3 Cmo 58/2025-170 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřipustil přistoupení společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost , Anonymizováno, “), IČO , IČO žalobkyně, do řízení jako další účastnice na straně žalované.2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se žalobou domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se jednání, kterým by v jakékoliv stavbě, která se nachází na v žalobě specifikovaných pozemcích v k. ú. , adresa, , umožnila umístění prodejny potravin. V průběhu řízení žalobkyně získala informace o tom, že společnost , Anonymizováno, plánuje na předmětných pozemcích umístit prodejnu potravin, a proto navrhla přistoupení této společnosti do řízení jako další účastnice na straně žalované s tím, že žádá, aby jí byl uložen zákaz tohoto jednání. Soud prvního stupně návrhu žalobkyně usnesením ze dne 16. 2. 2022, č. j. 10 Cm 3/2021-47, vyhověl a vstup další žalované do řízení připustil. Usnesení bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze, avšak k dovolání společnosti , Anonymizováno, došlo k jeho zrušení Nejvyšším soudem, neboť podle jeho názoru žalobkyně přistoupením neodstraňuje nedostatek pasivní legitimace. V návaznosti na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby doplnila skutečnosti prokazující nezbytnost přistoupení další účastnice do řízení. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 23. 4. 2025, kterým uvedla, že otázka pasivní legitimace společnosti , Anonymizováno, bude předmětem dokazování a rozhodnutí ve věci samé.3. Soud prvního stupně odkázal na závěr Nejvyššího soudu o tom, že možnost přistoupení účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se uplatní tehdy, vyplyne-li v průběhu řízení z tvrzení žalobce, že nároku, jenž tvoří předmět řízení, se nemůže žalobce úspěšně domáhat samostatně, popř. o tomto nároku nelze rozhodnout výlučně vůči žalovanému, nýbrž musí se tak dít ve spojení s jinou osobou, a je tak třeba přistoupením účastníka do řízení odstranit nedostatek věcné legitimace. To znamená, že institut přistoupení neslouží k rozšíření okruhu účastníků řízení za předpokladu, že tím zároveň není odstraňován nedostatek legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení.4. Aplikací těchto závěrů na projednávanou věc soud prvního stupně uzavřel, že z obsahu spisu plyne, že i když proti původní i navrhované nové žalované je žalováno z titulu ochrany proti nekalé soutěži, lze nároky žalobkyně vůči každé ze nich uplatnit samostatně, přičemž rozhodnutí o nich budou na sobě nezávislá (tj. žalobě vůči jedné z nich může být žalobě vyhověno a vůči druhé může být zamítnuta). Každá z obou společností, jež žalobkyně chce žalovat, bude totiž předmětné pozemky užívat na základě jiného titulu a za jiným účelem a žalobkyně bude muset žalobu přizpůsobit vůči každé z nich, přičemž je zjevné, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o spolupráci, zatímco se společností , Anonymizováno, žalobkyně žádnou smlouvu uzavřenu nemá. Z uvedených důvodů soud prvního stupně nevidí důvod, proč by mělo být řízení rozšiřováno o dalšího (samostatného) účastníka a další (samostatná) skutková tvrzení, když ta mohou být uplatněna samostatnou žalobou, přičemž stane-li se tak, lze obě řízení spojit (§ 112 odst. 1 o. s. ř.) nebo jedno z nich přerušit do skončení druhého (§ 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), budou-li pro to dány důvody. Žalobkyně přitom ani netvrdila okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit nutnost společného projednání nároků vůči žalované a navrhované nové žalované, resp. netvrdila existenci jejich nerozlučného společenství. Soud prvního stupně proto návrh na přistoupení výše uvedené společnosti do řízení jako další účastnice na žalované straně zamítl, protože neslouží k odstranění nedostatku pasivní legitimace žalované. Při svém rozhodnutí přihlédl soud prvního stupně i k tomu, že řízení v této věci bylo zahájeno už v roce 2021 a žádá proto již urychlené projednání a vydání rozhodnutí, nikoliv jeho narůstání o další samostatné nároky proti novému účastníku. Vyhovění