11 Tdo 405/2022

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 5. 2021, č. j. 98 T 7/2020-2991, rozhodl tak, že obviněného Š. C. uznal vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (jednání pod body 1. až 3.), obviněného J. K. uznal vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (jednání pod body 1. a 4.) a přečinu výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 5.), obviněného V. P. uznal vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 1.), obviněnou D. Z. uznal vinnou ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 1.) a obviněnou D. T. uznal vinnou ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (jednání pod bodem 6.). Týmž rozsudkem dále soud prvního stupně rozhodl tak, že obviněného J. T., narozeného XY v XY, zprostil obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. 2 KZV 44/2019, pro skutek, v němž byl spatřován přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, neboť žalovaný skutek není trestným činem. Uvedených trestných činů se obvinění podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili tím, že:

obvinění Š. C., J. K., V. P. a D. Z. od přesně nezjištěné doby nejméně od roku 2016 do 13. 10. 2019, kdy byli zadrženi policií, na různých místech v okresech Liberec, Beroun, Praha – východ, Mladá Boleslav každý svým jednáním přispěli k fungování organizované skupiny vytvořené za účelem dovozu léčiv s obsahem pseudoefedrinu z Polska do České republiky a následné výrobě a distribuci metamfetaminu na území České republiky a dovozu do Polska, kdy v období od měsíce prosince 2016 do začátku měsíce dubna 2018 V. P. a D. Z. jezdili přibližně dvakrát měsíčně k I. W., nar. XY, do místa jejího bydliště v Polsku v obci XY a dále pak v obci XY, kde od ní V. P. převzal vždy zhruba 2 kg tablet léku Cirrus obsahující přesně nezjištěné množství pseudoefedrinu v jedné tabletě, z čehož za kilogram platil od 35 000 Kč do 50 000 Kč a kilogram přebíral bez úplaty, dováželi je do České republiky, i přes hraniční přechod v XY, a V. P. z nich pak vyrobil přesně nezjištěné množství metamfetaminu, který s D. Z. vozili přibližně dvakrát měsíčně z České republiky I. W. do místa jejího bydliště v Polsku, kde jí V. P. předával v jednotlivých případech 400-500 g metamfetaminu, tedy celkem nejméně 12 kg metamfetaminu, z čehož nejméně zhruba za polovinu množství jim I. W. platila částku 500 Kč za jeden gram, přičemž takto jí prodali nejméně 5 kg metamfetaminu za částku ve výši 2 500 000 Kč, přičemž V. P. a D. Z. prodejem metamfetaminu I. W. v období od měsíce prosince 2016 do začátku měsíce dubna 2018 po odečtení plateb za tablety léku Cirrus získali částku nejméně ve výši 1 000 000 Kč, přičemž od I. W. v období od poloviny roku 2017 do začátku měsíce dubna 2018 v místě jejího bydliště v obci XY část takto získaného metamfetaminu dvakrát měsíčně kupoval Š. C. v množství 100-500 g na jeden prodej za částku 500 Kč za jeden gram, kdy celkem od ní takto zakoupil nejméně 1 800 g metamfetaminu, a dále V. P. a J. K. nejméně ve dnech 28. 4. 2019, 4. 5. 2019, 12. 5. 2019, 19. 5. 2019, 1. 6. 2019, 2. 6. 2019, 28. 7. 2019, 17. 8. 2019, 21. 9. 2019 a 13. 10. 2019 v domě č. p. XY v obci XY z léčivých přípravků a za využití dalších chemikálií - červeného fosforu a jódu, které v přesně nezjištěné době od prosince 2016 do začátku měsíce dubna 2018 V. P. a D. Z. zakoupili v Polsku od I. W., a to nejméně v množství 50 kg červeného fosforu a 5 kg jódu, a dále toluenu, hydroxidu sodného, kyseliny chlorovodíkové a laboratorního a varného skla tzv. „českou cestou“ vyrobili metamfetamin, přičemž konkrétně 13. 10. 2019 vyrobili celkem 457,9 g metamfetaminu hydrochloridu a dále bylo na uvedeném místě zajištěno 263 g červeného fosforu, ze kterého lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 261 g čistého metamfetaminu hydrochloridu, 800 ml kyseliny trihydrogenfosforečné 87 %, ze které lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 804 g čistého metamfetaminu hydrochloridu a 914 g hydroxidu sodného, ze kterého lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 697 g čistého metamfetaminu hydrochloridu, a uvedené místo J. K., V. P. a D. Z. navštěvovali i v dny předcházející výrobě metamfetaminu a v dny následující po výrobě metamfetaminu, a to za účelem přípravy výroby metamfetaminu a následného odvezení odpadu, a vyrobený metamfetamin V. P. a D. Z. prodávali nejméně Š. C., kterému dne 15. 11. 2018 předali 320 g metamfetaminu a obviněný ho pak distribuoval níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, a J. K. si část vyrobeného metamfetaminu nechal pro svou potřebu a část vyrobeného metamfetaminu distribuoval níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám,

obviněný Š. C. a) od přesně nezjištěné doby do 13. 10. 2019, kdy byl zadržen policií, u sebe neoprávněně přechovával 59,8 g metamfetaminu hydrochloridu obsahující 49,3 % hmotnostních čisté báze metamfetaminu za účelem jeho další distribuce, b) nejméně od roku 2017 do října 2019 na různých místech v XY nejméně jednou měsíčně neoprávněně prodával J. B., nar. XY, blíže nezjištěné množství metamfetaminu, vždy za částku 500 - 1 000 Kč, c) nejméně od konce roku 2018 do října 2019 na různých místech v XY a v XY, zhruba jednou až dvakrát měsíčně, celkem nejméně v pěti případech, neoprávněně prodal J. F., nar. XY, metamfetamin v množství 1 g za cenu 1 000 Kč a v jednom případě mu prodal metamfetamin v množství 3 g, čímž mu takto celkem prodal nejméně 10 g metamfetaminu, d) od června 2019 do konce srpna 2019 v XY na XY nejméně jednou týdně neoprávněně prodával P. H., nar. XY, vždy nejméně 3 g metamfetaminu za cenu 1 200 Kč za 1 g, v nezjištěném počtu případů v množství 6 g metamfetaminu, čímž mu takto celkem prodal nejméně 50 g, e) nejméně dne 18. 9. 2019 na nezjištěném místě v XY ve svém vozidle neoprávněně prodal V. K., nar. XY, nejméně 40 g metamfetaminu za částku 32 000,- Kč, f) nejméně od roku 2013 do srpna 2019 v XY v místě svého bydliště, venku u posilovny XY ve 20-30 případech neoprávněně prodal R. M., nar. XY, vždy 0,2-0,3 g metamfetaminu za částku 500-700 Kč, čímž mu takto celkem prodal nejméně 4 g metamfetaminu, g) od léta 2017 do března 2019 v XY, v herně XY, u OBI nebo Baumaxu jednou až dvakrát měsíčně neoprávněně prodával J. M., nar. XY, nejméně 1 g metamfetaminu za částku 1 000 Kč, čímž mu takto celkem prodal nejméně 22 g metamfetaminu, h) po dobu dvou roků nejméně od října 2017 do října 2019 v XY v hotelu XY a na dalších místech v XY dvakrát až třikrát týdně neoprávněně prodával P. P. (v režimu dle § 55 odst. 2 tr. řádu) vždy 10-30 g metamfetaminu za částku 800-900 Kč za 1 g, čímž mu takto celkem prodal nejméně 2 120 g metamfetaminu,

