20 Cdo 2421/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2421/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 10. 2025 Spisová značka:20 Cdo 2421/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.2421.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Notářský zápis Exekuční titul Dotčené předpisy:§ 71b předpisu č. 358/1992 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 30.12.2025I.ÚS 3838/25 Jan Wintr Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2421/2025-110 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného P. P., zastoupeného JUDr. Karlem Mateřánkou, advokátem se sídlem v Plzni, Rooseveltova č. 10/9, proti povinnému Z. S., zastoupenému JUDr. Luďkem Litnerem, advokátem se sídlem v Plzni, Sedláčkova č. 212/11, pro 2 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 308 EXE 488/2023, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. dubna 2025, č. j. 64 Co 674/2024-67, takto: Dovolání povinného se odmítá. Odůvodnění: Okresní soud v Plzni usnesením ze dne 25. října 2024, č. j. 308 EXE 488/2023-24, zamítl návrh povinného na zastavení a odklad exekuce. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že exekučním titulem není směnka či nárok vyplývající ze směnky, ale notářský zápis se svolením povinného k vykonatelnosti ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, dále též jen „e. ř.“, k úhradě částky 3 500 000 Kč z titulu půjčky oprávněného povinnému, která byla zajištěna směnkou. V uvedeném notářském zápisu povinný svůj dluh uznal co do důvodu a výše a notářský zápis uznaný závazek dostatečně osvědčuje. Tvrzení povinného, že oprávněný nedisponuje směnkou, nemá na existenci vymáhaného závazku vliv. Krajský soud v Plzni, k odvolání povinného, usnesením ze dne 30. dubna 2025, č. j. 64 Co 674/2024-67, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že exekučním titulem je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 71b odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „n. ř.“, který obsahuje závazek povinného zaplatit oprávněnému částku 3 500 000 Kč, přičemž oprávněný v exekučním návrhu uvedl, že částku 1 000 000 Kč již povinný zaplatil. Odvolací soud se zabýval uvedeným notářským zápisem z hlediska jeho určitosti a dospěl k závěru, že byť je v notářském zápisu zmíněna směnka, neznamená to, že by právním důvodem vymáhané pohledávky byl směnečný závazek, který by bez dalšího zanikl spolu se zánikem směnečné listiny (skutečnost, že směnka byla zničena, je mezi účastníky nesporná). Podle odvolacího soudu je z notářského zápisu nepochybné, že jeho předmětem je pohledávka plynoucí z půjčky, která byla směnkou zajištěna. Údaj o směnce slouží toliko jako další identifikační údaj právního nároku, kterým byla povinným uznána částka 3 500 000 Kč ze smlouvy o půjčce. Podle odvolacího soudu bylo při uzavírání dohody obsažené v notářském zápisu zřejmé, že doložka přímé vykonatelnosti se vztahuje na závazek ze smlouvy o půjčce, což odvolací soud dovodil vedle samotného výkladu notářského zápisu jako celku i ze skutečnosti, že povinný na základě uvedeného závazku již oprávněnému uhradil částku 1 000 000 Kč. Odvolací soud proto uzavřel, že v situaci, kdy posuzovaný notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních jednáních a rovněž obsahuje dohodu oprávněného a povinného, v níž jsou obě osoby přesně individualizovány, právní důvod plnění se dal poměrně snadno vyložit, bylo vyjádřeno jakou částku a do jaké doby má povinný oprávněnému zaplatit a povinný jednoznačně k přímé vykonatelnosti svolil, jde o formálně i materiálně vykonatelný exekuční titul. Nedůvodnou shledal odvolací soud rovněž námitku promlčení, neboť (i bez ohledu na částečnou úhradu) již pouze z důvodu uznání vymáhaného dluhu v notářském zápisu promlčecí doba ke dni zahájení exekuce neuplynula. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost vymezil tak, že podle jeho názoru napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení 4 právních otázek, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. První otázka zní, zda může být předmětem doložky přímé vykonatelnosti v notářském zápisu pouze jediný dluh nebo více dluhů současně, a tedy zda notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti může představovat exekuční titul současně pro více samostatných pohledávek. Uvedená otázka konkretizovaná dovolatelem pro nyní řešený případ zní, zda je možné, aby předmětný notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti mohl představovat současně exekuční titul jak pro směnečný dluh vyplývající ze zajišťovací směnky, tak i exekuční titul pro směnkou zajištěný dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Druhá otázka zní, zda se doložka přímé vykonatelnosti v notářském zápisu bez dalšího vztahuje na veškeré skutečnosti, které se v notářském zápisu vyskytují a na nichž se mohou zakládat dluhy účastníků notářského zápisu, nebo zda se doložka přímé vykonatelnosti v notářském zápisu vztahuje pouze na ty skutečnosti, které notář jako kryté doložkou přímé vykonatelnosti označí. Uvedená otázka konkretizovaná dovolatelem pro nyní řešený případ zní, zda je možné vztáhnout doložku přímé vykonatelnosti v notářském zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti jak na dluh ze smlouvy o zápůjčce, která je v textu notářského zápisu zmíněna pouze v čl. I, jenž označuje úvodní nesporná tvrzení účastníků, tak současně i na dluh ze směnky vlastní, která je v textu předmětného notářského zápisu uvedena v ust. II. výslovně jako titul, z něhož je dluh notářským zápisem uznáván, a dále v čl. IV., kde je směnka vlastní výslovně označena jako skutečnost, na níž se zakládá předmětný dluh, a to vše v situaci, kdy sepisovatel notářského zápisu o tom, který ze závazků zmíněných v notářském zápisu má být přímo vykonatelným, neuvádí výslovně ničeho. Třetí otázka zní, zda je doložka přímé vykonatelnosti v notářském zápisu platná a zda je notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti vykonatelným i tehdy, není-li z textu notářského zápisu jednoznačně patrné, jaký konkrétní dluh z více dluhů zmiňovaných v textu notářského zápisu má být vykonatelným. Uvedená otázka konkretizovaná dovolatelem pro nyní řešený případ zní, zda je předmětný notářský zápis vykonatelný i v situaci, kdy z jeho textu není najisto postaveno, zda je jeho prostřednictvím přímo vykonatelný dluh ze smlouvy o zápůjčce či dluh ze směnky, a tedy kdy po zahájení exekuce není zřejmé, zda jeho prostřednictvím dochází k exekuci dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce, nebo dluhu směnečného. Čtvrtá otázka zní, zda prohlášení o uznání dluhu z titulu zajišťovací směnky způsobuje účinky předvídané ustanovením § 639 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i vůči směnkou zajištěné kauzální pohledávce. Uvedená otázka konkretizovaná dovolatelem pro nyní řešený případ zní, zda je možné vznést úspěšně námitku promlčení dluhu zajištěného směnkou - tj. dluhu ze smlouvy o zápůjčce uvedeného v čl. I. předmětného notářského zápisu, když prohlášení o uznání dluhu v čl. II. předmětného notářského zápisu výslovně uvádí pouze to, že dlužník uznává co do důvodu a výše svůj dluh z titulu směnky vlastní (tj. směnky zajišťovací). Dovolatel rozporuje závěry odvolacího soudu o tom, že právním důvodem pohledávky vymáhané prostřednictvím předmětného notářského zápisu je dluh ze smlouvy o zápůjčce, že exekucí vymáhaný dluh byl notářským zápisem uznán co do důvodu a výše, že předmětný notářský zápis je materiálně i formálně vykonatelným a že námitka promlčení exekucí vymáhaného dluhu není důvodná, neboť podle jeho názoru notářský zápis, který je v této věci exekučním titulem, nezakládá přímou vykonatelnost pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, ale pouze závazku vyplývajícího ze směnky. Povinný je toho názoru, že v notářském zápisu výslovně uznal pouze dluh ze směnky, nikoliv dluh ze smlouvy o zápůjčce, proto takové uznání nemělo vliv na promlčení dluhu ze smlouvy o zápůjčce. Je-li tedy vymáhán dluh ze smlouvy o zápůjčce, jde o dluh promlčený. Pokud je však vymáhán dluh ze směnky, jde o dluh neexistující, neboť směnečný závazek zanikl zničením směnečné listiny. Notářský zápis je podle dovolatele neurčitý, a tedy jako exekuční titul nevykonatelný. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že usnesení soudu