20 Cdo 3304/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3304/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 1. 2023 Spisová značka:20 Cdo 3304/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.3304.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Notářský zápis Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 71a odst. 2 předpisu č. 358/1992 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:5. 4. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3304/2022-482 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Č. Ž., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Richardem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Vodičkova 730/9, proti povinnému S. M., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Barborou Bretlovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Revoluční 123/17, o návrhu na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 16 EXE 1638/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2021, č. j. 17 Co 148/2021-346, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2021, č. j. 17 Co 148/2021-346, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 22. 2. 2021, č. j. 16 EXE 1638/2019-151, kterým Okresní soud v Mělníku zamítl návrh povinného ze dne 17. 3. 2020 na zastavení exekuce, vedené na základě pověření vydaného Okresním soudem v Mělníku dne 17. 12. 2019, č. j. 16 EXE 1638/2019-47. Zopakoval a doplnil dokazování. Vyšel ze zjištění, že v souzené věci je exekučním titulem notářský zápis sepsaný jménem notáře JUDr. Ivana Ertelta jeho trvalou zástupkyní Mgr. Janou Ghazaliovou dne 7. 3. 2014 pod sp. zn. N 92/2014, NZ 77/2014 (č. l. 16-17 spisu okresního soudu), v němž povinný prohlásil, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 2. 2014 vznikla A. Š. jako věřiteli vůči dlužníku S. M. (povinný) pohledávka z titulu peněžité zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč (článek I). Dlužník prohlásil, že uznává existenci peněžitého dluhu uvedeného v článku I. vůči věřiteli co do důvodu i výše, tj. v celkové částce 1 000 000 Kč k dnešnímu dni (článek II). Dlužník se dále zavázal zaplatit celou dlužnou částku věřiteli ve sjednané lhůtě, a to nejpozději do 1. 10. 2014 na účet věřitele tam uvedený, přičemž dnem úhrady se rozumí den, ke kterému byla příslušná částka připsána ve prospěch účtu věřitele (článek III). Současně povinný výslovně svolil k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí ve smyslu § 71a až § 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 274 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), anebo nařízena a provedena exekuce, jestliže svou povinnost specifikovanou v článcích I. až II. (správně v článcích I. až III.) vůči osobě oprávněné řádně a včas nesplní, a to ihned po splatnosti (článek IV.). Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené mezi A. Š. jako postupitelem a oprávněným jako postupníkem dne 10. 8. 2018 byla pohledávka postupitele za povinným v celkové výši jistiny 1 000 000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze shora označené smlouvy o zápůjčce postoupena na oprávněného, přičemž tato skutečnost byla povinnému oznámena dopisem ze dne 10. 8. 2018 (na smlouvě i dopisu jsou řádně ověřené podpisy, čl. 19 – 21, 23 spisu okresního soudu). Do data podpisu smlouvy byla povinným uhrazena pouze částka 620 000 Kč započtená na dlužné příslušenství pohledávky; byl tedy v prodlení s úhradou jistiny pohledávky a částečně i jejího příslušenství, přičemž aktuální neuhrazená výše pohledávky včetně příslušenství činila 1 960 000 Kč. Úhrada pohledávky je vedle předmětného notářského zápisu zajištěna zástavním právem zřízeným k nemovitosti ve vlastnictví povinného. 