obviněný Š. C. od přesně nezjištěné doby do 13. 10. 2019, kdy byl zadržen policií, v místě svého bydliště na adrese XY, neoprávněně přechovával 4 ks tablet o hmotnosti 1,119 g obsahující 37% hmotnostních čisté báze 3,4-MDMA, krystalickou látku o hmotnosti 611 mg obsahující 29% hmotnostních čisté báze 3,4-MDMA, krystalickou látku o hmotnosti 901 mg obsahující 70% hmotnostních čisté báze 3,4-MDMA, krystalickou látku o hmotnosti 292 mg obsahující 74% hmotnostních čisté báze 3,4-MDMA a krystalickou látku o hmotnosti 14,208 g obsahující 84% hmotnostních čisté báze 3,4-MDMA za účelem další distribuce,

obviněný J. K. a) od přesně nezjištěné doby do 13. 10. 2019, kdy byl zadržen policií, u sebe neoprávněně přechovával 22,9 g metamfetaminu hydrochloridu obsahující 25,7 % hmotnostních čisté báze metamfetaminu za účelem jeho další distribuce, b) poprvé v roce 2013 a dále v přesně nezjištěné době do října 2019, celkem po dobu jednoho až jednoho a půl roku, v XY na různých místech a v místě svého bydliště, v XY u diskotéky XY zhruba jednou až dvakrát měsíčně, nejméně však zhruba ve 20-32 případech, neoprávněně prodal P. K., nar. XY, metamfetamin v blíže nezjištěném množství většinou za částku 300 Kč, nejvíce pak za 500 Kč, čímž mu takto prodal metamfetamin za celkovou částku nejméně 6 000 Kč, c) v přesně nezjištěné době zhruba od roku 2013 do října 2019, nejméně po dobu jednoho roku, v XY v místě svého bydliště, v herně a na jiných místech v XY nejméně třikrát měsíčně neoprávněně prodával M. S., nar. XY, vždy po 1 g metamfetaminu za částku 1 000 až 1 500 Kč, čímž jí takto celkem prodal nejméně 36 g metamfetaminu, d) v přesně nezjištěné době, naposledy v říjnu 2019 v XY v okolí svého bydliště v přesně nezjištěném množství případů, ve frekvenci nejméně jednou až dvakrát týdně, neoprávněně prodával M. S., nar. XY, metamfetamin za částku 300-500 Kč, e) v přesně nezjištěné době nejméně od dubna 2019 do října 2019 v XY v místě svého bydliště ve 2-3 případech neoprávněně prodal J. S., nar. XY, metamfetamin v množství zhruba za částku 200 Kč, čímž mu takto prodal metamfetamin za celkovou částku nejméně 400 Kč, f) od přesně nezjištěné doby nejméně od října 2016 do října 2019 v XY v místě svého bydliště a v místě bydliště svých rodičů ve frekvenci jednou za 14 dní neoprávněně prodával P. Š., nar. XY, nejčastěji 0,3-0,5 g metamfetaminu za částku 500 Kč, v nezjištěném počtu případů metamfetamin v množství 1 g za částku 1 200 – 1500 Kč, čímž jí takto celkem prodal nejméně 21,6 g metamfetaminu, g) nejméně po dobu jednoho roku v letech 2018-2019 v XY v místě svého bydliště nejméně jednou týdně neoprávněně prodával L. Z., nar. XY, vždy 0,5 g metamfetaminu za částku 500 Kč, čímž mu takto celkem prodal nejméně 26,5 g metamfetaminu,

obviněný J. K. od přesně nezjištěné doby do 13. 10. 2019, kdy byl zadržen policií, v místě svého bydliště na adrese XY, neoprávněně přechovával látky s anabolickým účinkem, a to 3 kusy lékovek s tabletami o hmotnosti 165,52 g obsahující látku methandienom, 1 ks lékovky s tabletami o hmotnosti 15,08 g obsahující látku fluoxymesteron, 1 ks lékovky s tabletami o hmotnosti 25,25 g obsahující látku methandrostenolon, 1 ks ampule o hmotnosti 11,61 g obsahující látku boldenon a 1 ks ampule o hmotnosti 12,32 g obsahující látku trenbolon,

obviněná D. T. za využití zákaznické karty č. 29292 společnosti VERKON s.r.o., IČ 62968041, vydané jí jako podnikající fyzické osobě s IČ XY, za účelem výroby metamfetaminu pod bodem 1) shora, v prodejně spol. VERKON na adrese XY pro V. P. dne 23. 8. 2018 zakoupila odměrný válec, odměrku, plastové lopatky, indikátorové papírky a dále chemikálie potřebné k výrobě metamfetaminu, konkrétně pak 2 kg červeného fosforu a 5 l kyseliny fosforečné 85%, a dne 31. 10. 2018 zakoupila 5 kg červeného fosforu a 10 l kyseliny o-fosforečné 85%, celkem tedy v uvedené dny nakoupila 7 kg červeného fosforu, který je pomocnou látkou ve smyslu nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, a 15 l kyseliny o-fosforečné 85%, a to s vědomím, že tyto látky budou užity k výrobě metamfetaminu (pervitinu), přičemž z uvedeného množství lze vyrobit nejméně 24 kg metamfetaminu hydrochloridu tzv. českou cestou při předpokladu 80% účinnosti reálné syntézy při improvizovaných podmínkách, a dále dne 28. 4. 2019, kdy obvinění V. P. a J. K. v domě č. p. XY v obci XY vyráběli metamfetamin, před výrobou přijela jako spolujezdkyně společně s V. P. vozidlem zn. Audi A4, RZ XY k uvedenému objektu, kde V. P. společně s J. K. za její účasti z uvedeného vozidla vyložili věci – nejméně dva plechové kanystry a následně s tímto vozidlem z místa odjela, a všichni obvinění jednali s vědomím, že nedisponují příslušným oprávněním k zacházení s návykovými látkami, tedy v rozporu s § 3 odst. 2 a § 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, přičemž pseudoefedrin (efedrin) je prekurzor uvedený v přílohách k nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 273/2004 a Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, metamfetamin (pervitin) je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, červený fosfor je pomocnou látkou ve smyslu nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, MDMA náleží mezi psychotropní látky zařazené do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb., a uvedené v příloze č. 4 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a methandienom, fluoxymesteron, methandrostenolon, boldenon a trenbolon patří podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 454/2009 Sb. mezi látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem.

