19 Cmo 2/2026-114 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že: „Soud nařizuje následující předběžné opatření: žalovanému , Jméno žalovaného, , narozenému dne , Datum narození žalovaného, , trvale bytem , Adresa žalovaného, , se ukládá povinnost nenakládat s pozemkem p. č. , Anonymizováno, a s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , Anonymizováno, pro k.ú. a obec , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , Anonymizováno, .” (výrok I.) a tak, že „žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč.” (výrok II.).2. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně se žalobou (podanou dne 24. října 2025) domáhá po žalovaném zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána v rámci smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, (dále též jen „společnost“) ze dne 17. června 2025 (dále též jen „předmětná smlouva“), sjednané k zajištění povinnosti žalovaného v této smlouvě (v příloze 1) uvést všechny známé závazky společnosti, aby bylo zřejmé, kolik má společnost celkem dluhů. To však žalovaný neučinil, přestože věděl o závazcích ze smluv uzavřených mezi společností a jejím věřitelem , Anonymizováno, (např. smlouva o zápůjčce na částku 7 203 514 Kč), a proto žalobkyně uplatňuje (podanou žalobou) část nároku na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 450 000 Kč. Dovodil, že z čl. VI. předmětné smlouvy vyplývá závazek žalovaného k úhradě smluvní pokuty pro případ, že neuvede ve smlouvě závazky společnosti přesahující 1 000 Kč. Dle kopie smlouvy o zápůjčce ze dne 31. července 2024 si společnost od , Anonymizováno, zapůjčila částku 7 203 514 Kč a téhož dne podepsala vlastní směnku na totožnou částku. Ani jeden z těchto závazků není uveden v příslušném seznamu, který je přílohou č. 1 předmětné smlouvy. Podle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný vlastníkem obou pozemků specifikovaných ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně (dále též jen „předmětné pozemky”) a podle informace o průběhu řízení se je snaží aktivně prodat. Žalobkyně dále předložila výpisy a listiny společností , právnická osoba, a , právnická osoba, (ve kterých je žalovaný společníkem i jednatelem), z nichž vyplývá jejich špatná finanční situace, nebo nařízená exekuce, případně skutečnost, že společnosti neplní ani svou zákonnou povinnost zveřejňovat účetní závěrky.3. Je tak zřejmé, že k podání návrhu na nařízení předběžného opatření přistoupila žalobkyně z obav z možného ohrožení výkonu rozhodnutí, neboť se žalovaný prokazatelně snaží prodat svůj nemovitý majetek, přičemž výše závazků společnosti vůči , Anonymizováno, (přesahující 6,7 mil. Kč), neuvedená v předmětné smlouvě, je přímo úměrná výši smluvní pokuty, kterou se žalovaný zavázal v takovém případě uhradit a kterou lze z žalobkyní předložených listin považovat za osvědčenou, stejně tak i obavu, že probíhající prodeje předmětných nemovitostí mají potenciál v budoucnu negativně ovlivnit případnou vymahatelnost (žalované) pohledávky na smluvní pokutu. Protože žalobkyně osvědčila obavu z možného ohrožení výkonu rozhodnutí, bylo jejímu návrhu vyhověno.4. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. Navrhuje jeho zrušení a zastavení řízení, a pokud tak rozhodnuto nebude, zamítnutí návrhu.5. Odvolatel namítá, že ve věci je dána překážka věci zahájené, protože žalobkyně před podáním žaloby podala skutkově totožný návrh u Okresního soudu v Litoměřicích (kde je věc vedena pod sp. zn. 14 C 133/2025). Obě věci mají totožné účastníky řízení, jakož i předmět řízení vymezený tvrzenými skutkovými okolnostmi, vyjma drobných odchylek (které popisuje). Totožný je i předmět procesního nároku co do návrhu na vydání předběžného opatření. Navrhuje proto zrušení (odvoláním napadeného) výroku a zastavení řízení. Dále namítá, že ze smlouvy o zápůjčce peněž ze dne 31. července 2017 plyne, že tato byla za společnost podepsána toliko žalovaným jako jejím jednatelem. K tomuto dni ale z obchodního rejstříku vyplývá, že jménem společnosti jedná každý (ze dvou) jednatelů samostatně, vyjma (mimo jiné) poskytování či přijetí půjček a úvěrů, kontokorentů, poskytování záloh nad 100 000 Kč a podpisů směnek. V případě smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřena jedním z jednatelů, platí, že společnost nezavazuje. Z tohoto důvodu nemusela být její existence, resp. zápůjčky, uvedeny v příloze č. 1, na kterou je odkazováno v čl. VI odst. 2 předmětné smlouvy. Shodné platí i pro vystavenou směnku. Žalobkyni tak nemohl vůči žalovanému vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty. Není pravdou, že by žalovaný byl jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, , jímž je , Anonymizováno, , ale narozený , Anonymizováno, . Z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je vlastníkem, resp. spoluvlastníkem i jiných nemovitostí (které specifikuje).6. Žalobkyně odvolání nepokládá za důvodné.7. Nesouhlasí s námitkou, že je dána překážka litispendence. Žalobkyně uplatnila v obou řízeních dva dílčí nároky v souhrnné výši 950 000 Kč, což i v žalobě (v tomto řízení) uvádí.8. Odvolací soud přezkoumal výrok I. usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.10. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.11. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.12. K námitce existence překážky věci zahájené (§ 83 odst. 1 o. s. ř.) odvolací soud (obecně) uvádí, že tato tzv. překážka litispendence brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení; jde o překážku neodstranitelnou. Řízení, které bylo zahájeno později, má soud povinnost zastavit (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). O tutéž (stejnou) věc (která je důvodem zastavení řízení) jde tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený návrhem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 549, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 906/2000, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 22 Cdo 1974/2008).13. Tato překážka však v řízení dána není. Je tomu tak proto, že v tomto řízení se žalobkyně domáhá zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím z celkové částky 13 407 028 Kč, což je částka, na kterou má dle svých tvrzení dohromady právo, přičemž v žalobě dále uvádí i to, že v minulosti již uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč. V řízení, které mělo být zahájeno žalobou datovanou dnem 17. října 2025 a podanou u Okresního soudu v Litoměřicích (předloženou žalovaným), vedenou pod sp. zn. 14 C 133/2025, se žalobkyně z celkové částky 13 407 028 Kč (což je částka, na kterou má dle svých tvrzení dohromady právo), domáhá zaplacení (právě) částky 500 000 Kč s příslušenstvím. V těchto řízeních jde o dvě tzv. částečné žaloby (žalobkyně v nich soudně uplatnila vždy pouze část z jím tvrzeného celkového tvrzeného nároku). U těchto žalob však podání jedné z nich nevytváří překážku věci zahájené ve vztahu k druhé z nich (§ 83 odst. 1 o. s. ř.), protože každou z žalob je uplatněn jiný procesní nárok (odlišný z hlediska následku jakožto skutečnosti vymezující skutek – žalobkyně se nedomáhá zaplacení téže částky, nýbrž částek odlišných, tj. 450 000 Kč a 500 000 Kč jako částí z celkové částky 13 407 028 Kč) /podobně např. Dvořák B., Právní moc civilních soudních rozhodnutí, 1. vydání, 2008, C. H. Beck, část 4.6 Rozhodnutí o částečných žalobách, s. 111-114/. K totožnosti skutku srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2018, sp. zn. III. ÚS 2551/16, dostupný např. na www.usoud.cz, nebo u