Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 12 Cm 36/2022 – 293 ze dne 1. října 2025 bylo v bodě I. výroku rozhodnuto takto: „Podle § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen o. s. ř./ s žaloba na zrušení soudního smíru vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť žaloba na zrušení soudního smíru má jinou příslušnost k projednání věci.“2. Z obsahu spisu vyplývá, že podáním, doručeným Městskému soudu v Praze dne 21. 5. 2025, ve znění doplnění, došlým tomuto soudu dne 14. 7. 2025, žalobce žádá o zrušení soudního smíru, a to v celém rozsahu, schválený usnesením Městského soudu v Praze č. j. 12 Cm 36/2022 – 195, ze dne 31. července 2023, který nabyl právní moci dne 28. 8. 2023 ve věci mezi výše uvedenými účastníky v tomto znění: „Určuje se, že obrazové ochranné známky č. , Anonymizováno, a slovní ochranné známky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, ‘ /dále jen OZ/, byly ke dni 28. 3. 2021 ve vlastnictví , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, , zemřelého , Anonymizováno, “3. Žalobce uvedl, že ke smíru přistoupil v dobré víře, že tím bude ukončen majetkový spor mezi účastníky, týkající se ochranných známek a licenční platby z jejich užívání, které byly po právu zařazeny do pozůstalosti po zůstaviteli , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Smír byl uzavřen na základě lstivého a účelového jednání žalované, která od počátku neměla v úmyslu dodržet jeho podmínky, zejména v otázce licence k ochranným známkám. „Smír je následným jednáním žalované zneužíván k účelovému obcházení zákona a prosazování výlučné majetkové výhody v rozporu s principem rovnosti dědiců.“ Právní úkon nesloužil k právnímu smíření, uvedl žalobce, ale k jednostrannému prosazení výhody. „Takový právní úkon je v rozporu se zákonem a nemůže požívat právní ochrany.“4. Předkládající soud, Městský soud v Praze, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na komentářovou literaturu za to, že věc nepatří do věcné příslušnosti krajských soudů.5. K příslušnému poučení soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř., obsaženému v bodě II. výroku usnesení Městského soudu v Praze č. j. 12 Cm 36/2022 – 293 ze dne 1. října 2025, /nyní na č. l. 1 spisu/ žalobce souhlasil se záměrem soudu předložit věc Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti podle § 104a o. s. ř.6. Žalovaná má za to, že věcně a místně příslušným soudem k projednání žaloby na zrušení smíru je Městský soud v Praze. Žalovaná poukazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 541/2022 – 79 ze dne 5. 9. 2022, kde bylo v otázce věcné příslušnosti soudu rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci o určení neplatnosti smluv o převodu ochranných známek ze dne 3. 11. 2020, je v prvním stupni věcně příslušný Městský soud v Praze. Žalovaná je přesvědčena, že jestliže byl k řízení o určení neplatnosti smlouvy o převodu ochranných známek ze dne 3. 11. 2020 v prvním stupni věcně příslušný Městský soud v Praze, přičemž řízení skončilo uzavřením smíru účastníků, který byl schválen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, č. j. 12 Cm 36/2022 – 195, pak rovněž v řízení o zrušení usnesení o schválení smíru, jehož se žalobce nyní domáhá, zůstává věcná a místní příslušnost soudu nadále zachována.7. Podle ustanovení § 99 odst. 1 věta prvá o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.8. Podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.9. Podle ustanovení § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.10. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.11. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.13. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/.14. Žalobce podal návrh na zrušení usnesení o schválení smíru, formulovaný jako návrh na zrušení smíru /§ 41 odst. 2 o. s. ř./.15. Pokud žalovaná usuzuje, že řízení o návrhu na zrušení usnesení soudu o schválení smíru je ve své podstatě pokračováním původního řízení o určení neplatnosti smluv o převodu ochranných známek, jež bylo zakončeno schválením smíru soudem, a měla by tak zůstat zachována věcná příslušnost soudu, jak o ní bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 541/2022 – 79 ze dne 5. září 2022, tak k tomu je třeba uvést, že řízení o návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru není pokračováním původního řízení, dosavadní věcná příslušnost zde bez dalšího nemá místo. Předmětem řízení není původní uplatněný nárok, nýbrž jde ve své podstatě o revizi postupu soudu při schvalování smíru. Jinak řečeno: ve výroku rozhodnutí, jímž bude rozhodováno o návrhu na zrušení soudního smíru, nebude věcně rozhodováno o nároku z práv k ochranným známkám.16. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 99 /odst. 3/ o. s. ř. autora Karla Svobody, obsaženého v publikaci: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. /zdroj beck-online/: „Výlučná místní příslušnost není zákonem upravena, proto je k jejímu projednání věcně a místně příslušný okresní soud, v jehož obvodu má účastník, vůči němuž návrh směřuje, své bydliště (§ 84). O návrhu soud rozhoduje rozsudkem. Dojde-li ke zrušení smíru, pomíjí překážka věci pravomocně rozhodnuté a soud, který rozhodoval o prvotní žalobě, musí vynést nové rozhodnutí ve věci samé, které nastoupí namísto zrušeného smíru.“17. Citované znění komentáře dává jasnou odpověď: o návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru rozhoduje okresní soud /§ 9 odst. 1 o. s. ř./. A lze podotknout, že zde evidentně nejde o žádný z případů, pro které by ustanovení § 9 odst. 2 o. s. ř. případně jiný zákon, zakládaly věcnou příslušnost krajských soudů.18. Dále platí /a rovněž vyplývá z citovaného komentáře/, že dojde-li ke zrušení rozhodnutí, bude o věci samé rozhodovat soud, který rozhodoval o původní žalobě v řízení, v němž došlo ke schválení smíru.19. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 6 o. s. ř. o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9.20. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./, rozhodnutím v bodě II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení § 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř. dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř.