 000 Kč.5. Dále soud prvního stupně v souladu s odůvodněním předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření argumentuje tím, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363, byly žalované 1) ve formě předběžného opatření uloženy: „a) povinnost zdržet se dispozice s obchodním závodem či jeho částmi, zejména prodeje, darování, směny, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; b) povinnost zdržet se nad rámec obvyklý běžnému hospodaření dispozic s veškerým hmotným i nehmotným majetkem, zejména finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, a to především formou převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace“. Současně byl společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , „zakázán výkon konkurenční činnosti ve vztahu k činnosti žalované 1), tj. výkon činnosti v předmětu podnikání obchod s elektřinou a obchod s plynem.“ /dále jen „PO-363“/. PO-363 však bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, č. j. 1 Cmo 45/2023-277, v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou 1) /dále jen „zrušující usnesení“/.6. Podle soudu prvního stupně není ve vztahu k PO-363 dána překážka věci pravomocně rozhodnuté dle § 159a odst. 4 ve spojení s § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Rozdílnost věcí je dána nejen rozdílnými osobami účastníků, ale i rozdílnými navazujícími a provázanými povinnostmi, a i rozdílným skutkem, odvíjejícím se z výše uvedeného kasačního rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v řízení o žalobě pro zmatečnost (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2663/2008).7. Soud prvního stupně s odkazem na § 102 o. s. ř. vyšel z toho, že s ohledem na zánik PO-363 nyní hrozí vyvedení majetku z žalované 1), čemuž mělo PO-363 zabránit. Cílem nyní navrženého „překlenovacího“ předběžného opatření je vyřešit v poměrech účastníků řízení absenci PO-363, než o něm bude odvolacím soudem znovu rozhodnuto. Bude-li PO-363 znovu nařízeno, vznikne prostor pro možné úvahy o zrušení nyní řešeného předběžného opatření. Časovému omezení předběžného opatření, aniž by byl ohrožen jeho smysl, brání nejistota o tom, jak a kdy odvolací soud o PO-363 (znovu) rozhodne. Uložení povinnosti BMS má podle soudu prvního stupně oporu v § 76 odst. 2 o. s. ř. BMS je jednatelkou žalované 1) a zdržení se shora uvedeného jednání po ní lze spravedlivě požadovat stejně jako po ostatních jednatelích žalované 1), kteří účastníky řízení jsou.8. Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalovaní 2), 3), 4), 5) a BMS odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh odmítne, případně zamítne, eventuálně usnesení zruší a řízení zastaví.9. Odvolatelé v souhrnu soudu prvního stupně vytýkají nepřezkoumatelnost napadaného usnesení. Soud prvního stupně se omezil na pouhé odkazy na dřívější rozhodnutí vydaná v rámci nadepsaného řízení. Takže z odůvodnění usnesení nelze zjistit, které skutečnosti má soud prvního stupně za osvědčené, na základě jakých tvrzení či předložených důkazů. Soud prvního stupně rezignoval na uvedení vlastních kritických úvah, na jejichž základě by bylo možné seznat, jakým způsobem dospěl k závěru o důvodech pro nařízení daného předběžného opatření. Ohledně výroku I. pak absentuje jakékoliv odůvodnění, a to jak v návrhu samotném, tak i v napadeném usnesení. Soud prvního stupně nedostál požadavkům vyplývajícím z § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.10. Dále odvolatelé poukazují na překážku věci pravomocně rozsouzené dle § 159 a odst. 4 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu, kterým bylo nařízeno PO-363, bylo zrušeno až právní mocí zrušujícího usnesení, tedy po vydání nyní přezkoumávaného usnesení soudu prvního stupně. Následně je dána překážka věci zahájené. Žalobce záměrně směřoval návrh na nařízení předběžného opatření na jednatele žalované 1), aby formálně zajistil rozdílnost účastníků řízení, zřejmě v obavě z nesplnění zmíněných podmínek řízení. Tuto koncepci soud prvního stupně nekriticky převzal. Přitom subjektem povinností, které jsou odvolatelům ukládány, může být pouze žalovaná 1). Statutární orgán není subjektem práv a povinností právnické osoby, ale pouze jejím zástupcem, který nemá v tomto ohledu namísto žalované 1) její právní osobnost, ani ji žádným způsobem nepřejímá. Ačkoliv PO-363 formálně mířilo na žalovanou 1), materiálně bylo vykonatelné právě statutárním orgánem, jako nyní řešené předběžné opatření. Je tedy dána totožnost účastníků a současně prakticky totožný obsah obou předběžných opatření. Konečně, sám soud prvního stupně argumentuje „překlenovacím“ účelem předběžného opatření, avšak takový důvod pro nařízení předběžného o