11 Zp 43/2002 – Nejvyšší soud

11 Zp 43/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. J. O., proti odpůrcům 1) MUDr. J. R., právně zastoupen advokátem JUDr. Z. K.,Ph.D., a 2) O. ú. v K., o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta a neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 25. a 26. října 2002 a ve dnech 1. a 2. listopadu 2002, ve volebním obvodu č. 42 K., t a k t o : Návrh se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 11. 11. 2002 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do senátu MUDr. J. R. a neplatnosti voleb do Senátu ve volebním obvodu č. 42 K. Návrh odůvodnil tím, že ve volebním obvodu č. 42 K. kandidoval ve volbách do Senátu odpůrce č. 1) MUDr. J. R. Přihlášku k jeho registraci podala Česká strana sociálně demokratická prostřednictvím svého zmocněnce. Podle ustanovení § 16 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb. „má volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje“. Podle navrhovatele MUDr. J. R. v rámci prezentace své kandidatury opakovaně zveřejňoval na svých volebním plakátech a pozvánkách na předvolební shromáždění svou osobu tak, že se označoval jako „MUDr. J. R., nezávislý kandidát za ČSSD do Senátu“ nebo „MUDr. J. R., nezávislý kandidát ČSSD do Senátu“. Podle názoru navrhovatele výše uváděné údaje ze strany odpůrce č. 1) nejsou pravdivé a jsou zavádějící, umožňující různý výklad, pokud jde o termín „nezávislý kandidát“. V tomto směru poukazuje na pojem „nezávislý kandidát“ uvedený v § 60 a § 61 výše uvedeného zákona. Pokud se MUDr. J. R. prezentoval jako nezávislý kandidát, tak ve skutečnosti nezávislým kandidátem nebyl, neboť byl registrován na základě přihlášky, kterou podala ČSSD, a nemusel tak ke své kandidatuře připojit petici podepsanou alespoň tisíci oprávněnými voliči. Poukázal také na to, že rozdíl mezi nezávislým kandidátem a kandidátem bez stranické příslušnosti k určité straně na kandidátce konkrétní politické strany má jednoznačnou souvislost s poskytnutím příspěvku za mandát senátora politickým stranám a politickým hnutím ve výši 900 000 Kč ročně ze státního rozpočtu, kdežto nezávislý kandidát takový příspěvek v případě svého zvolení neobdrží. Zdůraznil, že on sám jako nezávislý kandidát ve volebním obvodu č. 42 K. na tuto skutečnost poukazoval a argumentoval tím, že v případě zvolení nebude za jeho mandát vyplácen příspěvek ze státního rozpočtu. Proto ve svém volebním materiálu vyzýval voliče, aby volili nezávislé kandidáty. V důsledku toho tak nepřímo podpořil odpůrce č. 1), který ve svých volebních materiálech uváděl zavádějící a matoucí údaj o své nezávislé kandidatuře. Na základě výše uvedených skutečností navrhovatel dovozuje, že odpůrce č. 1) mohl získat voličské hlasy občanů i proto, že tito občané zvažovali, že je nezávislým kandidátem, za kterého nebude ze státního rozpočtu vyplácen příspěvek a s ohledem na to, že je např. lékař mu dali přednost před navrhovatelem. Navrhovatel uzavírá, že odpůrce č. 1) patrně získal mandát na základě nepravdivých údajů, a protože došlo k porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby odpůrce č. 1, pak navrhl, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, že jsou neplatné volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. - 42 K., konané ve dnech 25. a 26. 10. 2002 a ve dnech 1. a 2. 11. 2002, a že je neplatná volba kandidáta MUDr. J. R. v tomto volebním obvodu. K návrhu se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil odpůrce č. 1). Zdůraznil, že MUDr. J. R. byl na všech úředních listinách řádně označen jako kandidát navržený politickou stranou – ČSSD s tím, že je bez politické příslušnosti. Toto označení bylo uvedeno i na hlasovacím lístku, který obdrželi všichni voliči ve volebním obvodu č. 42 - K. Rovněž i na neúředních listinách – předvolebních materiálech ČSSD byl MUDr. J. R. uveden jako kandidát ČSSD. V předvolebních materiálech bylo dostatečně uvedeno jeho spojení s ČSSD, a to soustavně a dlouhodobě. K tvrzení navrhovatele, že pro voliče mohlo být rozhodující to, zda věděli, že při zvolení MUDr. J. R. bude