nároku by tedy bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.5. Usnesení napadla žalobkyně svým včasným odvoláním, v němž s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1421/2005 opakuje, že otázka, zda se u navrhované společnosti jedná o samostatného účastníka a samostatná skutková tvrzení, vyplyne až z provedeného dokazování. Podle žalobkyně z jejího návrhu plyne, že to byla společnost , Anonymizováno, , která činila společně se žalovanou jednání vedoucí k umístění prodejny potravin společnosti , Anonymizováno, na předmětné pozemky v rámci projektu , adresa, . Žalobkyně k těmto svým tvrzením doložila i důkazy a je proto přesvědčena, že podmínky pro připuštění dalšího účastníka do řízení podle § 92 o. s. ř. byly splněny. Navrhuje proto, aby odvolací soud vstup společnosti , Anonymizováno, do řízení připustil.6. Žalovaná považuje odvolání za nedůvodné, neboť je přesvědčena o správnosti závěrů soudu prvního stupně o tom, že připuštění do řízení společnosti , Anonymizováno, , která na rozdíl od žalované se žalobkyní žádnou smlouvu, z níž tvrzené nekalosoutěžní jednání má plynout, uzavřenu neměla, by bylo nehospodárné, když pro rozhodnutí této věci není účast navrhované společnosti, vůči níž má snad žalobkyně samostatný nárok, nutná. K žalobkyní odkazovanému judikátu žalovaná uvádí, že není na projednávanou věc přiléhavý, protože situace v něm řešená byla odlišná; v tamním sporu o nahrazení ztráty na výdělku zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti žalovaný zaměstnavatel zanikl rozdělením na několik dalších subjektů a nebylo zjevné, který z nich by měl žalovaný nárok vyplácet. Připuštění dalšího účastníka bylo tedy žádoucí s ohledem na objasnění skutkového stavu. Situace v tomto řízení je však zcela odlišná (viz výše).7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 211 a násl. o. s. ř.“, zejm. § 212a odst. 6 o. s. ř., napadené usnesení, aniž bylo třeba k projednání odvolání nařídit jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Jak konstatoval ve svém usnesení ze dne 30. 1. 2025, č. j. 23 Cdo 631/2024-151, vydaném v tomto řízení, Nejvyšší soud (viz bod 25 jeho odůvodnění), jehož právní názor je přitom pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1, část věty první za středníkem a § 226 odst. 1 o. s. ř.), z obsahu spisu plyne (a tento stav stále trvá, neboť žalobkyně přes výzvu soudu prvního stupně svá tvrzení o nezbytnosti účasti společnosti , Anonymizováno, v řízení nedoplnila, když stále argumentuje jen tím, že otázka pasivní legitimace bude předmětem dokazování a rozhodnutí ve věci samé), že žalobkyně se žalobou domáhá proti žalované zdržení se jednání v nekalé soutěži spočívající v porušení smluvního ujednání mezi žalobkyní a žalovanou o zákazu umístění konkurenční provozovny na předmětných pozemcích. Ve vztahu ke společnosti , Anonymizováno, žalobkyně tvrdí, že se rovněž dopouští nekalé soutěže tím, že hodlá provozovat na předmětných pozemcích prodejnu potravin, aniž však existuje smlouva (není to tvrzeno), kterou by se ke zdržení tohoto jednání zavázala. Z výše uvedeného je tedy (stále) zřejmé, že absence společnosti , Anonymizováno, v tomto řízení nemá sama o sobě žádný vliv na existenci pasivní věcné legitimace žalované (zda je žalovaná skutečně pasivně legitimována, bude, jak správně uvádí žalobkyně, předmětem dokazování ve věci samé), takže podmínky připuštění společnosti , Anonymizováno, do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. nejsou splněny. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že žalobkyní odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 1421/2005) není pro projednávanou věc použitelné, a to z důvodů, uváděných výše (viz bod 7) žalovanou.9. Pokud tedy soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na přistoupení společnosti , Anonymizováno, do řízení nevyhověl, rozhodl správně a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Nepřipuštění navrhovaného přistoupení však, jak už zmíněno výše, nebrání žalobkyni uplatnit svůj nárok u soudu samostatnou žalobou.10. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé.