Vrchní soud v Praze 9 Cmo 55/2026-0 – O návrhu na zápis změny ve spolkovém rejstříku

Návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 26. 1. 2026 z datové schránky navrhovatelky domáhala se , právnická osoba, výmazu předsedy navrhovatelky , právnická osoba, a zápisu nové předsedkyně , právnická osoba, , s dnem vzniku funkce a členství dnem zápisu do rejstříku. K návrhu byl připojen zápis za schůze (neuvedeno, jakého orgánu), která se měla konat 11. 11. 2025 a na které měl , právnická osoba, rezignovat na funkci předsedy navrhovatele, mezi členy rady měli být kooptováni , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a následně byla , právnická osoba, zvolena předsedou navrhovatelky. Dále bylo k návrhu přiloženo čestné prohlášení , právnická osoba, o splnění podmínek pro výkon funkce předsedkyně navrhovatelky a její souhlas se zápisem do spolkového rejstříku, s úředně ověřeným podpisem.2. Rejstříkový soud napadeným usnesením návrhu vyhověl, přičemž u vymazávaného předsedy Jana Procházky zapsal den zániku funkce 11. 11. 2025 a u zapisované předsedkyně , právnická osoba, zapsal den vzniku funkce 11. 11. 2025 (výrok I.). Výrokem II. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Z obsahu návrhu s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2016, sp. zn. 14 Cmo 494/2015, dovodil, že navrhovatelkou není , právnická osoba, , byť je tak v návrhu označena, nýbrž , Jméno navrhovatelky A, ., což plyne z obsahu návrhu i z jeho odeslání z datové schránky. Návrhu vyhověl s tím, že zapisované skutečnosti vyplývají z předložených listin, z nichž vyplývají i data zániku, resp. vzniku funkce předsedy, která zapsal nad návrh.3. Proti tomuto usnesení podala účastnice (dále také „hlavní spolek“) odvolání, a to jen proti té části jeho výroku I., kterou byla jako předsedkyně navrhovatelky zapsána , právnická osoba, . V odvolání uvedla, že navrhovatelka je vázána stanovami hlavního spolku, že podle nich mohou funkce ve statutárních orgánech pobočných spolků vykonávat pouze osoby, které jsou řádnými členy hlavního spolku a plní podmínky členství, včetně placení členských příspěvků. Podle hlavního spolku , právnická osoba, neplní povinnost hradit členské příspěvky, pročež nesplňuje předpoklady pro výkon funkce statutárního orgánu pobočného spolku. Hlavní spolek navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, případně aby je změnil a návrh zamítl.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných důvodů, než které uvedl hlavní spolek.5. Podle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.6. Podle § 11 z. v. r., nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odst. 1). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odst. 2). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odst. 3).7. Podle § 26 z. v. r. do spolkového rejstříku se zapisují (a) spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“), (b) pobočné spolky a (c) další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon (odst. 1). Návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podle odstavce 1 písm. b) podává spolek podle odstavce 1 písm. a) (odst. 2).8. Podle § 86 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže (a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, (d) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.9. Z výše uvedených ustanovení plyne, že návrh na změnu zápisu údajů o pobočném spolku do spolkového rejstříku má podat hlavní spolek, a to bez zbytečného odkladu poté, co nastane rozhodná skutečnost. Pokud tuto povinnost nesplní ani během dodatečné patnáctidenní lhůty, počítané od uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, může návrh na změnu zápisu podat každý, kdo prokáže, že má na provedení zápisu právní zájem. Takovou osobou je zajisté i pobočný spolek, jehož se změna údajů týká (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 8. 2016, sp. zn. 8 Cmo 232/2016, uveřejněné pod R 130/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).10. V projednávané věci měly rozhodné skutečnosti (rezignace dosavadního předsedy navrhovatelky a volba nové předsedkyně) nastat 11. 11. 2025, zatímco návrh byl podán 26. 1. 2026, tj. po více než dvou měsících. Čestné prohlášení k zápisu navržené předsedkyně navrhovatelky, které je podle § 12 a 13 z. v. r. nezbytnou přílohou návrhu, však bylo podepsáno až 8. 1. 2026. Jestliže sám pobočný spolek nepřipravil včas hlavnímu spolku nezbytné přílohy zápisu, nemůže se dovolávat nekonání hlavního spolku (srov. § 6 odst. 2 občanského zákoníku č 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, podle kterého nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu). Rejstříkový soud měl proto návrh odmítnout podle § 86 písm. a) z. v. r. jako podaný osobou neoprávněnou.11. Odvolací soud však rozhoduje podle stavu, který tu je v době vydání jeho rozhodnutí (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. a § 120 z. v. r.). S ohledem na obsah odvolání je zřejmé, že hlavní spolek návrh v projednávané věci podat nehodlá. Za této situace by odmítnutí návrhu navrhovatelky, která by jej však byla oprávněna obratem podat znovu, bylo nepřiměřeným formalismem. Odvolací soud tedy návrh považuje za podaný oprávněnou osobou. Ztotožňuje se přitom se závěrem rejstříkového soudu, že z obsahu návrhu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) plyne, že navrhovatelkou není , právnická osoba, , nýbrž , Jméno navrhovatelky A, ., jako zapsaná osoba.12. Podle § 90 z. v. r., nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.13. Podle § 219 o. z. stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku.14. Podle § 228 odst. 1 o. z. právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.15. Podle § 230 odst. 1 o. z. zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek.16. Podle § 185 o. z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.17. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.18. K odvozenému charakteru právní osobnosti pobočného spolku se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1644/2020, ve kterém dovodil, že „právě proto, že pobočný spolek je založen buď přímo stanovami hlavního spolku, nebo způsobem těmito stanovami určeným (§ 219 o. z.), a jeho právní osobnost je odvozená od právní osobnosti hlavního spolku (§ 228 odst. 1 o. z.), nemůže vystoupit z hlavního spolku (a stát se samostatným spolkem) svým jednostranným právním jednáním (např. rozhodnutím členské schůze pobočného spolku), ledaže stanovy hlavního spolku určují jinak. Ze stejného důvodu je vyloučen rovněž „vstup“ pobočného spolku do jiného hlavního spolku (v jehož důsledku by pobočný spolek přestal být pobočným spolkem „původního“ hlavního spolku a stal se pobočným spolkem jiného hlavního spolku). Řečené samozřejmě nebrání tomu, aby stanovy hlavního spolku umožnily přeměnu pobočného spolku a určily podmínky a pravidla, za jakých se taková přeměna uskuteční a který orgán o ní rozhodne (§ 219 o. z.).“19. Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 11. 7. 2024, č. j. 9 Cmo 17/2024, uvedl, že „podle právní teorie, viz Lavický P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 až 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022 str. 890 (viz Ronovská): „Právní osobnost pobočného spolku je tak pouze derivátem osobnosti spolku hlavního a je pouze na hlavním spolku, zda možnosti omezit osobnost pobočného spolku při úpravě vnitřních poměrů využije…bude tedy záležet na stanovách hlavního spolku, zda pobočnému spolku ponechá spíše širší prostor. Aby fungoval (v intencích úpravy zakotvené ve stanovách hlavního spolku) více méně samostatně, nebo naopak různými omezeními práv a povinností (resp. způsobilosti mít práva a povinnosti) „posune“ tuto entitu do pozice více či méně závislé či podřízené“. Z uvedeného vyplývá, že o existenci a neexistenci pobočného spolku rozhoduje hlavní spolek, resp. jeho příslušný orgán, a to v rámci určeném stanovami hlavního spolku. Rozhoduje jak o jeho právní osobnosti, resp. její šíři, tak o svéprávnosti, tedy o tom, v jaké míře může svým vlastním právním jednáním nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, přičemž toto rozhodování se děje úpravou ve stanovách hlavního spolku.“20. Vrchním soudem v předchozím odstavci citovaný komentář z § 219 o. z. dovozuje, že s možností zakládat pobočné spolky musí počítat stanovy hlavního spolku. Pokud by stanovy hlavního spolku vůbec s možností zakládat pobočné spolky nepočítaly, nebylo by možné dovodit kompetenci žádného orgánu hlavního spolku k rozhodnutí o založení, přeměně či zrušení hlavního spolku (k § 219 marg. č. 7). Totéž dovozuje i T. Dvořák in: Švestka, Dvořák, Fiala. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I., Praha: Wolters Kluwer, 2020. Jak odborná literatura, tak judikatura se tedy shodují na tom, že chce-li spolek mít (zakládat, přeměňovat a rušit) pobočné spolky, musí být pobočné spolky ve stanovách hlavního spolku alespoň základním způsobem upraveny. Podrobnosti pak může upravit vnitřní předpis na základě stanov vydaný k tomu příslušným orgánem hlavního spolku; organizační strukturu pobočného spolku může upravit i vnitřní předpis vydaný příslušným orgánem samotného spolku pobočného, pokud je k tomu oprávněn podle stanov hlavního spolku.21. Aktuální stanovy hlavního spolku z 18. 2. 2025 v § 7 odst. 4 písm. g) normují, že kolegium rozhoduje o zřizování nebo rušení organizačních jednotek a dále v § 11 uvádí, že obligatorně zřizovanou organizační jednotkou je sekretariát hlavního spolku, hlavní spolek pak fakultativně zřizuje krajské, městské a okresní rady, odborné komise, pracovní skupiny a expertní týmy. V § 11 odst. 4 stanov se uvádí, že náplň a kompetence fakultativně zřizovaných organizačních jednotek jsou upraveny vnitřními předpisy hlavního spolku, zejména organizačním řádem jednotky.22. Z aktuálních stanov hlavního spolku jako takových nelze při nejlepší vůli dovodit, že by jeho organizační jednotky v podobě krajských rad měly mít právní osobnost a být pobočnými spolky. Ostatně ve stejném § 11 aktuálních stanov jsou spolu s krajskými, městskými a okresními radami uvedeny organizační jednotky jako sekretariát, odborné komise, pracovní skupiny a expertní týmy, což jsou součásti organizační struktury spolků, které obvykle nemívají právní osobnost; navíc odborné komise, pracovní skupiny a expertní týmy bývají často zřizovány za určitým konkrétním účelem a jejich existence bývá časově omezená.23. Z výpisu ze spolkového rejstříku hlavního spolku se však podává, že hlavní spolek má ve spolkovém rejstříku zapsáno celkem 21 pobočných spolků. V předchozích stanovách z 22. 5. 2019 byly krajské rady podrobněji upraveny v § 13, podle jehož odst. 6 se jednalo o pobočný spolek zřizovaný kolegiem hlavního spolku (odst. 1). K vnitřním uspořádání krajské rady jako pobočného spolku předchozí stanovy uváděly, žea. krajská rada volí a odvolává předsedu, místopředsedu a další členy předsednictva (odst. 2 písm. g/),b. krajská rada svolává krajské konference, krajská setkání klubů důchodců a seniorů (odst. 2 písm. k/),c. krajská rada rozhoduje o otázkách členství v organizaci s krajskou a regionální působností, klubů a individuálně organizovaných členů (odst. 2 písm. l/),d. krajská rada se na krajské konferenci ustavuje z členských organizací, institucí, klubů i fyzických osob působících na území příslušného kraje (odst. 3),e. zasedání krajské rady se uskutečňují nejméně 2x ročně. Pro volbu předsedy platí pravidla stanovená v § 7 odst. 5 (odst. 4).f. za krajskou radu jedná její předseda, která za uzavřené závazky nese odpovědnost (odst. 5).24. Za situace, kdy předchozí stanovy hlavního spolku pobočné spolky upravovaly a tyto pobočné spolky byly podle nich, případně ještě podle předchozích stanov, zřízeny, a jsou i nadále zapsány ve spolkovém rejstříku, aniž by spolek v nových stanovách jakkoli upravil jejich další osud, případně podnikl faktické kroky k jejich zrušení a výmazu ze spolkového rejstříku, nelze podle odvolacího soudu dovodit, že by hlavní spolek změnou stanov chtěl přivodit zánik těchto pobočných spolků.25. I pro pobočný spolek platí, stejně jako pro všechny právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku, pravidlo, že taková právnická osoba zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku (§ 185 o. z.). Toto pravidlo koresponduje s § 121 o. z., podle kterého proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Jestliže je ve veřejném rejstříku zapsána právnická osoba, včetně pobočného spolku, má každý právo důvěřovat zapsanému údaji o její existenci. Jedná se o úpravu týkající se postavení osob (§ 1 odst. 2 o. z.), která je kogentní, a proto se od ní nelze stanovami odchýlit.26. Z uvedeného proto podle odvolacího soudu plyne závěr, že upravují-li stanovy spolku možnost zřídit pobočné spolky, spolek takové spolky skutečně zřídí a tyto pobočné spolky vzniknou zápisem do spolkového rejstříku, nemůže hlavní spolek změnit své stanovy tak, že z nich úpravu pobočných spolků bez náhrady vypustí, aniž by předtím nebo alespoň současně rozhodl o jejich zrušení a o tom, zda budou jejich majetek a dluhy vypořádány likvidací, nebo zda přejdou na hlavní spolek. Změní-li hlavní spolek přesto, jako v projednávané věci, své stanovy v rozporu s předeslaným závěrem, změní je tak, že se dostanou do rozporu s donucujícím ustanovením zákona. Na takovou změnu stanov se hledí, jako by nebyla přijata (§ 245 o. z.), z čehož plyne závěr, že se existující pobočné spolky nadále řídí předchozími stanovami.27. Tyto stanovy je třeba vyložit tak, jak by jim rozuměl průměrně inteligentní člen spolku, při zohlednění všech okolností podávajících se z rejstříkovému soudu předložených a ve spise dostupných listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, a ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1549/2020). K tomu nutno dodat, že i pobočný spolek je spolkem, a proto se na něj použijí ustanovení občanského zákoníku o spolcích (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3814/2020).28. Podle § 243 o. z. orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze.29. Podle § 244 o. z. stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statutárního orgánu nejvyšší orgán spolku.30. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.31. Podle § 246 o. z., neurčí-li stanovy funkční období členů volených orgánů spolku, je toto období pětileté (odst. 1) Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě (odst. 2).32. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.33. Ze shora uvedených zákonných ustanovení se podává, že spolek si může strukturu svých orgánů upravit ve stanovách podle svých potřeb i jinak, než vyplývá ze zákona. Zákon stanoví jen několik základních omezení. Především ze stanov musí být zřejmé, který orgán je orgánem statutárním, a orgány nesmí být pojmenovány klamavě. Právní úprava stanov o tom, jakou mají jednotlivé orgány působnost (tj. o čem rozhodují), kolik mají členů, jak jsou voleny a odvolávány, jak dlouhé je jejich funkční období apod., musí být určitá a srozumitelná. Pokud taková není, a nelze-li neurčitost a nesrozumitelnost odstranit ani výkladem, nelze k takové právní úpravě přihlížet. Namísto právní úpravy ve stanovách se proto použijí opět předchozí stanovy, pokud obsahují určitou a srozumitelnou úpravu, a nelze-li je použít, zákonná pravidla.34. K tomu nutno dále doplnit, že podle ustálené judikatury vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení orgánu spolku, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením takového orgánu do spolkového rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení spolkového orgánu, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení soudem postupem podle § 258 o. z. Nebude-li neplatnost vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Bude-li se naopak z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení spolkového orgánu je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do spolkového rejstříku zamítne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016).35. V projednávané věci je úprava organizační struktury krajských rad jako pobočných spolků v předchozích stanovách hlavního spolku zčásti neurčitá a nesrozumitelná (srov. i usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci téhož hlavního spolku ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 6 Cmo 87/2022). Lze z ní dovodit, že statutárním orgánem krajské rady má být předseda, neboť podle § 13 odst. 5 předchozích stanov má za krajskou radu jednat. Předsedu podle § 13 odst. 2 písm. g) předchozích stanov volí krajská rada. Z § 13 předchozích stanov lze dovodit, že krajská rada není jen označením pobočného spolku jako organizační jednotky hlavního spolku s právní osobností, nýbrž že tímto souslovím je ve stanovách označen i orgán pobočného spolku. Kromě toho má krajská rada jako pobočný spolek zřejmě mít jako orgán konferenci, na které se ustavuje (§ 13 odst. 3), kterou svolává rada (§ 13 odst. 2 písm. k/) a která určuje počet volených členů předsednictva (§ 14 odst. 2). Předsednictvo není povinným orgánem; volí a odvolává je rada (§ 14 odst. 1). Posledním stanovami upraveným orgánem je krajská kontrolní a revizní komise (§ 15), kterou však nevolí žádný z ostatních orgánů, nýbrž její členy delegují členské organizace. Z předchozích stanov tedy není zřejmé, který orgán je orgánem nejvyšším, zda je to krajská konference či rada, stejně tak není zřejmé, zda je rada orgánem voleným, a pokud jím je, kolik má členů a jak jsou její členové voleni nebo jinak ustanovováni do svých funkcí. Není-li ze stanov zřejmé, zda je rada orgánem voleným a kolik má členů, nelze ani posoudit, zda lze členy rady doplnit kooptací, neboť kooptací lze doplňovat pouze členy volených orgánů a jen tehdy, neklesl-li počet zbývajících členů pod polovinu počtu stanoveného stanovami. Stejně tak není zřejmé, zda předseda má být volen ze členů krajské rady (a tím méně, zda ze členů krajské rady jako pobočného spolku nebo jako orgánu).36. S výkladem přitom nepomůže ani obsah rejstříkového spisu. Vymazávaný předseda Jan Procházka byl podle zápisu ze dne 6. 9. 2023 zvolen pracovní skupinou navrhovatelky, tedy orgánem, který stanovy hlavního spolku u krajských rad vůbec neznají (a rejstříkový soud tedy pochybil, zapsal-li jej jako předsedu navrhovatelky, neboť k takové vadě rejstříkový soud přihlédnout musí; § 245 o. z.). Navíc na této schůzi měli být zvoleni i dva místopředsedové rady, kteří mají být také voleni radou, a byli voleni i členové krajské kontrolní a revizní komise, kteří vůbec voleni být nemají, nýbrž mají být delegováni členskými organizacemi. Zápis z 11. 11. 2025, který byl navrhovatelkou předložen v projednávané věci, je sepsán na hlavičkovém papíře navrhovatelky, ale neobsahuje vůbec označení orgánu, který rozhodoval, nýbrž je označen jen jako „zápis ze schůze“. Z uvedeného podle rejstříkového soudu nelze než dovodit, že ani navrhovatelka sama (resp. osoby v ní činné) si není jista, jaké orgány vlastně má, jak se tyto orgány ustavují a o čem rozhodují. Navíc podle zápisu se , právnická osoba, měla stát členkou rady kooptací, přestože z návrhu není zřejmé, že by k takové kooptaci byly splněny zákonné podmínky.37. Odvolacímu soudu proto nezbývá než uzavřít, že přestože rejstříkovému soudu byly doloženy, případně ve spise se nacházejí, listiny, z nichž pravidelně volba statutárního orgánu vyplývá (tj. stanovy a zápis o volbě), v projednávané věci volba , právnická osoba, předsedkyní navrhovatelky orgánem k tomu příslušným podle stanov z předložených listin neplyne.38. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení v rozsahu odvoláním napadeném změnil tak, že návrh na zápis , právnická osoba, jako předsedkyně navrhovatelky zamítl.39. Výrok o nákladech řízení se zakládá na tom, že řízení v projednávané věci mohlo být zahájeno i bez návrhu (§ 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).40. Odvolací soud doplňuje, že má-li být hlavní spolek úspěšný s návrhy na zápis změn údajů o svých pobočných spolcích, nezbude mu než své stanovy upravit tak, aby z nich byla zřejmá organizační struktura pobočných spolků, zejména, jaké orgány pobočný spolek má, kolik mají členů, o čem rozhodují a jak jsou jejich členové voleni nebo ustanovováni do svých funkcí. Pokud má být organizační struktura pobočného spolku upravena ve vnitřním předpise, musí být ve stanovách výslovně upravena pravomoc některého orgánu spolku takový předpis vydat. Ze zápisů ze schůzí potom musí být zřejmé, že tato pravidla daná stanovami byla dodržena. Pokud se spolek odchýlí od zákonné úpravy, doporučuje odvolací soud svěřit úpravu stanov osobám způsobilým poskytnout kvalifikovanou právní pomoc, tj. advokátům či notářům.