5 Co 122/2025-30 — Vrchní soud v Praze

Soud prvního stupně napadeným usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost (výrok II.). Rozhodnutí odůvodnil tím, že poměry žalovaného nesvědčí pro jeho osvobození od soudních poplatků a žalobce opakovaně zneužívá svého práva.Proti tomuto usnesení podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání s poukazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a odst. 3 o. s. ř. Namítl podjatost samosoudkyně , Anonymizováno, a všech soudců i „nesoudců zdejšího krajského, vrchního i okresního soudu“ s návrhem na jejich vyloučení a předložení věci k rozhodnutí podle § 12 odst. 1 o. s. ř. Domáhal se zrušení napadeného usnesení a přikázání věci jiným soudům I. a II. stupně nebo prohlášení jeho nicotnosti.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalovaného a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.K námitce podjatosti vznesené žalovaným v odvolání, je třeba uvést, že odvolací soud neshledal odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že by rozhodnutí vydal vyloučená soudkyně , Anonymizováno, a způsobilou pak není ani obecně formulovaná námitka podjatosti „všech soudců...“, kterou, a to v kontextu s jinými podáními žalovaný, jejichž obsahem je stejně vágní námitka, nelze než hodnotit jako v obecné rovině projevený nesouhlas s rozhodováním soudů ve věcech, ve kterých je žalovaný účastníkem. Lze dodat, že námitku podjatosti lze vznést jen vůči konkrétnímu soudci, a to soudci, který věc projednává a rozhoduje (§ 14 odst. 1 o. s. ř.), z čehož vyplývá, že nelze jen neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu, jak je uvedeno v odvolání. K návrhu žalovaného k postupu dle § 12 odst. 1 o. s. ř. nutno uvést, že přikázat věc jinému soudu podle uvedeného ustanovení lze toliko tehdy, nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni. Okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem podle § 14 až 16b o. s. ř. a nelze ji zkoumat jako předběžnou otázku v rámci vlastního řízení o delegaci nutné.Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.K tomu, aby žadatel mohl být osvobozen od soudních poplatků, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, že osvobození odůvodňují poměry žadatele a že nejde o zřejmě bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva. Účastník je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.Žalobou pro zmatečnost žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek na peněžité plnění, a to s poukazem na ustanovení § 229 odst. 3, 4 o. s. ř. Žalovaný sice podal žalobu proti rozhodnutí ve věci samé, ale v žalobě neuvedl žádný konkrétní postup soudu, kterým mu měla být odňata možnost jednat před soudem, takže žaloba podle § 229 odst. 3 o. s. ř. nemůže být úspěšná. Důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 4 o. s. ř. není možný, protože se nejedná o rozhodnutí vyjmenované v tomto ustanovení. Lze tedy shrnout, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, takže žalovanému nemůže být přiznáno osvobození od soudních poplatků a nemůže mu být ustanoven zástupce.Odvolací soud podotýká, že je mu rovněž z jeho činnosti známé, že žalovaný podává opakovaně podání, která označuje jako žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení a ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že jednání žalovaného vykazuje znaky obstrukčního jednání.Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když soud prvního stupně rozhodl správně, když žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a neustanovil mu zástupce (§ 30 o. s. ř.).