Za uvedený trestný čin soud prvního stupně uložil obviněnému C. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku dále tomuto obviněnému uložil trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 10 200 Kč. Obviněnému K. soud prvního stupně za shora uvedené trestné činy podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, uložil úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 9 (devíti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále označenému obviněnému soud prvního stupně uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu, který ve výroku svého rozsudku náležitě vymezil. Obviněnému P. soud prvního stupně za shora uvedený trestný čin uložil podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 13 (třinácti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu dále uložil tresty propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 14 700 Kč a mobilního telefonu, který ve výroku svého rozsudku podrobně specifikoval. Obviněné Z. soud prvního stupně uložil podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněné dále uložil tresty propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 59 000 Kč a mobilního telefonu, který ve výroku svého rozsudku podrobně specifikoval. Obviněné T. soud prvního stupně uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 58 odst. 6 tr. zákoníku, trest odnětí svobody ve výměře 5 (pěti) let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále soud prvního stupně této obviněné uložil trest propadnutí věci, resp. věcí, a to mobilního telefonu a motorového vozidla, které ve výroku svého rozsudku podrobně vymezil.

Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozhodl soud prvního stupně o zabrání věcí, které ve výroku svého rozsudku podrobně specifikoval. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku dále soud prvního stupně rozhodl tak, že zúčastněné osobě K. M. uložil ochranné opatření zabrání věci, a to motorového vozidla a nemovitostí, které ve výroku svého rozsudku náležitě vymezil.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění C., K., P., Z., T. a zúčastněná osoba M., jakož i státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, odvolání.

K odvolání státní zástupkyně a obviněného K. odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výrocích o vině pod body 1. a 4. a o trestu u obviněného K., a k odvolání obviněných T. a C. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu u obviněné T. a ve výroku o způsobu výkonu trestu u obviněného C. Podle § 258 odst. 3 tr. řádu ve věci odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněného K. uznal nově vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se obviněný, podle odvolacího soudu, dopustil tím, že: spolu s V. P. nejméně ve dnech 28. 4. 2019, 4. 5. 2019, 12. 5. 2019, 19. 5. 2019, 1. 6. 2019, 2. 6. 2019, 28. 7. 2019, 17. 8. 2019, 21. 9. 2019 a 13. 10. 2019 v domě č. p. XY v obci XY z léčivých přípravků a za využití dalších chemikálií - červeného fosforu a jódu, které v přesně nezjištěné době od prosince 2016 do začátku měsíce dubna 2018 V. P. a D. Z. zakoupili v Polsku od I. W., a to nejméně v množství 50 kg červeného fosforu a 5 kg jódu, a dále toluenu, hydroxidu sodného, kyseliny chlorovodíkové a laboratorního a varného skla tzv. ,,českou cestou" vyrobili metamfetamin, přičemž konkrétně 13. 10. 2019 vyrobili celkem 457,9 g metamfetaminu hydrochloridu a dále bylo na uvedeném místě zajištěno 263 g červeného fosforu, ze kterého lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 261 g čistého metamfetaminu hydrochloridu, 800 ml kyseliny trihydrogenfosforečné 87%, ze které lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 804 g čistého metamfetaminu hydrochloridu a 914 g hydroxidu sodného, ze kterého lze při předpokladu 80% účinnosti syntézy v reálných improvizovaných podmínkách vyrobit 1 697 g čistého metamfetaminu hydrochloridu, a uvedené místo J. K., V. P. a D. Z. navštěvovali i v dny předcházející výrobě metamfetaminu a v dny následující po výrobě metamfetaminu, a to za účelem přípravy výroby metamfetaminu a následného odvezení odpadu, a J. K. si část vyrobeného metamfetaminu nechal pro svou potřebu a část vyrobeného metamfetaminu distribuoval níže uvedeným a dalším dosud neustanoveným osobám, a) od přesně nezjištěné doby do 13. 10. 2019, kdy byl zadržen policií, u sebe neoprávněně přechovával 29,325 g metamfetaminu hydrochloridu obsahující 25,7 % hmotnostních čisté báze metamfetaminu za účelem jeho další distribuce, b) poprvé v roce 2013 a dále v přesně nezjištěné době do října 2019, celkem po dobu jednoho až jednoho a půl roku, v XY na různých místech a v místě svého bydliště, v XY u diskotéky XY zhruba jednou až dvakrát měsíčně, nejméně však zhruba ve 20 - 32 případech, neoprávněně prodal P. K., nar. XY, metamfetamin v blíže nezjištěném množství většinou za částku 300 Kč, nejvíce pak za 500 Kč, čímž mu takto prodal metamfetamin za celkovou částku nejméně 6 000 Kč, c) v přesně nezjištěné době zhruba od roku 2013 do října 2019, nejméně po dobu jednoho roku, v XY v místě svého bydliště, v herně a na jiných místech v XY nejméně třikrát měsíčně neoprávněně prodával M. S., nar. XY, vždy po 1 g metamfetaminu za částku 1 000 až 1 500 Kč, čímž jí takto celkem prodal nejméně 36 g metamfetaminu, d) v přesně nezjištěné době, naposledy v říjnu 2019 v XY v okolí svého bydliště v přesně nezjištěném množství případů, ve frekvenci jednou až dvakrát týdně, neoprávněně prodával M. S., nar. XY, metamfetamin za částku 300 - 500 Kč, e) v přesně nezjištěné době nejméně od dubna 2019 do října 2019 v XY v místě svého bydliště ve 2 - 3 případech neoprávněně prodal J. S., nar. XY, metamfetamin v množství zhruba za částku 200 Kč, čímž mu takto prodal metamfetamin za celkovou částku nejméně 400 Kč, f) v přesně nezjištěné době nejméně od října 2016 do října 2019 v XY v místě svého bydliště a v místě bydliště svých rodičů ve frekvenci jednou za 14 dní neoprávněně prodával P. Š., nar. XY, nejčastěji 0,3 – 0,5 g metamfetaminu za částku 500 Kč, v nezjištěném množství případů metamfetamin v množství 1 g za částku 1 200 – 1 500 Kč, čímž jí takto celkem prodal nejméně 21,6 g metamfetaminu, g) nejméně po dobu jednoho roku v letech 2018 - 2019 v XY v místě svého bydliště nejméně jednou týdně neoprávněně prodával L. Z., nar. XY, vždy 0,5 g metamfetaminu za částku 500 Kč, čímž mu takto celkem prodal nejméně 26,5 g metamfetaminu.

Za uvedený trestný čin a za přečin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nezměněn, odvolací soud nově obviněnému K. uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále témuž obviněnému uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu, který ve výroku svého rozsudku náležitě vymezil.

Stran obviněné T. odvolací soud nově rozhodl tak, že jí podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 58 odst. 6 tr. zákoníku, uložil trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, jehož výkon podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let, za současného vyslovení dohledu probačního úředníka. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále téže obviněné uložil trest propadnutí věci, resp. věcí, a to mobilního telefonu a motorového vozidla, které ve výroku svého rozsudku podrobně specifikoval. Ohledně obviněného C. odvolací soud nově rozhodl tak, že jej pro výkon trestu odnětí svobody zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Konečně odvolání obviněných K., P. a Z. a zúčastněné osoby M. podle § 256 tr. řádu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu (potažmo ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) podávají nyní shora označení obvinění a zúčastněná osoba dovolání.

Obviněný C. tak činí prostřednictvím svého obhájce JUDr. Richarda Polmy, advokáta, a to s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu, když má za to, že obě napadená soudní rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení celého případu.

Konkrétně obviněný uvádí, že nesouhlasí s právní kvalifikací skutku popsaného výše, neboť se přiznal k prodeji nedovolených látek J. B., J. F., P. H., V. K., R. M. a J. M., ohledně čehož i vyslovil upřímnou lítost. Od samého počátku trestního řízení však popíral prodej nedovolených látek P. P. (utajenému svědkovi), jemuž neprodal ani jeden gram, natož 2 120 g metamfetaminu. Ve vztahu k tomuto svědkovi obviněný namítá, že po celou dobu byl stíhán vazebně, a tedy nebyly splněny podmínky pro utajení totožnosti tohoto svědka, který byl prve vyslechnut až poté, co byl vzat do vazby, a navíc až na závěr přípravného řízení. Proti utajení totožnosti svědka proto obviněný po celou dobu trestního řízení brojil, avšak marně. Obviněný poukazuje na to, že jednotliví svědci uvedli, že za předmětné období od něj obdrželi jednotky či desetiny gramu metamfetaminu, avšak utajený svědek P. hovoří o množství 2 120 g téže látky, čímž se jeho tvrzení naprosto rozchází s výpověďmi ostatních svědků, ale i s poměry obviněného. Rovněž způsob předávání této látky je zcela odlišný, když utajený svědek měl za ním docházet domů a obviněný mu měl metamfetamin odvažovat z většího sáčku a dávat jej do gramových sáčků, což se mělo odehrát v přítomnosti dalších osob. Naopak ostatní svědci tvrdí, že k prodeji docházelo vždy na jiném místě, někde venku a obviněný u sebe měl jen nepatrné množství látky, přičemž nikoho nezval k sobě domů a látku nepředával nikdy před více osobami. Utajený svědek tak podle obviněného až v závěru přípravného řízení, kdy policejní orgán dohledal doposud jen šest svědků, jimž měl obviněný poskytnout pouze nepatrné množství metamfetaminu, podal velice nepravděpodobné a nelogické svědectví. Nadto se z výpovědi téhož svědka podává, že celé získané množství metamfetaminu tento nevyužil pro vlastní potřebu, ale za účelem jeho další distribuce, a policejní orgán tak uvěřil svědectví pachatele trestného činu, aniž by svůj postup blíže vysvětlil.

Rozsudku odvolacího soudu pak obviněný vytýká jednak jeho velmi stručné odůvodnění (v podstatě jen tři strany) zachycující jeho úvahy a hodnocení, když ve zbytku tento jen mechanicky odkazuje na rozsudek soudu prvního stupně, a dále neprovedení žádných navrhovaných důkazů. Obviněný totiž navrhoval odtajnění totožnosti svědka P. a jeho nový výslech (což však odvolací soud zamítl s tím, že důvody pro utajení totožnosti svědka nadále trvají) a dále zkoumání zdravotního stavu svědkyně I. W., která je mnohaletou prodejkyní surovin pro výrobu drog a tyto i měla vyrábět, kdy navzdory těmto skutečnostem nebylo její závažné svědectví dále prověřováno a takto silně kriminálně narušená svědkyně byla považována za věrohodnou. Tímto postupem soudů bylo podle obviněného porušeno jeho právo na obhajobu, když daný důkaz bylo nejen možné, ale především důležité provést pro správné rozhodnutí věci. Odvolací soud však svůj postup stran daného důkazu nijak nevysvětlil, a odůvodnění jeho rozsudku je tak v této části nepřezkoumatelné.

K osobě svědkyně W. dále obviněný uvádí, že ji nezná, nikdy u ní na polských hranicích nebyl, tato neznala ani jeho jméno či příjmení, neměla na něj žádný kontakt a údajně měl jezdit k této nepravidelně domů a vždy si prý dohodli další návštěvu. Navzdory tomu, že dané tvrzení nepodporuje podle obviněného žádný další důkaz, bylo zahrnuto do popisu skutku uvedeného pod bodem 1. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, přičemž další obviněné, s nimiž se měl na výrobě metamfetaminu údajně podílet (s výjimkou obviněného P., kterého několikrát potkal v XY na XY a u dálnice D10, ale nikdy nebyl u něj v XY či v XY, kde se měl metamfetamin vyrábět) nezná. Soud prvního stupně jej tedy zahrnul do uvedené skupiny osob, aniž by o tom měl k dispozici jakýkoliv důkaz, důsledkem čehož bylo uložení citelného trestu odnětí svobody. Odvolací soud uvedené pochybení nejenže nijak nenapravil, ale ani se k němu v odůvodnění svého rozsudku nijak nevyjádřil.

Jde-li o zajištěný majetek a vůz AUDI A7, který byl zabrán jeho družce – zúčastněné osobě M., uvádí, že oba soudy dostatečně neověřily původ tohoto majetku a jeho případnou spojitost s další trestnou činností. Obviněný i zúčastněná osoba sice požadovali, aby soudy vyčlenily rozhodnutí o zabrání věci do samostatného řízení, ale jejich návrhy byly ignorovány, pročež se obviněný cítí zkrácen na svém právu na obhajobu.

Závěrem svého dovolání obviněný shrnuje, že v jeho případě nebyly dány podmínky pro posouzení jeho jednání podle přísnější trestní sazby a měl tak být uznán vinným toliko trestným činem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, či odst. 2 tr. zákoníku a v důsledku toho mu měl být uložen i mírnější trest. Proto obviněný C. navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek soudu prvního stupně ve znění rozsudku odvolacího soudu v plném rozsahu zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

Obviněný K. podává svůj mimořádný opravný prostředek skrze svoji obhájkyni Mgr. Ivanu Hákovou, advokátku, přičemž jej směřuje proti všem výrokům napadených rozhodnutí, které se vztahují k jeho osobě, a odkazuje na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu, jejichž zákonné znění cituje.

Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněný spatřuje jednak v tom, že v dané trestní věci došlo k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy (k čemuž připomíná závěry relevantní rozhodovací praxe a dodává, že uvedeným postupem bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces) a dále, že odvolací soud zamítl jeho důkazní návrhy. Současně v obecné poloze soudům vytýká porušení jeho práva na obhajobu a na nestranné posouzení věci, jednostranné a nesprávné hodnocení provedených důkazů a odmítnutí jeho námitek a návrhů na doplnění dokazování bez přiměřených důvodů. Obviněný se proto domáhá přezkoumání a přehodnocení skutkových zjištění, na nichž jsou napadené rozsudky založeny, neboť podle něj žádný z provedených důkazů nesvědčí o tom, že se dopustil zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Uvedené tvrzení následně obviněný obecně rozvíjí.

Pokud jde o konkrétní námitky obviněného tak tento tvrdí, že po celou dobu trestního řízení konzistentně vysvětloval, že v objektu v XY se sice vyskytoval, ale nemá nic společného s organizovanou skupinou, neboť zde vyráběl pouze reklamu pro spoluobviněné P. a T., popř. zde prováděl i jiné práce, s nimiž chtěl obviněný P. pomoci. Tento důvod jeho přítomnosti v daném objektu přitom vysvětluje hned několik ve věci provedených důkazů, totiž jeho výpověď (jejíž obsah podrobně připomíná), výpovědi obviněných P. a T. (kteří jeho verzi potvrdili a jejichž výpovědi se ohledně výroby reklamy shodovaly či vzájemně doplňovaly; přičemž posouzení dílčích rozporů mezi těmito výpověďmi soudy tak, že tyto dospěly k závěru o nevěrohodnosti výpovědí uvedených obviněných, má obviněný za nepřiměřeně přísné), výpovědi svědka J. S. (který potvrdil verzi obviněného), fotodokumentace ohledání místa činu Policií České republiky (na níž byla výroba reklamy zaznamenána), příslib bývalého zaměstnavatele obviněného (potvrzujícím, že se obviněný podílel na výrobě reklamy pro obviněného P. a vyjadřující se i k časové náročnosti této výroby), dále kamerové záznamy z objektu XY z období od 28. 4. do 13. 10. 2019 (z nichž plyne, že obviněný se v daném objektu pohyboval prakticky ve všech případech o víkendu, celkem 72 hodin, což potvrzuje jeho verzi, přičemž na těchto záběrech se nevyskytuje ničeho podezřelého, což obviněný dále podrobně rozvádí), či z kamerové záznamy z téhož objektu ze dne zatčení obviněného (na nichž je patrné, že se zde nachází naštípané dříví, s jehož zpracováním obviněný dle své výpovědi pomáhal). Obviněný proto kategoricky odmítá, že by se v daném objektu jako účastník podílel na výrobě metamfetaminu.

Obviněný dodává, že samotný prodej metamfetaminu nepopírá, ale nesouhlasí s rozsahem této trestné činnosti, který je mu kladen za vinu. K tomu poukazuje na výpovědi svědků P. Š. (z níž podle něj může plynout závěr o prodeji 10,8 g metamfetaminu, nikoliv 21,6 g téže látky, ke kterémuž množství dospěl soud prvního stupně) a L. Z. (z této prý může plynout závěr o prodeji 12 g metamfetaminu, nikoliv 26,5 g téže látky, ke kterémuž množství dospěl soud prvního stupně), z čehož dovozuje, že mu lze k tíži klást prodej metamfetaminu v množství do 150 g, které odpovídá znaku „množství větší než malé“ ve smyslu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr. Daný závěr je přitom stěžejní z hlediska právní kvalifikace jeho jednání.

Pokud jde o výpověď svědka R. A., jemuž se měl údajně se svojí trestnou činností svěřovat, uvádí obviněný, že je zcela nelogické, aby se cizí osobě, před zahájením hlavního líčení, doznával, zvláště když po celou dobu trestního řízení svoji vinu odmítal. Svědek A. musel informace o dané trestní věci podle obviněného zneužít, resp. získat přímo z obžaloby, což demonstruje i to, že popisoval osoby a jednání uvedené pouze v prvé obžalobě, kdežto o obviněné T., jíž se týkala v pořadí druhá obžaloba v této věci, svědek ničeho neuvedl, neboť ji nečetl. Že se svědek A. seznámil s obsahem obžaloby, potvrdil ostatně svědek F. Následně obviněný rozvádí své úvahy o motivaci svědka A. k jeho nepravdivé výpovědi a uzavírá, že tato je vymyšlená a absolutně nevěrohodná.

Za nejméně věrohodný důkaz pak obviněný označuje kamerový záznam jeho zadržení. Je mu totiž kladeno k tíži, že při tomto měl odhodit sáček s metamfetaminem, a to pod motorové vozidlo, kdy k tomuto jednání obviněného až do hlavního líčení neexistoval ve spise žádný důkaz. Následný obsah úředního záznamu zasahujícího policisty podle obviněného vůbec nekoresponduje s obsahem kamerového záznamu, kde žádné takové jeho jednání zachyceno není a následně zajištěný metamfetamin neměl bílou barvu, jak uvedl v úředním záznamu zasahující policista, ale barvu žlutou. Obviněný se rovněž podivuje nad sepsáním tohoto záznamu až rok a půl po provedení zajištění. S ohledem na uvedené, jakož i další rozpory, na které obviněný poukazuje, navrhoval v řízení před soudy doplnit dokazování o rekonstrukci, která by simulovala jednání kladené mu za vinu, avšak tento návrh byl nedůvodně zamítnut, přestože šlo o jednání, které jej mělo spojovat s danou organizovanou skupinou. Následně obviněný podrobně rozvádí své další úvahy o tom, proč s jeho osobu daný nález metamfetaminu nelze spojovat a uzavírá, že závěr soudu prvního stupně o tom, že na kamerovém záznamu je vidět, jak obviněný odhazuje sáček s metamfetaminem, je podle něj čirá spekulace a odvolací soud měl tuto hodnotící úvahu posoudit jako extrémní rozpor.

Obviněný se vyslovuje i k zajištěné komunikaci mezi ním a dalšími spoluobviněnými, z níž se nepodává nic o tom, že by se měl podílet na výrobě metamfetaminu, nejvýše lze dovodit, že se podílel na jeho prodeji, což doznal. K této otázce obviněný navrhoval provedení výslechu své přítelkyně A. K., která měla ozřejmit, čeho se jednotlivé zachycené zprávy týkaly, avšak i tento jeho návrh byl odvolacím soudem zamítnut.

Obviněný připouští, že při domovní prohlídce byl u něj nalezen červený fosfor, nicméně tento nález logicky vysvětlil, neboť uživatelé drog tento materiál běžně někde seženou či obdrží a pak jej smění za drogu. Navíc šlo o jinou značku této chemikálie, než jaké byla zajištěna u obviněného P. a postrádalo by smysl, aby jej obviněný přechovával u sebe v bydlišti a neodvezl jej naopak do údajné varny metamfetaminu. Byť u něj byly zajištěny i další věci související s drogami, šlo o takové, jimiž disponuje každý jejich uživatel, a proto nelze z jejich nálezu automaticky usuzovat i na výrobu metamfetaminu. Vazbu nalezeného zápisníku s kontakty, které policejní orgán přiřadil k prodeji drog, na svoji osobu obviněný též popírá.

Dále obviněný poukazuje na překvapivé předložení nového odborného vyjádření ze dne 22. 4. 2021 ze strany obžaloby a klade si otázku, proč se tomu tak stalo až v závěru hlavního líčení, poté co dané stopy již byly podrobeny genetické analýze. Uvádí, že jeho rukavice a maska mohly být kontaminovány jódem v průběhu jejich zajištění, anebo při provádění expertízy, což opět podrobně rozvádí a dodává, že při zadržení na místě činu mu byly provedeny stěry a ani na jeho osobě, ani na rukavicích či masce žádné stopy syntézy metamfetaminu zajištěny nebyly, což je zcela nelogické, je-li mu kladeno za vinu, že tentýž den jej měl vyrábět.

Závěrem pak obviněný poukazuje na další doplňující poznatky, které potvrzují jeho nevinu, jako je absence vazby na ostatní spoluobviněné, absence jakékoliv konverzace mezi ním a obviněnými, která by alespoň okrajově či šifrovaně odkazovala na výrobu metamfetaminu, obviněného nikdo ze spoluobviněných, ale ani ze svědků v souvislosti s výrobou metamfetaminu nezmiňuje, tito jej ani neznali jménem, nespojovali jej s žádnou přezdívkou atp. Zmiňuje též různé pochybnosti, které se prolínají celým trestním řízením, a to s poukazem na jeho právo na spravedlivý proces – podezřelé obstarávání důkazů (nález sáčku s metamfetaminem a jeho propojení s osobou obviněného), podezřelou výpověď svědka A., nepochopitelně utajovaný výslech svědka P., nevěrohodnou výpověď svědkyně W., absenci trestního stíhání této svědkyně vzdor běžné praxi v případě organizovaných skupin. Rovněž obviněný namítá, že ani jeho majetkové poměry neodpovídají skutečnosti, že si měl finance obstarávat prostřednictvím výroby a distribuce metamfetaminu ve velkém rozsahu, což opět podrobně rozvádí, včetně kladného hodnocení jeho osoby a v podstatě jeho bezúhonnosti.

Stran přečinu výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1 tr. zákoníku (skutek pod bodem 5.) obviněný konstatuje, že během trestního řízení namítal absenci subjektivní stránky u tohoto trestného činu, neboť si nebyl vědom trestnosti daného jednání, resp. měl za to, že dispozice s malým množstvím této látky nezakládá trestní odpovědnost.

Ve vazbě na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu obviněný konstatuje jeho naplnění ve shodné argumentaci jako je shrnuta výše s tím, že odvolací soud podle něj měl dojít k závěru o extrémním nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudu prvního stupně a měl jeho jednání právně posoudit jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, a to vzhledem k prokázané distribuci metamfetaminu, a současně měl vzít při svém rozhodování v potaz i základní zásady trestního práva, a to s ohledem na zásadu in dubio pro reo. Za problematické označuje rovněž uložení trestu odnětí svobody ve shora uvedené výměře, kterou shledává nepřiměřeně přísnou, když jeho předchozí trestní minulost mu již nemohla být – s ohledem na zahlazení předchozích odsouzení – dávána k tíži a do svého zadržení řádně pracoval.

Ve světle výše uvedeného obviněný K. navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v části týkající se jeho osoby zrušil a aby zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na daný rozsudek podle § 265k odst. 1 tr. řádu a podle § 265m odst. 1 tr. řádu sám ve věci rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby co do části pod body 1. a 5. obžaloby, a co do bodu 4. jej uzná vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a za tento mu uložený podmíněný trest odnětí svobody, eventuálně podle § 265l odst. 1 tr. řádu přikáže danou věc k novému projednání odvolacímu soudu, a to v jiném složení senátu.

Obviněný P. dovolání podává skrze svého obhájce Mgr. Lukáše Vencla, advokáta, přičemž tak činí s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a k) tr. řádu. Je totiž přesvědčen, že v jeho případě soudy nižších stupňů učinily rozhodnutí, která spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, kdy užitá právní kvalifikace není přiléhavá a zejména není ani jedním ze soudů nijak zdůvodněna. V návaznosti na uvedené je obviněný toho názoru, že trest, jaký mu byl na základě této nesprávné právní kvalifikace uložen, zákon nepřipouští, resp. mu byl uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou trestním zákoníkem. V neposlední řadě má obviněný za to, že výrok o vině je neúplný, a to jde-li o formu spáchání trestného činu, jímž byl uznán vinným.

Podle obviněného oba soudy nižších stupňů založily své rozsudky na důkazní situaci, na základě níž nebylo jednoznačně a s vyloučením všech pochybností prokázáno, že jeho jednáním byly naplněny všechny zákonné znaky jemu přisouzeného zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, a bylo tak nesprávně právně posouzeno. Odvolacímu soudu pak vytýká, že pouze velmi stručně a okrajově převzal právní názor prvostupňového soudu a jak on, tak i nižší soud, neprovedly jím navržené důkazy.

Obviněný dále odkazuje na své odvolání a v něm uvedené námitky proti rozsudku soudu prvního stupně, přičemž znovu připomíná následující z nich.

Předně je obviněný přesvědčen, že na základě provedeného dokazování dospěly oba soudy k nesprávnému skutkovému zjištění, a to i přes rozpory mezi jednotlivými důkazy a do určité míry za situace důkazní nouze, které opřely o jediný a značně osamocený důkaz, a to výpověď svědkyně W., na jejímž základu učinily jednoznačný závěr o vině. Odvolací soud přitom nijak nevzal v potaz jeho námitky a zcela nedostatečně se vypořádal se všemi pochybnostmi, které provedeným dokazováním nebyly odstraněny. K tomu obviněný dodává, že oba soudy neakceptovaly důkazní návrh v podobě vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení věrohodnosti dané svědkyně, jímž měla být posouzena její obecná i specifická věrohodnost, a naopak ji posoudily jako věrohodnou s tím, že neshledaly žádné důvody pro závěr, že svědkyně se snažila získat touto výpovědí pro sebe nějakou výhodu. Takové hodnocení výpovědi svědkyně W. podle obviněného není objektivní, zejména proto, že její výpověď není potvrzena žádným dalším důkazem, k čemuž uvádí jednotlivé důvody týkající se osobnosti svědkyně, jež jej k tomuto přesvědčení vedou, a to především její trestní minulost a participaci na trestné činnosti a dále rozpory v její výpovědi (k čemuž odkazuje na procesně nepoužitelnou výpověď svědkyně ze dnů 7. a 11. 4. 2018, kde se o jeho osobě nijak nezmiňuje a jejíž přečtení obhajoba marně žádala).

Jde-li o samotnou právní kvalifikaci jeho jednání, pak s ohledem na uvedené má obviněný za to, že nebyl naplněn znak „ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“ podle § 283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. V dané trestní věci totiž není s vyloučením všech pochybností prokázáno, že od uvedené svědkyně nakupoval přípravky určené k výrobě metamfetaminu a této následně prodával metamfetamin v množství minimálně 12 kg, a pokud by tomu tak bylo, pak by tatáž právní kvalifikace musela dopadnout nejen na další spoluobviněné, ale i na samotnou svědkyni. Z rozsudku soudu prvního stupně, ale ani z rozsudku odvolacího soudu, není zřejmé, zda se trestné činnosti dopustil samostatně, ve spolupachatelství nebo jako člen organizované skupiny (k čemuž připomíná judikaturní vymezení posledně uvedeného fakultativního znaku trestného činu). Jako členové organizované skupiny ve smyslu § 283 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byli odsouzeni toliko obvinění K. a C., a není tedy pochopitelné, s kým tito spoluobvinění tvořili organizovanou skupinu, když u nikoho z ostatních spoluobviněných nebyla užita právní kvalifikace podle § 283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, a v návaznosti na to je pak otázkou, zda se obviněný dopustil trestného činu jako člen organizované skupiny (která ale nebyla definována) či ve spojení s ní. V tomto kontextu pak obviněný dodává, že i v případě obviněného C. bylo prokázáno, že v Polské republice obstarával ingredience potřebné pro výrobu metamfetaminu, nicméně jeho jednání nebylo právně posouzeno podle § 283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, nýbrž pouze podle § 283 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Jinými slovy obviněný má za to, že z obou napadených rozsudků není zřejmé, kdo měl onu organizovanou skupinu tvořit. Proto se domnívá, že jeho jednání mělo být správně posouzeno jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, a to ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, když v dané věci schází nejen definování organizované skupiny, ale i prokázání jejího působení ve více státech.

