11 Tdo 871/2006 — Nejvyšší soud

11 Tdo 871/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g,265b/1a,265b/1g,265b/1l Datum rozhodnutí:24. 11. 2006 Spisová značka:11 Tdo 871/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:11.TDO.871.2006.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 1686/07 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 871/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. listopadu 2006 dovolání podané obviněnou JUDr. B. K. , a dovolání podané obviněným M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 20. 1. 2006, sp. zn. 55 To 442/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 87/2005, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněné JUDr. B. K. a dovolání obviněného M. K. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 3 T 87/2005, byla obviněná JUDr. B. K. a obviněný M. K. uznáni vinnými skutkem, kvalifikovaným jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., za který byla obviněná JUDr. B. K. odsouzena podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v délce trvání tří a půl let, pro jehož výkon byla zařazena podle § 39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dozorem, přičemž jí byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu poskytování právních služeb a výkonu advokacie na dobu osmi let. Obviněnému M. K. byl za uvedenou trestnou činnost uložen podle § 250 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v délce trvání šesti a půl let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou, přičemž mu byl dále podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání v oboru zprostředkování služeb, zprostředkování obchodu a realitní činnosti, jakož i účasti ve statutárních orgánech společností podnikajících v oboru zprostředkování služeb, zprostředkování obchodu a realitní činnosti, na dobu deseti let. Podle zjištění Okresního soudu v Liberci se obviněná JUDr. B. K. a obviněný M. K. výše uvedené trestné činnosti dopustili tím, že v Liberci v blíže neurčenou dobu v měsíci lednu 2003 obžalovaná JUDr. B. K. , jako advokátka, vyhotovila kupní smlouvy mezi prodávajícím Z. Ž. , a kupujícím R. B., na koupi nemovitostí v katastrálním území Z. O. S. , okres J. nad N. , které byly zapsány na listu vlastnictví, a to objekt k bydlení na stavební parcele a rozsáhlého souboru pozemků a parcel o celkové výměře .. m2, z toho … m2 lesních pozemků včetně trvalých porostů, vše v celkové skutečné hodnotě 3 924 980 Kč, za kupní cenu ve výši 200 000 Kč, smlouvy o úschově částky 200 000 Kč odpovídající kupní ceně za nemovitosti, návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým byl navržen vklad práva vlastnického na kupujícího R. B. k nemovitostem, které byly předmětem kupní smlouvy, a vystavila plnou moc na svoji osobu k zastupování prodávajícího Z. Ž. pro další úkony spojené s prodejem nemovitostí, vše datováno ke dni 6. 3. 2003 jako dni podepsání a uzavření, v březnu 2003 v H. K. obžalovaný M. K. pod záminkou, že on jako osoba dříve soudně trestaná nechce jako kupec vystupovat, přesvědčil R. B. , aby podepsal jako kupující kupní smlouvu a návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí vyhotovené advokátkou obžalovanou JUDr. B. K. , ale přitom se s R. B. dohodl, že bude s pozemky disponovat pouze obžalovaný M. K. , obžalovaná JUDr. B. K. , jako advokátka, přijala plné moci a smlouvy o úschově, kupní smlouvy vědomě nepravdivě ověřila tak, že kupní smlouva byla uzavřena oběma stranami v její advokátní kanceláři v R. ul. v L. , a že v této advokátní kanceláři Z. Ž. a R. B. přímo před ní kupní smlouvu podepsali a ona ověřila jejich totožnost podle občanských průkazů, ačkoli oba obžalovaní věděli, že ve skutečnosti Z. Ž. dne 6. 3. 