3 Co 43/2025-658 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. zastavil dovolací řízení, ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu a ve výroku III. zamítl návrh žalobců na přerušení řízení dle ustanovení § 109 odst. 2 písm. a) o. s. ř.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalobci podali dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 3 Co 10/2024-407, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2024, č. j. 76 Nc 3133/2023-310, o odmítnutí podání žalobců ze dne 21. 9. 2023. Soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením ze dne 18. 9. 2024, č. j. 76 Nc 3133/2023-455, aby odstranili nedostatek povinného zastoupení ve smyslu § 241 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), opětovně byli k témuž vyzvání usnesením ze dne 13. 5. 2025, č. j. 76 Nc 3133/2023-548, vydaným poté, co byla zamítnuta jejich žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Protože žalobci nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení neodstranili, soud s poukazem na § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud odkazem na § 146 odst. 2 větu první o. s. ř. s tím, že ostatním účastníkům náklady řízení o dovolání nevznikly. V závěru odůvodnění se soud vypořádal s návrhem žalobců na přerušení řízení, kterou podali v návaznosti na druhou výzvu soudu prvního stupně ze dne 13. 5. 2025. Tento návrh soud neshledal důvodným s tím, že pro přerušení řízení, popř. dovolacího řízení důvody dány nejsou, žalobci nijak konkrétně nespecifikují tvrzené trvalejší překážky, po kterou se nemohou účastnit řízení, navíc není zřejmé, čeho žalobci, ať už žalobou či případným přerušením řízení, chtějí dosáhnout. Soud poukázal na to, že žádost žalobců o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů byla pravomocně zamítnuta, a pokud žalobci podávají řádné i mimořádné opravné prostředky, někdy i nepřípustné, v každém podání znovu a znovu žádají o osvobození od placení soudních poplatků, přestože o jejich žádostech bylo rozhodnuto a nyní navíc žádají o přerušení řízení, jedná se z jejich strany o zjevné zneužití práva mající za cíl vytvořit procesní obstrukce a bezdůvodné průtahy v soudním řízení. Proto návrh žalobců na přerušení řízení zamítl, aniž se zabýval v tomto návrhu opět vzneseným požadavkem na ustanovení zástupce.3. Usnesení napadli žalobci odvoláním. Znovu požádali o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a namítli, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a jeho odůvodnění považují za zkreslené, když mají za to, že jejich žaloba není nesrozumitelná, jedná se ale o velmi složitou právní věc, a proto také žádali o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Pokud jde o návrh na přerušení řízení, jeho důvodnost je podle žalobců dána na straně , Jméno žalobkyně B, pro nedobrovolnou překážku trvalejší povahy, kdy se nemůže věnovat ani tomuto probíhajícímu řízení, neboť je nuceně a nedobrovolně v zahraničí z obavy o své zdraví a důstojný lidský život (což má být soudu známo i z jeho činnosti), tudíž se ani nemůže řádně věnovat obraně svých zákonných i ústavních lidských práv v této věci a ani , Jméno žalobkyně A, , 75leté osamělé ženě/matce s vážnými zdravotní problémy a pohybovými omezeními v důsledku utrpěného pracovního úrazu v Třineckých železárnách.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212a odst. 6 o. s. ř. s ohledem na § 212a odst. 1 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně, a aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.5. Předně je třeba uvést, že pokud soud prvního stupně předložil věc s poznámkou, že odvolání má vady, které přes jeho výzvu nebyly odstraněny, pak ale soudem vytčené vady odvolání (neuvedení odvolacího důvodu a odvolacího návrhu) vzhledem k tomu, že odvolání směřovalo proti usnesení procesní povahy, nebrání věcnému vyřízení odvolání a podmínky pro vydání výzvy k odstranění těchto vad odvolání nebyly splněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1834/2015).6. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobci podali dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024, č. j. 3 Co 10/2024-407, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2024, č. j. 76 Nc 3133/2023-310, o odmítnutí podání žalobců ze dne 21. 9. 2023. Usnesením ze dne 18. 9. 2024, č. j. 76 Nc 3133/2023-455, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si zvolili právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a předložili dovolání podepsané tímto zástupcem, nebo aby doložili, že mají sami právnické vzdělání. Následně usnesením ze dne 25. 11. 2024, č. j. 76 Nc 3133/2023-467, soud prvního stupně zamítl žádost žalobců o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2025, č. j. 3 Co 2/2025-533. Usnesením ze dne 13. 5. 2025, č. j. 76 Nc 3133/2023-548, soud prvního stupně znovu vyzval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení. Žalobci vytčený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstranili.7. Jak vyplývá z § 241 o. s. ř., dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem, což neplatí pouze tehdy, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, za něž jedná osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání a tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání, přičemž pouze těmito osobami může být dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je podmínkou dovolacího řízení, jejíž nedostatek je důvodem k zastavení dovolacího řízení. Soud prvního stupně proto správně vyzval žalobce, aby nedostatek povinného zastoupení odstranili a poučil je o procesních důsledcích nesplnění výzvy. Protože žalobci nedostatek povinného zastoupení ve stanovené lhůtě neodstranili, soud prvního stupně správně postupem podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2, věta třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil.8. Pokud žalobci namítají, že jejich žaloba je projednatelná, ale jde o složitou věc a z toho důvodu také žádali o ustanovení zástupce, pak je třeba připomenout, že o této jejich žádosti bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se zamítá. Shodně se soudem prvního stupně pak má i odvolací soud za to, že nejsou dány důvody pro přerušení řízení, když ani není zřejmé, čeho přerušením řízení hodlají žalobci dosáhnout. Podstatná je však skutečnost, že přes výzvu soudu prvního stupně neodstranili nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení a v dovolacím řízení tak nelze pokračovat (srov. § 241, § 241b, § 104 odst. 2 o. s. ř.).9. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení nevznikly.