Ve vazbě na tyto námitky pak má obviněný za to, že výrok o vině napadeného rozsudku soudu prvního stupně je neúplný, což představuje vadu podle dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu.

Ruku v ruce s uvedenými výhradami proti právnímu posouzení skutku pak jde i další námitka obviněného týkající se uloženého trestu, který – s ohledem na nesprávnou právní kvalifikaci, ale i z důvodu řady pochybností týkajících se skutkových závěrů soudů – považuje za nepřiměřeně přísný. K tomu dodává, že se doznal k výrobě metamfetaminu v množství necelých 460 g, ale zcela popřel, že by jej distribuoval do Polské republiky, popř. z této dovážel výrobky určené pro jeho výrobu, a navíc v množství uvedeném v napadeném rozsudku. Na existující pochybnosti je přitom podle něj třeba aplikovat zásadu in dubio pro reo a to přinejmenším pokud jde o stanovení výměry uloženého trestu. Závěrem pak dodává, že si je vědom mimořádné povahy dovolání jakožto opravného prostředku, který neslouží k náhradě odvolacího přezkumu, nicméně má za to, že oba soudy nižších stupňů se nezabývaly jeho námitkami a uplatněnou obhajobou, nepřipustily důkazy na podporu jeho tvrzení a výpovědi, pročež se cítí dotčen na svém právu na obhajobu a za zásah do svých práv považuje i nedostatečné odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který má v tomto ohledu za nepřezkoumatelný.

S ohledem na uvedené proto obviněný P. navrhuje, aby Nejvyšší soud dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu zrušil a přikázal tomuto, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněná Z. brojí proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně, a to dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce JUDr. Františka Diviše, advokáta, které směřuje do všech výroků napadených rozhodnutí, které nebyly rozsudkem odvolacího soudu zrušeny, přičemž tak činí z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Má totiž za to, že obě napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, dále že rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, kdy ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Odvolací soud zamítl její odvolání, aniž byly splněny zákonné procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí. Dále obviněná v obecné poloze soudům nižších stupňů vytýká, že svými rozhodnutími porušily její právo na řádnou obhajobou a na nestranné posouzení věci, jakož i že jednostranně a nesprávně hodnotily provedené důkazy a bez přiměřených důvodů odmítly obhajobou navrhované doplnění dokazování, které mohlo přispět ke správnému a úplnému vyhodnocení rozhodných okolností a skutečností.

Následně obviněná rekapituluje jednání, jímž byla napadenými soudními rozhodnutími uznána vinnou, přičemž je přesvědčena, že výrok o vině je stran její osoby nesprávný, jelikož nebyly zcela splněny zákonné předpoklady vzniku trestní odpovědnosti, jde-li o znak organizované skupiny a nebyla ani jednoznačně prokázána příčinná souvislost mezi uvedeným jednáním, které je jí kladeno za vinu, a samotným škodlivým následkem. Ani jeden ze soudů pak neprovedl navrhované podstatné důkazy, které by nepochybně přispěly k objektivnímu posouzení a rozhodnutí o případné účasti obviněné na shora popsané trestné činnosti a naplnění znaků trestného činu, jímž byla uznána vinnou. Závěry soudů o rozsahu trestné činnosti a podílu zapojení jednotlivých osob označuje za hypotetické a nebylo podle ní prokázáno, že by svým jednáním, vytvářela jako člen organizované skupiny podmínky pro neoprávněnou výrobu psychotropní látky a ve velkém rozsahu, a to opatřením prostředků a nástrojů k jeho spáchání.

Na podporu svých tvrzení obviněná uvádí, že závěr o její vině oba soudy opřely o osamocenou výpověď „hlavní svědkyně“ W., s níž se však obviněná neznala ani se s ní nikdy nesetkala (což ostatně daná svědkyně ani netvrdila) a vzhledem k výpovědím dalších svědků má za to, že zde jsou pochybnosti o účelovosti výpovědi označené svědkyně, která vystupuje jako významný svědek i v jiných obdobných případech. Soudy podle obviněné nedostatečně vzaly v potaz osobnost obviněné a její podíl na páchání trestné činnosti, byť páchané v zahraničí. Do Polské republiky obviněná jezdila v období let 2018 až 2019, a to pro vybavení rodinného květinářství, nikoliv od prosince 2016, přičemž její samostatné cesty do Polské republiky potvrzuje i standardní uvítací zpráva od polského operátora, kterou obdržela dne 25. 8. 2018, tedy mimo předmětné období od prosince 2016 do začátku dubna 2018. Tuto zprávu přitom nelze spojovat pouze s posuzovanou trestnou činností, což však soudy nižších stupňů učinily.

Stran prostorových odposlechů vozu užívaného obviněným C. uvádí, že zachycené hovory ze dnů 15. 11. a 3. 12. 2018 nijak konkrétně neprokazují, že by tomuto obviněnému prodala metamfetamin. Opačný závěr soudy nižších stupňů podle jejího přesvědčení vyvozují z poměrně nejednoznačných vět rozhovoru, jimž je přisuzován jiný smysl, než jaký jim kladli obvinění. Rovněž zachycené hovory mezi obviněnou a její dcerou D. T. nijak neprokazují páchání předmětné trestné činnosti, když jde toliko o soukromé hovory.

Co se týče varny metamfetaminu v obci XY, obviněná uvádí, že daný objekt si pronajal obviněný P., který zde skladoval věci a měl tu garáž, přičemž ví, že se v něm sekalo dříví, které se používalo i v servisu. V objektu byla celkem asi desetkrát, neměla od něj klíče, obviněného P. tam vozila a víc ji nezajímalo; neví, co obviněný P. v tomto objektu vykládal a nakládal. Pokud u objektu čekala někdy déle, vynášela jen odpad připravený v pytli, kdy jí obvinění P. nebo K. řekli, aby jej někde u popelnice vyhodila. K předloženým kamerovým záznamům pak namítá, že není zřejmé, zda skutečně zaznamenávaly předmětný objekt a neprokazují ani, že by do tohoto vstupovala, eventuálně za jakým účelem, a ani, že zde docházelo k výrobě metamfetaminu. Rovněž zásah policie ze dne 13. 10. 2019 neprokazuje její účast na posuzované trestné činnosti.

Další námitka obviněné se týká zabrání vozu AUDI A7 zúčastněné osoby K. M., k čemuž namítá, že uvedená nebyla soudy nižších stupňů ohledně onoho vozu vyslechnuta, a navíc toto náleželo obchodní společnosti J. „ve vlastnictví“ obviněné a jejího bratra J., což však nebylo blíže ověřeno.

