4 Cmo 221/2025-586 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví a ve výroku tohoto rozsudku soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 5 022 000 Kč se specifikovaným příslušenstvím (I. výrok), žalobu o zaplacení částky 1 008 000 Kč s příslušenstvím zamítl (II. výrok) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení (III. výrok).2. Svým v pořadí již třetím rozsudkem takto rozhodl ve sporu o náhradu škody, která žalobci, jak tvrdí, vznikla tím, že žalovaný navzdory dohodě obsažené ve smlouvě o spolupráci při produkci magazínu ze dne 3. 9. 2011 nezadal právnímu předchůdci žalobce společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . v roce 2012 výrobu šesti vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , čímž této společnosti ušel zisk ve výši 6 030 000 Kč.3. Soud prvního stupně provedl všechny účastníky navržené důkazy a zjistil z nich, že před rokem 2012 strany spolupracovaly, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . pro žalovaného opakovaně zajišťovala i vydání magazínu , Anonymizováno, ; v roce 2011 byly na základě smluv ze dne 23. 3. 2011, 19. 7. 2011 a 28. 7. 2011 vydány tři verze magazínu v rozsahu 24, 28 a 32 stran. Na tuto kooperaci navázala Smlouva o spolupráci při produkci magazínu uzavřená 3. 9. 2011, vyjednaná zaměstnanci účastníků pány , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (za žalovaného). Žalovaný se zavázal objednat , Anonymizováno, 6 vydání magazínů s minimálním nákladem 150 000 kusů a minimálním rozsahem 24 stran, součástí dodávky byla i distribuce a další činnosti. Vůle stran při uzavírání smlouvy ve vztahu k cenovému ujednání ohledně ceny budoucích 6 vydání magazínů v roce 2012 směřovala k určení ceny podle jedné ze tří předchozích smluv o dílo z roku 2011, a to vždy konkrétně té, která bude svými parametry aktuální poptávce konkrétního vydání nejbližší, přičemž dominantním kritériem, které má na cenu nejzásadnější vliv, byl počet stran objednaného magazínu. Měly být zohledněny též další faktory, jako je možné navýšení nákladů, úprava počtu stran či změna ceny papíru. Realizaci magazínu , Anonymizováno, zajišťoval , Anonymizováno, ., žalobcovy náklady odpovídaly výhradně ceně účtované tímto subdodavatelem, tj. 1,99 Kč bez DPH za kus. Nebylo sporu o tom, že žalovaný na základě smlouvy ze dne 3. 9. 2011 žádné z předpokládaných šesti vydání magazínu neobjednal. Minimálnímu dohodnutém rozsahu plnění (150 000 ks magazínu o 24 stranách) odpovídá předchozí smlouva o dílo z 23. 3. 2011, kterou se , Anonymizováno, zavázal dodat žalovanému magazín Douglas o rozsahu 24 stran za cenu 7,57 Kč bez DPH za kus.4. Soud prvního stupně vysvětlil, že vůli stran Smlouvy vyložil podle § 266 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), považoval za podstatné ujednání pánů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v roce 2012 objednat 6 výtisků magazínu specifikovaných parametrů odpovídajících předchozí praxi stran; jestliže v roce 2011 strany uzavřely smlouvu na dodání tří výtisků magazínu, je logické, že chtěly ve spolupráci pokračovat závazkem dodat dalších 6 výtisků pro rok 2012. Ujednání o vrácení poskytnuté slevy (bonusu) v případě plnění v nižším rozsahu tento závěr nevylučuje. Žalovaný svůj závazek nesplnil, podle § 373 obch. zák. tudíž odpovídá za vzniklou škodu, protože jeho jednání bylo jedinou příčinou jejího vzniku; žádná objektivní okolnost mu ve splnění jeho závazku nebránila.5. Soud prvního stupně proto zkoumal výši škody ve formě (skutečného) ušlého zisku, který žalobce požadoval. Vyšel ze žalobcem doplněných tvrzení (po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), že při rozsahu 24 stran magazínu by se při určení ceny vycházelo ze smlouvy ze dne 23. 3. 2011 jako smlouvy , Anonymizováno, , cena za jeden kus magazínu by tudíž byla 9,10 Kč (zahrnující DPH). Žalovaná měla odebrat 6 vydání po 150 000 kusech, což žalobce mohl zajistit prostřednictvím společnosti , částka, dokládající cenu za realizaci magazínu v prosinci 2011.6. Soud prvního stupně vzal z uvedených důkazů za prokázané, že ušlý zisk určený jako rozdíl mezi předpokládaným příjmem, který by poškozený získal, nebýt jednání žalovaného, a nutně vynaloženými náklady, odpovídá žalobcovu výpočtu, ovšem po odečtení daně z přidané hodnoty. Podle smlouvy ze dne 23. 3. 