5 Co 24/2026-69 – Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně povolil vklad vlastnického práva k bytové jednotce č. 380/2 se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, o velikosti 7017/89059, vše v k. ú. , adresa, , a tím nahradil rozhodnutí správního orgánu (výrok I.) a uložil účastnici povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok II.).2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně a , Anonymizováno, za trvání manželství uzavřeli dne 31. 5. 2022 dohodu o zúžení SJM ve formě notářského zápisu (veřejné listiny) sp. zn. NZ 103/2022, ve které se dohodli, že předmětná bytová jednotka bude ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Notářský zápis je vkladovou listinou, na základě, které má být proveden zápis změny vlastnického práva k této bytové jednotce do katastru nemovitostí. Dne 2. 1. 2023 žalobkyně a , Anonymizováno, uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství, ve které konstatovali existenci bytové jednotky a odkázali na uvedený notářský zápis. Navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru nemovitostí, žalobkyně spolu s notářským zápisem doložila souhlas úvěrující banky, tj. zástavního věřitele, v jehož prospěch bylo zástavní právo do katastru nemovitostí zapsáno, se změnou vlastnického práva. Ze zmíněného notářského zápisu nevyplývá, že by převzetí hypotečního úvěru žalobkyní bylo podmínkou pro to, aby mohl být vklad změny vlastnického práva k bytové jednotce proveden. Jestliže má účastnice coby dědička po zemřelém , Anonymizováno, za to, že předmětná bytová jednotka měla být předmětem pozůstalostního řízení, pak k tomu slouží příslušné právní prostředky, kterými však vkladové řízení či soudní řízení podle části páté o. s. ř. nejsou. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala účastnice včasné odvolání, v němž uvedla, že žalobou vymezený okruh účastníků neodpovídal hmotnému právu, bylo tak na místě žalobu zamítnout a nebyl tu důvod, aby soud prvního stupně za účastníka povolal „někoho jiného“ (, Jméno advokátky, ). Zamítavé rozhodnutí správního orgánu má i oporu v notářském zápisu NZ 103/2022 ze dne 31. 5. 2022, kde se mimo jiné podává, že smlouva manželů o manželském majetkovém režimu, která se týká již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu, tj. vkladem práva do katastru nemovitostí příslušným katastrálním úřadem, přičemž nejpozději s návrhem na vklad vlastnického práva dle této smlouvy je nutné předložit příslušném katastru i souhlas zástavního věřitele s převodem vlastnického práva na základě této manželské smlouvy. Tedy zcela jednoznačně nenastal okamžik, na základě, kterého by se smlouva stala perfektní, neboť žalobkyně neučinila nic proto, aby dostála podmínkám plynoucích z notářského zápisu ze dne 31. 5. 2022. Účastnice proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby jej změnil a žalobu zamítl.4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že účastnice vychází z nesprávného předpokladu, že se jedná o sporné řízení podle části třetí o. s. ř. Okruh účastníků se však v tomto řízení neurčuje výlučně vůlí žalobkyně, nýbrž vychází z osob, které byly účastníky řízení před správním orgánem (§ 250a o. s. ř.). , Anonymizováno, se stala účastnicí řízení nikoli z rozhodnutí soudu prvního stupně, ale ex lege jako právní nástupkyně zemřelého , Anonymizováno, . Notářský zápis ze dne 31. 5. 2022 je veřejnou listinou, vyjadřuje jednoznačnou a svobodnou vůli obou manželů zúžit a vypořádat SJM, neobsahuje žádnou odkládací ani rozvazovací podmínku. Skutečnost, že návrh na vklad byl podán později, nemá vliv na platnost ani účinnost právního jednání a nemůže založit důvod pro zamítnutí vkladu. Žalobkyně proto považovala napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhla jeho potvrzení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Odvolací soud považuje skutková zjištění a skutkové závěry provedené soudem prvního stupně za dostačující k vydání rozhodnutí ve věci samé, v souladu s § 250e o. s. ř. z provedených důkazů vycházel a nepovažoval za potřebné doplňovat dokazování.7. Podle § 10 KatZ právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.8. Podle § 18 odst. 1 KatZ jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.9. Podstatou řízení podle části páté o. s. ř. o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu spojené s posouzením správnosti rozhodnutí správního orgánu (§ 250i o. s. ř.), nikoli přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, a případné vydání nového rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným právním nebo skutkovým závěrům než správní orgán. Jedná se o řízení ve věci samé v oblasti soukromého práva, o níž již bylo (pouze jako výjimka z pravidla) dříve rozhodnuto správním orgánem. Projednání věci před soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí vydané v řízení podle části páté o. s. ř. je rozhodující stav (včetně právní úpravy) v době jeho vyhlášení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 1135/14).10. Řízení o návrhu na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů výslovně uvedených § 17 odst. 1 až 4 KatZ. Zároveň platí, že všechny rozhodné skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky vkladu se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 KatZ). Je přitom nutno vzít v úvahu, že řízení o povolení vkladu práva je řízením povahy knihovní, v němž nelze posuzovat platnost smlouvy jako vkladové listiny z hlediska existence vlastnického práva zapsané osoby k předmětu převodu a jsou nerozhodné i takové skutečnosti jako je např. dobrá víra účastníků apod. Nejedná se tedy o řízení o platnost smlouvy či o určení existence práva.11. Katastrální úřad a potažmo i soud v řízení podle části páté o.s.ř. pak listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, zkoumá nikoliv z hlediska platnosti právního jednání jako takového, ale pouze z hlediska jeho formy, určitosti a srozumitelnosti; jiné skutečnosti katastrální úřad (a stejně tak i soud v řízení podle části páté o. s. ř.) není oprávněn v řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí zkoumat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3293/2018, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3945/2011).12. Z obsahu spisu plyne, že žalobkyně a , Anonymizováno, uzavřeli dne 31. 5. 2022 dohodu o zúžení SJM ve formě notářského zápisu (veřejné listiny) sp. zn. NZ 103/2022, ve které se dohodli, že předmětná bytová jednotka bude výlučným vlastnictvím žalobkyně. , Anonymizováno, dne 30. 8. 2024 zemřel bez zanechání, přičemž podle zprávy , Anonymizováno, , notářky a soudní komisařky, ze dne 6. 3. 2025, je jedinou dědičkou jeho sestra , Anonymizováno, , která dědictví neodmítla. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen dne 6. 2. 2025.13. V poměrech projednávaného odvolání je rozhodující skutečnost, že návrh na povolení vkladu vlastnického práva k bytové jednotce , Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu k domu , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , byl u příslušného katastrálního úřadu podán až poté, co , Anonymizováno, zemřel, tudíž se tato bytová jednotka stala bez dalšího součástí jeho pozůstalosti a bylo tedy třeba vyčkat skončení dědického řízení. Pro tento závěr lze nalézt oporu v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 1995, sp. zn. 33 Ca 228/94, publikovaný v časopise Ad Notam č. 4/1995, ASPI JUD671