Co do právní kvalifikace přisouzeného jednání obviněná uvádí, že závěr o její vině je založen na svědectví W. a obsahu prostorových odposlechů, aniž by došlo k „objektivizaci“ důkazů navrhovaných obhajobou. Odvolací soud na účet odvolacích námitek obviněné jen konstatoval, že s její obhajobou se přesvědčivě a přiléhavě vypořádal soud prvního stupně, na jehož rozsudek – co do příslušných pasáží – odkázal. Připomíná, že k ověření věrohodnosti svědkyně W. navrhovala vypracování znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie, dále navrhovala výslech otce obviněného C., J. C., a to k obsahu odposlechů ze dne 15. 11. a 3. 12. 2018, za účelem upřesnění obsahu hovoru mezi obviněnou a obviněným C., rovněž požadovala předložení jednoznačného důkazu o tom, že kamerové záznamy skutečně zachycovaly objekt, v němž měla být v obci XY varna metamfetaminu, a konečně i výslech zúčastněné osoby K. M. za účelem prověření vlastnictví k vozu AUDI A7. Tím, že uvedené důkazní návrhy soudy nižších stupňů zamítly, přitom zasáhly podle obviněné do jejího práva na spravedlivý proces.

Ze všech shora uvedených důvodů proto obviněná Z. navrhuje, aby Nejvyšší soud jejímu dovolání vyhověl a obě napadená soudní rozhodnutí podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu zrušil a věc daným soudům vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Zúčastněná osoba M. napadá v záhlaví uvedený rozsudek odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Ing. Petra Petržílka, Ph.D., advokáta, přičemž jej směřuje proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, jímž jí bylo uloženo ochranné opatření zabrání věci podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Činí tak s oporou o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. k) a m) tr. řádu.

Pokud jde o prve uvedený dovolací důvod, má zúčastněná osoba za to, že napadenými rozhodnutími bylo uloženo ochranné opatření, ač nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, k čemuž odkazuje na argumentaci soudu prvního stupně obsaženou v bodu 131. jeho rozsudku. Domnívá se, že nebylo dostatečně prokázáno, že dané věci byly pořízeny za bezprostřední či zprostředkované výnosy z trestné činnosti, nýbrž bylo prokázáno toliko osobní a věcné propojení mezi zúčastněnou osobou M. a obviněným C., což tato nepopírá. V návaznosti na uvedené poukazuje na obsah zaznamenaných odposlechů z 28. 5. a 17. 9. 2019, z nichž se podle soudu prvního stupně má podávat závěr o tom, že obviněný C. měl zúčastněnou osobu instruovat k přepisu daného vozu na její osobu a následně se k vlastnictví vozu a nemovitostí měla vyjádřit blíže neidentifikovaná osoba v hovoru s tímto obviněným. Zúčastněná osoba je přesvědčena, že z obsahu odposlechů neplyne žádný poznatek, který by mohl zabrání věci odůvodnit, neboť tyto jsou zcela neurčité (což dále podrobně rozvíjí, včetně odkazů na rozhodovací praxi Ústavního soudu týkající se podmínek pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu). Na základě uvedeného pak zúčastněná osoba, s oporou o zákonnou úpravu ochranného opatření zabrání věci a teoretická východiska podmínek pro jeho uložení, shrnuje, že jestliže soud nijak neprokázal, že by zabrané věci byly financovány z prostředků získaných obviněným C. z trestné činnosti, nemohl ani dané ochranné opatření uložit.

To vše v situaci, kdy ani nebyla vyzvána k tomu, aby navrhla provedení důkazů na podporu svého tvrzení, v trestním řízení vzhledem ke svému vztahu s obviněným C. ani nevypovídala a nebyla ani přítomna hlavnímu líčení u soudu prvního stupně. Návrh na zabrání nemovitých věcí byl navíc podán státní zástupkyní dne 14. 5. 2021 (v pátek), přičemž již následující pondělí soud prvního stupně rozhodl o zabrání věcí, čímž zasáhl jak do jejích procesních práv ve smyslu § 42 tr. řádu, porušil řadu základních zásad trestního řízení a v neposlední řadě zasáhl i do jejího vlastnického práva a práva na spravedlivý proces (k čemuž odkazuje i na nález Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 184/17).

Co do druhého dovolacího důvodu, který zúčastněná osoba uplatňuje, uvádí, že ačkoliv byly odvolacímu soudu známy všechny argumenty, které zmiňuje výše, nijak se těmito nezabýval, resp. uvedl, že soud prvního stupně provedl veškeré dostupné pro věc relevantní důkazy, které jsou shrnuty v bodu 131. jeho rozsudku, s čímž však zúčastněná osoba nesouhlasí, neboť má za to, že k původu zabraných věcí se mohla vyjádřit, mohly být provedeny k důkazu potvrzení o jejích příjmech, včetně jiných příjmů než z pracovního poměru atd. Závěr odvolacího soudu o dostatečně provedeném dokazování podle zúčastněné osoby tak zasahuje do jejího práva na spravedlivý proces. Rozhodnutí obou soudů má tudíž v tomto směru za vystavěná pouze na spekulacích a neprůkazných skutkových zjištěních (neurčitých odposleších) a v tomto ohledu tedy nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, pročež musí být zrušena.

Zúčastněná osoba proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu, v rozsahu, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, a rozsudek prvostupňového soudu v rozsahu jeho výroku o uložení ochranného opatření zabrání věci, zrušil.

K dovolání obviněných a zúčastněné osoby se vyjádřil JUDr. Lumír Crha, Ph.D., státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Úvodem svého vyjádření státní zástupce stran dovolání zúčastněné osoby M. předesílá, že zúčastněná osoba není oprávněna podat dovolání, jak je patrno z taxativního výčtu oprávněných osob v § 265d odst. 1 tr. řádu, podle něhož jsou osobami oprávněnými k podání dovolání toliko obviněný, nejvyšší státní zástupce a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce (nic nenasvědčuje ani tomu, že by tato zúčastněná osoba M. byla „bývalou obviněnou“ ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 5 Tdo 1069/2019, uveřejněného pod č. 57/2021 Sb. rozh. tr. a zde uvedené prejudikatury). Její dovolání je tudíž podle státního zástupce podáno osobou neoprávněnou, což je důvod odmítnutí takového dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu, pročež se k jeho obsahu dále ve svém vyjádření nevyslovuje.

Ve vztahu ke všem dovoláním podaným v této trestní věci pak státní zástupce obecně uvádí, že jsou založena na důvodech dílem podle nyní platného a dílem podle již neplatného znění trestního řádu, přičemž hmotněprávní námitky dovolatelů nyní odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 a námitky proti učiněným skutkovým zjištěním dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022. Z obsahu jednotlivých dovolání je patrno, že námitky proti učiněným skutkovým zjištěním se týkají rozsudku soudu prvního stupně, a usnesení odvolacího soudu (pozn. správně rozsudek) chtěli dovolatelé napadnout pouze podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu. Jde-li o samotný obsah dovolání, platí, že v něm dovolatelé opakují svoji obhajobu, kterou uplatnili již před nalézacím soudem a kterou shrnuli ve svých odvoláních, kdy podstatná část textů dovolání je obsahově či doslovně shodná s texty předchozích odvolání. S těmito námitkami se tudíž už vypořádaly soudy v odůvodnění svých rozhodnutí, přičemž státní zástupce se s jejich argumentací ztotožňuje a v podrobnostech na ni pro stručnost odkazuje. K jednotlivým dovolacím námitkám dodává následující.

Ohledně dovolání obviněného C. státní zástupce uvádí, že obviněný námitku mírnějšího právního posouzení skutku, jímž byl uznán vinným, odůvodňuje pouze svým doznáním, lítostí, dosavadní zachovalostí,