2011 týkající se magazínu o rozsahu 24 stran v počtu 100 000 kusů za celkovou cenu 757 000 Kč bez DPH připadá na 1 ks magazínu smluvní cena 7,57 Kč. Pokud by žalovaný neporušil smlouvu, inkasoval by , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka7. Výši nákladů měl prokázánu fakturou č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, r. o. z 17. 12. 2011 a výpovědí svědka , Anonymizováno, . Cena subdodávky ke, Anonymizováno, smlouvě o dílo ze dne 23. 3. 2011 byla 1,99 Kč bez DPH za kus (účtována byla částka 199 000 Kč bez DPH za 100 000 ks magazínu o 24 stranách). Tato cena odpovídá též nabídce ze 17. 12. 2011. Subdodávka zahrnovala přípravu, DTP práce, copywriting, produkci, tisk a distribuci. Také pro rok 2012 by činila 1,99 Kč bez DPH na 1 ks magazínu. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o. by tak vynaložil náklady na 6 vydání magazínu po 24 stranách a 150 000 kusech v roce 2012 celkem 1 791 000 Kč bez DPH.8. Soud prvního stupně doplnil, že závěr o výši nákladů nebyl relevantně zpochybněn jinými provedenými důkazy. V korespondenci účastníků se sice objevila zmínka o více subdodavatelích (ale hovořilo se v ní i o jediném subdodavateli), nicméně v řízení nikdo ani netvrdil, jaký jiný subjekt se na subdodávkách měl podílet. Komunikaci stran (včetně hrozby vzniku škody odpovídající smluvním pokutám ze strany subdodavatelů) proto soud prvního stupně hodnotil jen jako snahu donutit žalovaného k plnění jeho závazků. Žalovaným založené účetní rozvahy , Anonymizováno, (výsledovky) za roky 2010, 2011 a 2013 závěr o výši zisku podle soudu prvního stupně nevyvracejí, týkají se celkové činnosti , Anonymizováno, ., v níž jsou zohledněny celkové její hospodářské výsledky, tedy nikoli pouze tvrzený zisk ze smluv na dodávku magazínů, ale i jiné (potencionálně nikoli úspěšné) projekty dodavatele, tyto účetní doklady tudíž nejsou způsobilé prokázat, že náklady , Anonymizováno, nutně musely být vyšší, Anonymizováno9. Soud prvního stupně rovněž nepřisvědčil argumentům žalované strany, že by vznik škody byl pro žalovaného nepředvídatelný ve smyslu § 379 obch. zák., jestliže znal obsah smlouvy, která měla být splněna, že by požadovaný ušlý zisk vycházející z velmi vysoké marže byl v rozporu s dobrými mravy, ani námitce, že , Anonymizováno, . mohla minimalizovat škody, když se o tom, že smlouva nebude splněna, dozvěděla včas; povinnost minimalizace škod nelze vykládat tak, že by společnost , Anonymizováno, měla aktivně vyhledávat jiné zakázky namísto zakázky nerealizované.10. Proti tomuto rozsudku se včas odvolaly obě strany.11. Žalobce, jehož odvolání směřovalo pouze proti výroku II rozsudku soudu prvního stupně, vzal své odvolání zpět dříve, než o něm mohl odvolací soud rozhodnout, řízení o tomto odvolání proto bylo výrokem II tohoto rozsudku podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastaveno.12. Odvolání žalovaného směřuje proti I. výroku rozsudku soudu prvního stupně. Namítá nedostatečná skutková tvrzení i nesprávné právní hodnocení věci. Je totiž i nadále přesvědčen, že smlouva účastníky uzavřená byla pouze rámcovou smlouvou. Nesplnění této smlouvy mělo mít podle dohody účastníků jediný následek, totiž vrácení dříve žalovanému poskytnutého bonusu 50 000 Kč. Odpovídá to vůli pana Scepanského, který jediný byl oprávněn za žalovaného jednat a který také smlouvu podepsal. Žalovaný nesouhlasí s tím, že cena za jeden výtisk magazínu byla „matematickým“ výpočtem stanovena na částku 7,57 Kč. Pokud by tomu tak bylo, nebyl by důvod, proč takto jednoznačně určenou cenu konkrétně neuvést ve smlouvě. Smlouva nedefinuje, co je matematickým výpočtem, nejasnosti týkající se ujednání o ceně odstraněny nebyly. Za zásadní chybu soudu prvního stupně však považuje velmi zjednodušený výpočet ušlého zisku vycházející z minima důkazů označených žalobcem. Namítá, že žalobce nepředložil žádnou smlouvu mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, která by prokazovala skutečné plnění zahrnuté v ceně 1,99 Kč za jeden kus magazínu. Výpověď svědka , Anonymizováno, nemůže být dostatečným důkazem o této skutečnosti, a to tím spíše, že byl jednatelem , Anonymizováno, a jeho výpověď by měla být hodnocena spíše jako výpověď účastnická. Nadto je v rozporu s dřívějšími skutkovými tvrzeními předchozího jednatele , tituly před jménem, dodavatelů a zaměstnanců , Anonymizováno13. Žalovaný rovněž nesouhlasí s hodnocením jím