7 Cmo 100/2023-1727 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelé se svým návrhem doručeným soudu dne 14. 2. 2005 coby menšinový akcionáři zaniklé společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , posledně sídlem , adresa, (dále též jen „BČM“) domáhali dorovnání finančního vypořádání jako protiplnění za jejich akcie v souvislosti se zrušením BČM bez likvidace převzetím jejího jmění společností ORNELA akciová společnost, IČO , IČO, (dále též jen „ORNELA“ nebo „Ornela“) jako hlavním akcionářem (právní předchůdkyně účastnice).2. Ve věci se jedná již o druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně. Rozsudkem ze dne 20. 4. 2010, č. j. 38 Cm 19/2005-332, soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl o zamítnutí žaloby, kterou se navrhovatelé domáhali určení, že mají právo na zaplacení dorovnání ve výši 1 257,50 Kč za každou akcii BČM a 3 % úroku z částky dorovnání za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení. Výroky II., IV., VI., VIII. a X. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit jednotlivým žalobcům konkrétně uvedené částky na dorovnání spolu s 3 % úrokem z prodlení od 24. 11. 2004 do zaplacení. Výroky III., V., VII., IX., XI. rozhodl soud o zamítnutí žaloby jednotlivých žalobců na dorovnání co do konkrétně uváděné částky a k ní požadovaného úroku z prodlení. Výroky XII. až XVI. uložil jednotlivým žalobcům povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení konkrétně uvedené částky. Výrokem XVII. uložil všem žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu na náhradu nákladů řízení 130 202,80 Kč a tutéž povinnost uložil žalovanému výrokem XVIII. s tím, že částka, kterou je povinen státu zaplatit, činí 28 076 Kč. K odvolání navrhovatelů a účastnice Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 1. 12. 2011, č. j. 7 Cmo 43/2011-433, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve zbývající části, tj. ve výrocích II. až XVIII., zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelé nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení přiměřené výše vypořádání za jednu akcii BČM ve výši 1 257,50 Kč. Odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 442/2006, na které odkazoval i soud prvního stupně. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že na straně menšinových akcionářů na takovém požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem, neboť žaloba na plnění (dorovnání) řeší celý obsah a dosah mezi stranami sporné výše vypořádání. Soudní rozhodnutí, kterým se navrhovateli přiznává právo na jinou výši vypořádání, zavazuje podle § 220k odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), na něž odkazuje § 220p odst. 4 obch. zák., hlavního akcionáře co do základu přiznaného práva vůči ostatním minoritním akcionářům. Tím je zajištěno, že žaloba na plnění v daném případě předejde případným dalším žalobám v tom smyslu, že je jí najisto postavená výše přiměřeného vypořádání (resp. výše dorovnání) připadající na jednu akcii. Jinými slovy, požadovaného výsledku, včetně závaznosti rozhodnutí pro ostatní akcionáře, lze dosáhnout žalobou na plnění podle § 220k obch. zák. a proto není opodstatněná určovací žaloba podle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), resp. na straně navrhovatelů není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Odvolací soud proto uzavřel, že soud prvního stupně rozhodl správně, když návrh navrhovatelů na určení přiměřené výše vypořádání zamítl. Ohledně dalších meritorních výroků odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně porušil ustanovení § 157 odst. 2 a § 132 o. s. ř. s tím, že již sama tato vada řízení je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Další vadou řízení je to, že se soud nijak nevypořádal se všemi tvrzeními a námitkami navrhovatelů, ale i účastnice (např. ohledně vad a nesprávnosti znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , právnická osoba, .). Z odůvodnění rozhodnutí ani nevyplývá, na základě, jakých úvah dospěl soud k závěru, že provedení důkazu revizním posudkem by bylo nadbytečné. Z tohoto hlediska je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a ve výrocích II. až XI. a v souvisejících výrocích XII. až XVIII. podle § 219a písm. a) a b) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu v tomto rozsahu vrátil věc k dalšímu řízení. Odvolací soud též konstatoval, že dané řízení je řízení