20 Cdo 3619/2018 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3619/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 11. 2018 Spisová značka:20 Cdo 3619/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3619.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Zástavní právo Dražba Příslušenství pohledávky Smluvní pokuta Dotčené předpisy:§ 153 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 121 odst. 3 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 544 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 545 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 517 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 336f odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30.11.2017 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:12. 1. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3619/2018- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinné DSI s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Praze 10, Molitorovská č. 324/9, identifikační číslo osoby 60488620, za účasti zástavních věřitelů 1) M. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 1511/1, 2) Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Mladé Boleslavi, se sídlem v Mladé Boleslavi, Štefánikova č. 1406, identifikační číslo osoby 72080043, 3) Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, se sídlem v Praze 10, Petrohradská č. 6, identifikační číslo osoby 72080043, pro 53 271 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Ivo Erberta, Exekutorský úřad Praha-východ, pod sp. zn. 149 EX 4943/12, o dovolání zástavního věřitele 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2017, č. j. 51Co 182/2017 – 119, t a k t o: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2017, č. j. 51Co 182/2017 – 119, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Soudní exekutor JUDr. Ivo Erbert, Exekutorský úřad Praha – východ (dále jen „soudní exekutor“), usnesením ze dne 16. února 2017, č. j. 149 EX 4943/12-100, rozhodl o rozdělení rozdělované podstaty ve výši 1 334 000 Kč, přičemž ve vztahu k 1) zástavnímu věřiteli rozhodl ve výroku II. tak, že se pohledávka zástavního věřitele 1) uspokojuje ve výši 770 000 Kč k hotovému zaplacení. Zástavní věřitel 1) přihlásil do rozvrhového jednání pohledávku ve výši 1 489 178 Kč. Soudní exekutor ovšem dospěl k závěru, že ve zbývající části (1 489 178 Kč – 770 000 Kč) pohledávka zástavního věřitele 1) nemohla být uspokojena, neboť zástavní věřitel 1) nedoložil, že je v této části pohledávka rovněž zajištěna zástavním právem. Tato skutečnost nevyplývá ani z obsahu exekučního spisu. K odvolání povinné a zástavního věřitele 1) Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. června 2017, č. j. 51Co 182/2017 – 119, usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ve vztahu k odvolání zástavního věřitele uvedl, že z ustanovení § 153 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obč. zák.“), vyplývá, že zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. Je-li předmětem zástavního práva pohledávka, zajištění se vztahuje i na úroky, úroky z prodlení, event. poplatek z prodlení (§ 121 odst. 3 obč. zák.). Zástavní právo se ovšem nevztahuje na smluvní pokutu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2007, sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, uveřejněné pod číslem 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), stejně jako na smluvní úroky z prodlení. Zástavní věřitel 1) předložil spolu s přihlášenou pohledávkou soudnímu exekutorovi toliko „uznání závazku“, z něhož vyplývá jen to, že jde o závazek povinné z titulu přijaté půjčky ve výši 700 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 10 % ročně sjednaného od 1. června 2003 do 31. prosince 2005. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel 1) soudnímu exekutorovi nepředložil rovněž zástavní smlouvu, z níž by bylo zřejmé, že zástava se vztahuje rovněž na shora zmíněný smluvní úrok z prodlení, postupoval soudní exekutor správně, když k takovému „příslušenství“ nepřihlédl. Usnesení odvolacího soudu napadl zástavní věřitel 1) v celém rozsahu dovoláním. Namítá, že ve své přihlášce řádně doložil existenci zástavního práva a to dokonce opakovaně. Součástí exekučního spisu je jak vlastní zástavní smlouva ze dne 3. května 2002, tak smlouva o půjčce ze dne 2. května 2002, z níž vyplývá, že zástavní věřitel 1) povinné půjčil částku 700 000 Kč, kterou se povinná zavázala zástavnímu věřiteli 1) vrátit do 2. května 2003 společně s úrokem z prodlení ve výši 70 000 Kč (smluvní úrok z prodlení) představující úrok ve výši 10 % z poskytnuté jistiny za kalendářní rok. Nadto byla pohledávka zástavního věřitele 1) a její zajištění povinnou opakovaně stvrzeno uznáním závazku ze dne 9. ledna 2006 a 30. prosince 2013. Z uvedených podkladů je vždy zřejmé, že zástavní právo se vztahuje i na sjednaný úrok z prodlení, přičemž se jedná o smluvní úrok z prodlení, nikoliv o smluvní pokutu, jak nesprávně dovozuje odvolací soud. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2017, č. j. 51Co 182/2017 – 119, stejně jako usnesení soudního exekutora ze dne 16. února 2017, č. j. 149 EX 4943/12-100, a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanský soudní řád) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“., a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky 1) zda lze prokázat zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku zástavního věřitele toliko listinou založenou do exekučního spisu, přestože tuto listinu nepředložil přihlašovatel pohledávky, 2) zda se zástavní právo zřízené k zajištění pohledávky vztahuje i na její příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Podle ustanovení § 336f odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30. 11. 2017 věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem na nemovité věci anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Podle odst. 2 tohoto ustanovení v přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu. Zástavní věřitel 1) předložil spolu s přihláškou pohledávky zajištěné zástavním právem soudnímu exekutorovi „uznání závazku“ ze dne 1. ledna 2006, v němž povinná uznala co do důvodu a výše částku 880 849 Kč vzniklou a zajištěnou zástavním právem na základě zástavní smlouvy ze dne 3. května 2002, tzn. závazek vzniklý z povinnou přijaté půjčky ve výši jistiny 700 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. vyčísleného ode dne 1. června 2003 do 31. prosince 2005. Povinná dále výslovně prohlásila, že společně se shora specifikovaným dluhem uznává i jeho zajištění sjednané ve smlouvě o zřízení zástavního práva ze dne 3. května 2002. Zástavní věřitel společně s přihláškou rovněž soudnímu exekutorovi předložil výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví) dokládající existenci zástavn