9 Cmo 369/2024-191 — Vrchní soud v Praze

Předchozí průběh řízení1. Návrhem doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 14. 1. 2022 se navrhovatelka vůči , adresa, (dále jen „škola“) domáhala, aby jí soud ustanovil opatrovníka, a to účastníka č. 2, advokáta, pro účely vymáhání pohledávek školy vůči účastníku 3), jejímu řediteli , Jméno advokáta C, (dále jen „ředitel“), z jeho neoprávněné fakturace vůči škole za léta 2017 až 2020.2. Navrhovatelka uvedla, že škola a ředitel jako její statutární orgán se dostali do střetu zájmů a že je třeba hájit zájmy školy proti jejímu řediteli, neboť ředitel tyto zájmy nehájí. K existenci střetu zájmů navrhovatelka uvedla, že dne 16. 12. 2020 provedla ve škole veřejnosprávní kontrolu. Z kontrolních zjištění vyplynulo, že škola je příspěvkovou organizací navrhovatelky, že ředitel (jako fyzická osoba - podnikatel) fakturoval škole práce na správě webových stránek školy a pořizování fotografií školy a školních akcí. Pro takovou fakturaci scházel smluvní podklad (případně objednávka). Kontrolní skupina konstatovala, že fakturované činnosti byly skutečně prováděny (škola provozuje pravidelně aktualizované webové stránky, na kterých jsou uveřejňovány fotografie školních akcí), z doložených dokladů však není prokazatelné ani vyvratitelné, zda tyto činnosti skutečně prováděl ředitel, a rozsah činností lze určit pouze z vystavených faktur. Kontrolní skupina upozornila, že navrhovatelka vydala dne 22. 7. 2020 s účinností od 1. 9. 2020 pokyn zřizovatele příspěvkovým organizacím, který zakázal ředitelům škol vykonávat pro školy jinou výdělečnou činnost bez souhlasu navrhovatelky. Navrhovatelka má za to, že ředitel při uzavírání smluv o poskytnutí shora uvedených služeb, přijímání plnění a úhradě faktur jednal jak za školu, tak sám za sebe jako podnikatele, a ocitl se tak ve střetu zájmů. Taková jednání přitom školu nezavazují, ledaže by škola tato jednání schválila bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděla jiná osoba oprávněná takové právní jednání za školu učinit. Nedojde-li ke schválení, je přijaté plnění bezdůvodným obohacením ředitele, které je povinen vydat oproti vrácení pořízených fotografií. Ředitel se pokusil situaci vyřešit uzavřením dohody o narovnání, kterou navrhovatelka považuje za neplatnou pro její neurčitost. Vrácení poskytnutých plnění se navrhovatelka rozhodla vymáhat, pročež má za to, že je zapotřebí, aby byl škole ustanoven opatrovník. , tituly před jménem, s ustanovením do této funkce souhlasí.3. Usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. Ncp 154/2022-15, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, a věc postoupil Městskému soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“).4. Usnesením ze dne 7. 4. 2022, č. j. 71 Cm 52/2022-19, přibral soud prvního stupně do řízení účastníka 2) s odůvodněním, že je osobou, o jejíž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.5. Škola ve svém vyjádření uvedla, že potřebu ustanovit jí opatrovníka neshledává, neboť její záležitosti jsou řádně spravovány. Návrh je motivován zhoršením vztahů mezi navrhovatelkou a školou. Ve škole proběhly dvě veřejnosprávní kontroly navrhovatelky. První kontrola z června 2020 konstatovala, že škola hospodaří s veřejnými prostředky řádně, pouze upozornila na nedostatky faktur vystavených ředitelem na činnosti mimo jeho pracovní náplň s tím, že příkaz k úhradě těchto faktur by měla vydávat osoba od ředitele odlišná a s ředitelem by měla být uzavřena písemná smlouva o činnosti. Tyto nedostatky škola napravila. Škola rovněž respektuje pokyn navrhovatelky zakazující poskytování služeb řediteli školám, byť jej považuje za vadný. Od 1. 9. 2020, kdy pokyn nabyl účinnosti, ředitel již škole nic nefakturoval. K vyřešení předchozí fakturace připravila škola návrh dohody o narovnání, který zaslala navrhovatelce k připomínkám; navrhovatelka však nereagovala. Škola proto s ředitelem dohodu uzavřela a zaslala ji navrhovatelce na vědomí. Navrhovatelka postupuje vůči řediteli školy nestandardně, krátí mu odměny apod., přestože škola má dobré výsledky. Škola upozorňuje, že ředitel jí poskytoval služby za standardních, na trhu obvyklých podmínek, a není tedy vůči ní ve střetu zájmů. Naproti tomu je ve střetu zájmů navržený opatrovník, neboť poskytuje právní služby navrhovatelce.6. Usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. 9 Cmo 121/2022-64, zrušil Vrchní soud v Praze jako odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 1. 6. 2022, č. j. 71 Cm 52/2022-40, a věc mu vrátil k dalšímu řízení (dále jen „první rozhodnutí odvolacího soudu“). Odvolací soud konstatoval, že řízení o jmenování kolizního opatrovníka právnické osobě (§ 165 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) je řízením podle § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastenství v tomto řízení se řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. (v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno). Účastníky řízení jsou vedle navrhovatele nejen právnická osoba, s níž má být její statutární orgán ve střetu zájmů, a navrhovaný kolizní opatrovník, ale také členové statutárního orgánu právnické osoby, kteří mají být ve střetu zájmů, neboť v řízení se jedná také o jejich právech a povinnostech.7. Odvolací soud ve svém prvním rozhodnutí dále dovodil, že z § 165 odst. 2 o. z. neplyne podmínka, aby navrhovatel tvrdil a doložil právní zájem na ustanovení opatrovníka pro střet zájmů. Soud ostatně má zahájit řízení i bez návrhu, tedy jakmile se při své činnosti dozví o střetu zájmů. Pro úplnost však lze konstatovat, že navrhovatelka má jako zřizovatelka školy zjevný právní zájem na tom, aby záležitosti školy byly řádně spravovány. Připomněl, že podle ustálené judikatury „při výkladu § 165 odst. 2 o. z. je nezbytné mít na zřeteli, že jmenování opatrovníka představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod R 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud prvního stupně se proto měl zabývat tím, zda je skutečně dán rozpor mezi zájmy školy a ředitele, a je-li tomu tak, zda tento střet zájmů lze odstranit jinými cestami, než ustanovením opatrovníka soudem.8. Odvolací soud ve svém prvním rozhodnutí dále dovodil, že ze zřizovací listiny školy, kterou provedl důkaz soudu prvního stupně, se podává, že škola je příspěvkovou organizací městské části Hlavního města Prahy. Jedná se tedy o příspěvkovou organizaci, která se řídí § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Škola naopak není školskou právnickou osobou ve smyslu § 124 a násl. školského zákona č. 561/2004 Sb. Školská právnická osoba je zvláštní právní formou právnické osoby, která může vzniknout buď přímým založením, nebo přeměnou podle § 187 a násl. školského zákona. V projednávané věci však k takové přeměně příspěvkové organizace nedošlo. Na ředitele tak nelze použít soudem prvního stupně citovaný § 131 školského zákona, který se týká jen školských právnických osob, nýbrž pouze § 166 školského zákona o jmenování a odvolávání ředitele, který se vztahuje i na školy ve formě příspěvkových organizací. Uvedené ustanovení je speciálním vůči ustanovením zákoníku práce o jmenování a odvolávání vedoucích zaměstnanců (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3863/2007). Z uvedeného pak plyne, že ředitel školy je v právním vztahu ke škole, nikoli k jejímu zřizovateli, přestože je tímto zřizovatelem jmenován do funkce.9. Právní vztah mezi navrhovatelkou a školou se řídí především shora citovaným zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a (v rámci uvedeného zákona) zřizovací listinou školy. Podle ustálené judikatury „příspěvkové organizace jednají vlastním jménem jak v „běžných“ právních vztazích týkajících se majetku obce (kraje), který spravují, tak se případně mohou vlastním jménem účastnit i řízení před soudy a jinými orgány ve věcech (kauzách), které se tohoto jimi spravovaného majetku týkají, a to v rozsahu práv a povinností vymezených jim zřizovatelem ve zřizovací listině“ (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4255/2017). Vznikla-li škoda na majetku, se kterým je příspěvková organizace oprávněna sama hospodařit, je též aktivně legitimována k uplatnění práva na náhradu škody u soudu. Totéž platí, pokud se někdo na úkor majetku svěřeného příspěvkové organizaci bezdůvodně obohatí. Naopak zřizovateli příspěvkové organizace aktivní legitimace k vymáhání takového práva nesvědčí. Právní závěr, že ředitel nemůže zastupovat školu ve sporu proti sobě samému, plyne podle odvolacího soudu jasně z § 21