2003 v advokátní kanceláři JUDr. K. , ani jiného dne a jinde, žádnou ze smluv a listin nepodepsal, s žádným z obžalovaných o prodeji předmětných nemovitostí nikdy nejednal, kupní smlouva je uzavřena bez vědomí Z. Ž. , a všechny podpisy Z. Ž. na všech smlouvách a listinách byly padělané a Z. Ž. by byl takovouto smlouvou hrubě znevýhodněn, neboť kupní cena ve výši 200 000 Kč za nemovitosti v hodnotě 3 924 980 Kč by postačila sotva k pokrytí daně z převodu těchto nemovitostí a R. B. sice některé listiny podepsal, ale na jiném místě a jiného dne, úkon neučinil vážně a některé podpisy R. B. byly padělané, tedy že kupní a další smlouvy a listiny jsou od počátku neplatné, poté přesto dne 6. 6. 2003 obžalovaná JUDr. B. K. na základě těchto neplatných, nepravdivých smluv a listin, bez toho aniž by i byla složena kupní cena, podala návrh na zahájení řízení ohledně vkladu práva vlastnického k uvedeným nemovitostem u Katastrálního úřadu v J. nad N. pro kupujícího R. B. , Katastrální úřad v J. n. N. s ohledem na ověření podpisů smluv a listin advokátem, považoval předložené doklady a tvrzené skutečnosti za platné a pravdivé a zapsal dne 7. 7. 2003, s účinky vkladu dnem 6. 6. 2003, vlastnické právo k uvedeným nemovitostem pro R. B. , a poté obžalovaný M. K. na základě plné moci podepsané R. B. dne 12. 8. 2003 prodal v zastoupení R. B. kupními smlouvami ze dne 14. 8. 2003, 23. 10. 2003 a 20. 11. 2003, vyhotovenými obžalovanou JUDr. B. K. , nejhodnotnější část takto získaných nemovitostí v hodnotě 3 272 860 Kč, dalšímu kupci Z. Š. ml., za celkovou částku 1 363 000 Kč, když částky inkasoval jednak v hotovosti a jednak na svůj účet obžalovaný M. K. , a tímto oba obžalovaní způsobili jediné dědičce Z. Ž. , který zemřel dne 19. 5. 2003, paní S. T. , škodu ve výši 3 924 980 Kč. Proti rozsudku Okresního soudu v Liberci podala obviněná JUDr. B. K. , obviněný M. K. , obviněný J. Š. a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v L. odvolání, na jejíchž podkladě rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, jako soud odvolací, usnesením ze dne 20. 1. 2006, sp. zn. 55 To 442/2005, tak, že všechna odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. Jmenované usnesení odvolacího soudu bylo mimo jiné doručeno obviněné JUDr. B. K. , jejímu obhájci JUDr. N. T. , obviněnému M. K. , jeho obhájkyni JUDr. H. R. všem shodně dne 9. 3. 2006 a Okresnímu státnímu zastupitelství v L. dne 8. 3. 2006. Proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, podala obviněná JUDr. B. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. V. M. dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Liberci dne 2. 5. 2006. Obviněná napadla svým dovoláním zamítavý výrok citovaného usnesení odvolacího soudu, přičemž ohledně dovolacího důvodu odkázala na § 265b odst. 1 písm. a), písm. g), písm. l) případ druhý tr. ř., ve vztahu k § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. spatřuje obviněná v tom, že odvolací soud nebyl náležitě obsazen, neboť byl obsazen jinými osobami, než které jsou uvedeny v protokolu o veřejném zasedání a v rozhodnutí odvolacího soudu, tj. že senátu nepředsedala JUDr. D. Š. , nýbrž jiná soudkyně odvolacího soudu JUDr. D. S. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spatřuje obviněná v tom, že skutkové okolnosti případu zjištěné soudem prvního stupně a uvedené ve výroku jeho rozsudku, nenaplňují znaky trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák., neboť z nich neplyne existence podvodného úmyslu obviněné, jak předpokládá citované ustanovení trestního zákona, přičemž takové okolnosti neplynou ani z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Obviněná dále uvedla, že odvolací soud tyto nedostatky postřehl, avšak pochybení soudu prvního stupně nenapravil. Naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. l) případ druhý tr. ř., ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. konečně obviněná spatřuje v tom, že v dané trestní věci rozhodl vyloučený orgán, tj. předseda senátu soudu prvního stupně Mgr. F. B. , neboť obviněnou jako advokátku znal z jiných trestních věcí a v rámci jedné věci na ni podal dne 7. 5. 2004 stížnost u České advokátní komory s cílem dosáhnout jejího kárného postihu, jelikož se obviněná jako obhájkyně na poslední chvíli omluvila z jednání ve věci projednávané tímto soudcem. Uvedený postup zhodnotila obviněná jak