podle § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř., neboť se jedná o spor mezi společníky obchodní společnosti z právního vztahu týkajícího se jejich účasti ve společnosti. Na toto řízení se proto vztahuje § 200e) o. s. ř., jde o řízení nesporné, ve kterém se účastenství řídí § 94 odst. 1 věta první o. s. ř. a rozhoduje se usnesením. Skutečnost, že soud prvního stupně nesprávně rozhodl rozsudkem a účastníky označil jako žalobce a žalovaného místo navrhovatelé a další účastník však sama o sobě není takovou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nezakládá některých z důvodů zmatečnosti.3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl, že se určuje výše dorovnání za jednu kmenovou akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč zaniklé společnosti BČM ve výši 453,50 Kč. Ve výrocích II. až VII. soud prvního stupně rozhodl, že účastnice je povinna zaplatit navrhovateli a) 24 035,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovateli b) 5 442 000 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovatelce c) 2 521 460 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovateli d) 209 970,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení a navrhovatelce e) 317 903,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení. Ve výrocích VIII. až XXII. rozhodl soud o povinnosti účastnice k náhradě nákladů řízení navrhovatelům a ve výroku XIII. soud rozhodl o povinnosti účastnice zaplatit státu na nákladech řízení 91 211,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.4. Z důkazu znaleckým posudkem č. A 120/2018 ze dne 22. 6. 2018 vyhotoveného znaleckým ústavem , právnická osoba, (dále též jen “PAS„ znalec PAS“ nebo „znalecký posudek PAS“) soud prvního stupně zjistil, že tento znalecký posudek si zadala účastnice, že dle tohoto znaleckého posudku trpěl znalecký posudek č. 0501/04 ze dne 12.5.2004 vypracovaný znaleckým ústavem , právnická osoba, ., nedostatky, když neobsahoval posouzení finančního zdraví posuzované společnosti, neboť neobsahoval žádnou finanční analýzu ani jiné rozbory ohledně finančního zdraví společnosti, když neobsahoval analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu, neboť neobsahoval analýzy a rozbory historického vývoje, aktuálního stavu a očekávaného vývoje vnějšího prostředí, především klíčových makroekonomických indikátorů a relevantního trhu a vůbec se nezabýval posouzením vnitřního potenciálu a konkurenčním postavením posuzované společnosti, když nebyl proveden výběr vhodného způsobu ocenění (metody), neboť použil pět různých metod ocenění a hodnotu stanovil na základě čtyř různých metod, které ani nebyly kompatibilní k ocenění podniku vycházejícího z předpokladu o neomezené době trvání společnosti a nejlepšího užití jejího podniku, když byly znalcem subjektivně přiřazeny váhy k dílčím výsledkům ocenění zjištěných na základě čtyř různých oceňovacích metod, a když došlo k průměrování nekonsistenčních dílčích výsledků, neboť do váženého průměru zahrnul jak tři dílčí výsledky ocenění, jež vyšly velmi podobně, tak i výsledek ocenění, jež se významně o 37 % odkloňoval od váženého průměru, a znalec se vůbec nezabýval odpovědí na otázku, proč se dílčí výsledek získaný metodou dosažených hospodářských výsledků tak významně odchyluje od ostatních hodnot, tedy že znalecký posudek, kterým byla stanovena výše finančního protiplnění za akcie společnosti , právnická osoba, . ve výši 462,50 Kč, tedy ve výši, ve které vytěsnění akcionáři obdrželi finanční protiplnění za své akcie, byl vadný. Dále z tohoto důkazu soud zjistil, že dle tohoto znaleckého posudku trpěl nedostatky i znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, vypracovaný znaleckým ústavem , právnická osoba, ., znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, vypracovaný znaleckým ústavem , Anonymizováno, znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, vypracovaný znaleckým ústavem , Anonymizováno, a znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, vypracovaný , Anonymizováno, , po doplnění dodatkem č. 1 a dodatkem č. 2. Tento znalecký posudek vytýkal znaleckému posudku od znaleckého ústavu , právnická osoba, ., že v něm chybí kvantitativní projekce očekávaného vývoje vnějšího prostředí, především klíčových makroekonomických ukazatelů a indikátorů relevantního trhu, resp. že projekce očekávaného vývoje makroekonomických ukazatelů je provedená pouze okra