poskytován roční příspěvek za mandát senátora politické straně ze státního rozpočtu, se neopírá o žádné důkazy a je zcela nepřezkoumatelné. V této souvislosti znovu zdůraznil, že voliči byli plně, a to především z hlasovacího lístku, informováni o tom, že MUDr. J. R. je kandidován ČSSD. Odpůrce poukázal i na závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu č. 70/1999 Sb., podle něhož ne každé porušení volebního zákona vede k neplatnosti voleb, ale jen takové porušení, které svou intenzitou ohrožuje ústavnost a zákonnost volební soutěže. Má za to, že zásadu čestné volební kampaně nelze absolutizovat a pojímat jako nemožnost, aby se kandidát v rámci svobody projevu sám označil na svých volebních materiálech jiným způsobem, než jen úředním způsobem daným pro jeho zákonnou registraci. Dovozuje, že neporušil volební zákon, pokud by však soud pokládal navrhovatelem tvrzené skutečnosti za neodpovídající volebnímu zákonu, pak v žádném případě nebylo dosaženo intenzity nutné pro vyslovení neplatnosti voleb nebo volby kandidáta. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb senátora ve volebním obvodu č. 42 – K. a o neplatnosti volby kandidáta J. R. v tomto volebním obvodu zamítl. Z vyjádření odpůrce č. 2) se podává, že přihláška kandidáta za ČSSD MUDr. J. R. splňovala všechny zákonem vyžadované náležitosti a neobsahovala nesprávné údaje. Kandidáta přihlásila ČSSD v souladu s § 60 zákona č. 247/1995 Sb. prostřednictvím zmocněnce. Okresní úřad v K. ve volebním obvodu č. 42 zajistil tisk hlasovacích lístků, přičemž u kandidáta MUDr. J. R. byly uvedeny všechny náležitosti požadované volebním zákonem, včetně údaje, že kandidát je bez politické příslušnosti a název politické strany, která kandidáta přihlásila k registraci (Česká strana sociálně demokratická). Nejvyšší soud České republiky, jehož příslušnost k řízení je založena ustanovením § 88 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dospěl k závěru, že návrh je nutno zamítnout. Pokud jde o volby do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), pak podle § 87 odst. 2 zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (tímto „zvláštním předpisem“ je ustanovení § 200n o. s. ř.) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Dne 5. listopadu 2002 byly Státní volební komisí vyhlášeny výsledky druhého kola voleb do Senátu ve volebním obvodu č. 42 – K., podle nichž byl v tomto volebním obvodu zvolen senátorem MUDr. J. R., bez politické příslušnosti, přihlášen Českou stranou sociálně demokratickou. Ze zprávy Obecního úřadu ve V. O. vyplývá, že Ing. J. O. je zapsán ve stálém seznamu voličů pro volby do Senátu konané ve dnech 25. a 26. 10. 2002 a ve dnech 1. a 2. 11. 2002 v obci V. O., ve volebním obvodu č. 42 - K. Z rozhodnutí Okresního úřadu v K. ze dne 6. 9. 2002 č. j. VV 34553/02 bylo zjištěno, že navrhovatel byl zaregistrován jako nezávislý kandidát pro volby do Senátu ve dnech 25. a 26. 10. 2002 ve volebním obvodu č. 42 - K. Na základě výše uvedených skutečností mohl Nejvyšší soud předně učinit závěr, že navrhovatel je osobou oprávněnou domáhat se soudního přezkumu voleb ve volebním obvodu č. 42 – K. ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 zákona (jako oprávněný volič a současně jako nezávislý kandidát ve volebním obvodu č. 42 – K.) a že návrh podal v zákonem stanovené lhůtě. Nejvyšší soud však podaný návrh neshledal opodstatněným z těchto důvodů: Návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta nebo neplatnosti voleb je právní prostředek umožňující specifický soudní přezkum zvolení senátorem. Jeho obsahem je posouzení, zda nedošlo k porušení ustanovení volebního zákona způsobem, jenž mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta nebo výsledky voleb (§ 87 odst. 4, 5 zákona). Přezkum, k němuž je povolán Nejvyšší soud, se uskutečňuje ve zvláštním druhu občanského soudního řízení, v němž pro navrhovatele přiměřeně platí povinnost tvrzení, neboť právě tvrzení navrhovatele, že zákon byl porušen a jakým konkrétním způsobem, vytváří zásadně současně rámec přezkumné činnosti Nejvyššího soudu (§ 101 o