11 Tdo 1201/2020 — Nejvyšší soud

11 Tdo 1201/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2020 Spisová značka:11 Tdo 1201/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:11.TDO.1201.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 4. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 1201/2020-1044 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2020 o dovolání obviněné N. M., narozené XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 8 To 25/2020, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 80 T 9/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněné N. M. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 21. 11. 2019, č. j. 80 T 9/2019-858, byla obviněná N. M. uznána vinnou ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku (skutek pod bodem 1) a přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku (skutek pod bodem 2). Uvedených trestných činů se přitom obviněná – podle skutkových zjištění soudu prvního stupně – dopustila tím, že: 1) v době od 12. 3. 2018 při pohybu po XY, v bytě č. 2 uživatele L. Z., narozeného XY, v přízemí domu na adrese XY, při přepravě vlakem dne 13. 3. 2018 mezi XY a XY a od příjezdu do bytu č. 20, nacházejícího se v 6. patře panelového domu na adrese XY, uživatele M. S., narozeného XY, kam se obžalovaná uchýlila se svými třemi dětmi okolo 19:00 hodin dne 13. 3. 2018, do 14:58 hod dne 15. 3. 2018, kdy bylo z tohoto bytu učiněno telefonické oznámení na linku 112 o špatném zdravotním stavu nezletilého poškozeného AAAAA (pseudonym), narozeného XY, s vyžádáním přítomnosti rychlé lékařské služby pro tohoto nezletilého, napadla nejméně 2x intenzivním třesením při jeho držení bez poskytnutí opory hlavičce, svého syna, poškozeného nezletilého AAAAA, kterému způsobila závažná zranění nitrolebí, krční míchy a krční páteře, provázená z povahy poranění mozku vyplývajícími zánětlivými komplikacemi, poruchu funkce životně důležitých orgánů, stavem po opakovaných krváceních pod tvrdou plenu mozkovou, krevními výrony pod omozečnice, pohmožděním mozku, prokrvácením sítnice obou očí, krevními výrony podél optických nervů, krevními výrony kolem obratlů horní krční páteře, krevními výrony v obalech krční míchy, otokem krční míchy, pohmožděním nervových kořenů vystupujících z krční míchy, uzávěrem žil při krčních obratlích krevními sraženinami, ložisky odúmrti srdeční svaloviny a oboustranným zánětem plic, přičemž tato poranění, i přes hospitalizaci poškozeného nezletilého na oddělení dětské JIP M. nemocnice v XY v odpoledních hodinách dne 15. 3. 2018, vedla dne 20. 3. 2018 v 07:20 hodin k jeho smrti, která nastala v důsledku nitrolebního poranění, tj. pohmoždění mozku s krvácením do nitrolebí, které vedly k reaktivnímu otoku mozku, přičemž poranění hlavy a páteře byla závažná, nitrolební poranění poškozeného ohrožovalo na životě a jen samotné poranění krční páteře by ke smrti vést nemuselo, bylo by ovšem spojeno s ochrnutím, trvalou nesoběstačností a se zánětlivými komplikacemi, 2) v době od první poloviny května 2018 do 6. 6. 2018, na různých místech v XY opakovaně nejméně ve 3 případech prodala vždy za částku 500 – 2 000 Kč za dávku blíže nezjištěné množství drogy metamfetamin, označované jako pervitin, M. V. (dříve P.), narozené XY, konkrétně jí drogu nejméně v jednom případě přinesla do azylového zařízení v ulici XY, v XY, kde M. V. (dříve P.) bydlela, a ve dvou případech si ji M. V. (dříve P.) od obžalované koupila v bytě nacházejícím se v blízkosti Horního vlakového nádraží v XY v ulici XY, přestože k jakémukoliv nakládání a zacházení s psychotropní látkou metamfetamin, která je uvedena jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. a v seznamu Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1989 Sb.), nemá a nikdy neměla oprávnění. 2. Za uvedené sbíhající se trestné činy jí byl soudem prvního stupně podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, uložen úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 13,5 (třinácti a půl) roku, pro jehož výkon obviněnou podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu dále soud prvního stupně obviněné uložil povinnost nahradit nemajetkovou újmu v penězích, a to poškozené K. M. ve výši 425 000 Kč, poškozenému R. M. ve výši 425 000 Kč, poškozenému F. M. ve výši 150 000 Kč, poškozené N. M. ve výši 150 000 Kč a poškozené České republice – Ministerstvu spravedlnosti ve výši 350 000 Kč, a dále nahradit majetkovou škodu, a to poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky ve výši 194 109 Kč. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněná, státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a poškození K. a R. M. odvolání, kdy Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem z podnětu odvolání obviněné a státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. řádu rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a to ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a ve výrocích o náhradě nemajetkové újmy. Nově odvolací soud podle § 259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že obviněné uložil podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu dále odvolací soud rozhodl, že poškození K., R., F. a N. M. se se svými nároky na náhradu nemajetkové újmy v penězích odkazují na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 256 tr. řádu pak odvolací soud odvolání poškozených K. a R. M. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává nyní obviněná prostřednictvím svého obhájce JUDr. Zdeňka Gruse, advokáta, dovolání, ve kterém uplatňuje dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, s tím, že jejímu odvolání nebylo vyhověno a při rozhodování soudů obou stupňů došlo k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. 5. Obviněná následně ve svém dovolání popisuje dosavadní průběh řízení, přičemž konstatuje, že odvolací soud porušil její právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a také právo na účinný právní prostředek nápravy podle článku 13 Úmluvy. Dále obviněná uvádí, že „zopakuje v tomto dovolání své dosavadní argumenty, na kterých bez výhrady nadále a konstantně trvá a odkáže na nejnovější stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014“. Rovněž obecně konstatuje, že rozsudek soudu prvního stupně měl být odvolacím soudem zrušen z důvodů uvedených v odvolání, k čemuž cituje důvody uvedené v § 258 odst. 1 písm. a), c), d), e) tr. řádu. 6. Podle obviněné oba soudy nižších stupňů pochybily, když rozhodly o její vině, ač tato nebyla řádně prokázána ani u jednoho ze skutků a v celém trestním řízení tak byla porušena zásada in dubio pro reo, neboť zde byla řada skutečností zpochybňujících její vinu. V tomto směru dále obviněná zdůrazňuje, že v případě obou skutků soudy uvěřily zcela nevěrohodným svědkům se skandální minulostí a nezakrývanou záští k její osobě. 7. Co se týče skutku uvedeného pod bodem 1) obviněná namítá, že v rozhodné (resp. soudem tvrzené) době bylo v kontaktu s jejími dětmi několik osob. Znalci, jejichž posudky rovněž obviněná obecně zpochybňuje, shodně uvedli, že k jednání, které zapříčinilo smrt poškozeného nezletilého AAAAA (dále jen „poškozený“), došlo oněch pár dní před jeho hospitalizací. Uvedené časové období se zejména kryje s pobytem obviněné a jejích dětí u svědka M. S., přičemž tento sám uvedl, že obviněná mu děti několikrát nechala na starosti a vzdalovala se na delší časová období z bytu. Zejména svědek byl tedy opakovaně s dětmi sám bez dohledu další osoby, kdy měl sám uvést, že nemá zkušenosti s dětmi, nikdy žádné nevychovával a neumí s nimi pracovat. V řízení dále vyšlo najevo, že svědek má násilnick