2. Odvolací soud s odkazem na § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., § 52 odst. 1, § 55 odst. 1, § 40 odst. 1 písm. d) a § 43 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2390, § 1932 odst. 1 a 2, § 588 a 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), § 71b odst. 2 notářského řádu a judikaturu Nejvyššího soudu (zejména rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 267/2000, sp. zn. 30 Cdo 995/2014, sp. zn. 20 Cdo 1972/2007, sp. zn. 20 Cdo 4888/2008, ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2536/2009, ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4492/2008, ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2019/2010, sp. zn. 29 Odo 180/2003, sp. zn. 32 Odo 1160/2003, sp. zn. 33 Cdo 2206/2010, sp. zn. 33 Cdo 1368/2009, sp. zn. 28 Cdo 344/2012, sp. zn. 33 Cdo 897/2010, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015, sp. zn. 21 Cdo 2201/2014 a sp. zn. 20 Cdo 3028/2019) a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3194/18, dovodil, že oprávněný (resp. jeho právní předchůdce) poskytnutí zápůjčky povinnému (dlužníku) nemusel prokazovat dodáním listiny ve smyslu § 43 odst. 2 exekučního řádu, z níž je patrné, že byla splněna podmínka, nebo že oprávněný splnil vzájemnou povinnost, jak povinný tvrdil. V předmětném notářském zápise žádná podmínka stanovena není, z formulace uvedené v čl. I. je jednoznačné, že sám povinný prohlásil mj., že pohledávka tam přesně specifikovaná vznikla. Že věřitel (právní předchůdce oprávněného) svou povinnost poskytnout zápůjčku splnil v souladu s označenou smlouvou o zápůjčce, jednoznačně plyne z textu notářského zápisu i z celé řady dalších důkazů - označené smlouvy o zápůjčce (tam sjednané zřízení zástavního práva a provedený zápis do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 25. 2. 2014) a odeslání dvou plateb (každá) ve výši 500 000 Kč (25. 2. a 26. 2. 2014) z účtu vedeného na jméno A. Š., původního věřitele. Ostatně tuto pohledávku povinný nepopíral ani následně, o čemž svědčí i kupní smlouva uzavřená mezi povinným jako prodávajícím a oprávněným jako kupujícím dne 28. 8. 2018, kde opět účastníci konstatují uzavření označené smlouvy o zápůjčce a specifikují výši zbývající dlužné částky, provádějí započtení, přičemž výše tam uvedených zaplacených částek koresponduje s částkami, které jako zaplacené uvádí povinný v tomto řízení, byť tvrdí zaplacení z jiného právního titulu (nikoliv na příslušenství). K existenci dluhu, jeho výši a splatnosti (s uvedením konkrétního data odpovídajícího údaji v předmětném notářském zápise) se výslovně vyjádřil povinný v postavení žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 15 C 162/2020, kde s odkazem na splatnost dluhu ke dni 1. 10. 2014 vznesl úspěšně námitku promlčení ve vztahu k žalobou požadovanému zaplacení úroků z prodlení. Z těchto citovaných listinných důkazů nevyplývá, že by povinný zpochybnil existenci a splatnost dluhu, jak tvrdí v tomto řízení. Sice nebyl předložen listinný důkaz, z něhož by plynula výzva věřitele k zaplacení dluhu, avšak tento důkaz vzhledem k dalším důkazům shora citovaným a provedeným již není nutný pro závěr (shodný se soudem prvního stupně), že zápůjčka byla povinnému právním předchůdcem oprávněného poskytnuta v souladu s uzavřenou smlouvou, že nastala její splatnost dne 1. 10. 2014 a že k datu splatnosti ani následně - před podáním exekučního návrhu (oprávněným) - povinný svou povinnost nesplnil. 3. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku povinného týkající se nepřiměřené výše sjednaného úroku. Přihlédl k tomu, že smlouva byla uzavřena mimo bankovní trh (obecně vyšší úroky), ze smlouvy se nepodává účel a databáze ARAD (veřejná databáze, která je součástí informačního servisu České národní banky) může sloužit jen jako určité vodítko (nezahrnuje situaci na mimobankovním trhu). Z databáze časových řad ARAD plyne, že výše úroku pro domácnost na spotřebu celkem v době uzavření smlouvy, tedy k datu 25. 2. 2014, byla 14,18 % p. a. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednán úrok ve výši 4,99 % za první měsíc a 3 % p. m. za další měsíce prodlení, tedy roční výše úroku z nesplacené části jistiny činí necelých 38 %, což není úrok nepřiměřený a odporující dobrým mravům (k tomu poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 33 Cdo 772/2010). Nadto zdůraznil, že předmětem vymáhání je pohledávka na jistině 1 000 000 Kč. Konečně odvolací soud neshledal důvodnou ani odvolací námitku povinného, zda v době sepisu notářského zápisu povinný rozuměl českému jazyku tak, aby pochopil, co je předmětem sepisu. Povinný je již občanem České republiky, kde žije a podniká minimálně od roku 2003, o čemž svědčí v češtině - bez překladu a tlumočení - advokáty