12 Cmo 169/2025-467 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl o ponechání v platnosti jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 30. 6. 2021, č. j. 37 Cm 30/2021-50 (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 210 337,60 Kč (výrok II.) a dále rozhodl o vrácení zálohy na náklady důkazu žalobci ve výši 1 235 Kč a žalované ve výši 1 200 Kč (výroky III. a IV.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce požadoval zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím ze směnky vlastní vystavené žalovanou dne 14. 11. 2016 a splatné dne 31. 7. 2018. Soud žalobě vyhověl shora označeným směnečným platebním rozkazem, proti němuž žalovaná podala včasné námitky. Uvedla v nich, že směnku ze své pravé a svobodné vůle nevystavila, žalobce jí směnku nepředložil k placení, žalobce není ze směnky aktivně legitimován, směnka nemá žádnou kauzu.2. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná vystavila dne 14. 11. 2016 v Praze na řad žalobce vlastní směnku, kterou se zavázala zaplatit žalobci dne 31. 7. 2018 částku 2 000 000 Kč. Dne 8. 2. 2020 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení směnečné sumy ve výši 2 309 790 Kč a upozornil ji na možnost vymáhání částky soudní cestou; současně odmítl požadavek žalované na zaplacení dlužného nájemného. Z kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná nabyla od společnosti , právnická osoba, . vlastnické právo k bytové jednotce v , adresa, . Podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. 6. 2016 se žalobce a žalovaná dohodli na podmínkách kupní smlouvy k výše uvedenému bytu s tím, že součástí smluvních ujednání je i dohoda o smluvní pokutě ve výši 2 000 000 Kč pro smluvní stranu, která způsobí nemožnost uzavření kupní smlouvy. Podle odborného vyjádření , právnická osoba, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odvětví ruční písmo ze dne 15. 9. 2020, č.j. , adresa, -, Anonymizováno, , jsou podpisy vyhotovené na jméno , tituly před jménem, , Jméno žalované, na směnce ze dne 14. 11. 2016, na smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. 11. 2016 a dodatku k této smlouvě ze dne 14. 11. 2016 (správně ze dne 25. 11. 2016, pozn. odvolacího soudu) pravými podpisy žalované. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 20. 10. 2023 a z výslechu tohoto znalce bylo zjištěno, že sporná směnka byla vyhotovena jako kombinace laserového tisku a prvopisně vyhotoveného podpisu výstavce. Provedenou analýzou míst křížení bylo zjištěno, že způsob vyhotovení odpovídá logickému postupu – tištěný text a následně podpis. Ze znaleckého posudku ze dne 23. 12. 2024 č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , znalkyně z oboru písmoznalectví a z výslechu této znalkyně soud zjistil, že podpis na předmětné směnce je velmi pravděpodobně pravým podpisem žalované. Soud dále prováděl dokazování vztahující se k insolvenčnímu řízení, vedenému na základě dlužnického návrhu žalobce ze dne 3. 8. 2017 Krajským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, . Zjistil, že žalobce v návrhu uvedl výši svých závazků částkou 2 435 647 Kč, v seznamu majetku ze dne 26. 7. 2017 nevykázal žádné pohledávky a tyto neobsahuje ani aktualizovaný soupis majetkové podstaty žalobce ze dne 5. 5. 2021. , právnická osoba, byli o soudních sporech vedených žalobcem jako dlužníkem informováni, v insolvenčním řízení nebyl zjištěn žádný jeho zatajený majetek ani nepoctivé jednání. V letech 2018-2021 probíhala mezi účastníky komunikace týkající se požadavků žalované na vyklizení bytu v , adresa, a žádosti žalobce o majetkové vypořádání. Žalovaná požadovala od žalobce rovněž úhradu nájemného ve výši 540 000 Kč, žalobce žádal o „písemné zpracování a evidenci majetku pořízeného v rámci společného soužití, které žalobce pořídil z vlastních finančních prostředků.“ Z důkazů výpisy z bankovních účtů, vedených pro žalovanou, soud dále zjistil, že z nich byly hrazeny platby týkající se pořízení a rekonstrukce bytu v , adresa, , nájemné za „byt , adresa, “ (v období let 2009-2012), nájemné za „byt u Valu“ (v období let 2013-2014), nájemné v družstevním bytě (v období let 2010-2014), poplatky za prodloužení studia žalobce na vysoké škole, splátky hypotéčního úvěru, který žalovaná čerpala ve výši 1 800 000 Kč na základě smlouvy ze dne 14. 6. 2013 uzavřené s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., další platby související s bytovou jednotkou v , adresa, (daň z nemovitosti, pořízení kuchyně, pojištění bytu, služby). Mezi účastníky bylo dále nesporné, že příjmy žalobce byly poukazovány na bankovní účty, vedené pro žalovanou. K předání bytu žalobcem došlo dne 9. 3. 2021.3. Shora uvedená zjištění soud právně posoudil podle ust. čl. I § 75, § 48 odst. 1, § 77 odst. 1 a § 30 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „ZSŠ“).4. Předmětnou směnku vyhodnotil jako platnou vlastní směnku, obsahující veškeré náležitosti uvedené v ust. čl. I § 75 ZSŠ. Námitka nepravosti směnky byla vyvrácena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z něhož vyplynulo, že nejprve byl na listinu vytištěn směnečný text a teprve poté byl připojen podpis žalované. Neobstojí tedy výhrada, že směnečný text byl dotištěn na prázdný papír obsahující pouze její podpis. Současně bylo prokázáno, že podpis žalované na směnce je prvopisem, nebyl tedy na listinu nijak technicky přenesen. Znaleckým posudkem vypracovaným , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo prokázáno, že podpis na směnce je velmi pravděpodobně pravým podpisem žalované, přičemž skutečnost, že znalecký závěr nebyl kategorický, byla dána obtížnou zpracovatelností sporného podpisu. Podpis byl vyhotoven spontánně, bez příznaků nejistoty a nepřirozenosti. Soud rovněž zdůvodnil, že nepřistoupil k vypracování znaleckého posudku zkoumajícího vývoj podpisu žalované v čase, když i pro případ, že by bylo prokázáno, že směnka byla podepsána jindy, než je na ní uvedeno, nemělo by to na povinnost žalované plnit ze směnky žádný vliv.5. Námitku nepředložení směnky k placení soud vyhodnotil jako nedůvodnou s poukazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 483/2002, podle něhož práva majitele vůči přímým směnečným dlužníkům nejsou podmíněna žádnými dalšími úkony ani skutečnostmi. Aktivní legitimace žalobce je dána, neboť provedeným dokazováním, zejména směnkou a znaleckými posudky, z nichž vyplynula pravost směnky, bylo prokázáno, že směnka žalobci svědčí. K námitce, že žalobce směnku neuvedl v seznamu svého majetku ani ji nepředal insolvenčnímu správci ke zpeněžení, soud uvedl, že insolvenční správce byl o existenci směnečné pohledávky informován; (ne)uvedení směnečné pohledávky v insolvenčním řízení může mít dopad toliko právě v tomto řízení, na povinnost žalované však vliv nemá.6. K námitce neexistenci kauzy směnky soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že z povahy věci nemůže být tato námitka založena na jiném tvrzení, než že směnka byla žalovaným vystavena, aniž pro to byl jakýkoli důvod. V projednávané věci žalovaná současně tvrdila, že směnku nevystavila a že kauza směnky neexistuje. Dle názoru soudu však jde o tvrzení vzájemně rozporná. Mezi účastníky bylo nesporné, že se jednalo o partnery, kteří spolu 17 let žili, sdíleli i domácnost a již proto nelze přijmout závěr, že mezi žalobcem a žalovanou nikdy neexistoval žádný vlastní mimosměnečný vztah. Žalobce tvrdil, že kauzou směnky bylo vypořádání právních vztahů, které mezi účastníky postupně vznikaly v důsledku jejich vzájemného soužití. Bylo prokázáno, že žalobcova odměna za práci byla poukazována na účet žalované, která hradila některé náklady na společný život i některé náklady směřující (toliko) k uspokojení potřeb žalobce. To však neprokazuje, že předmětná směnka nemá kauzu, tedy že mezi žalobcem a žalovanou nebyly (jiné) právní vztahy, které se měly vypořádat. Soud uzavřel, že žalovaná přes poučení podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. námitku nedostatku kauzy neprokázala. Z uvedených důvodů rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch žalobce, který měl ve věci plný úspěch. Současně soud rozhodl výroky III. a IV. rozsudku o vrácení části nespotřebovaných záloh na náklady důkazů účastníkům řízení.7. Žalovaná podala proti výrokům I. a II. rozsudku včasné odvolání, v němž navrhla jejich zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítla, že nebyly dostatečně rozptýleny pochybnosti o pravosti směnky, a to zejména s ohledem na umístění jejího podpisu s přihlédnutím k dalším listinám, kterými žalobce disponuje a jejichž pravost žalovaná rozporuje (zejména smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. 11. 2016 a dodatek ke smlouvě ze dne 25. 11. 2016) a na provedení podpisu, které neodpovídá způsobu, kterým se žalovaná podepisov