20 Cdo 4567/2017 — Nejvyšší soud

20 Cdo 4567/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 1. 2018 Spisová značka:20 Cdo 4567/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.4567.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Dražba Dotčené předpisy:§ 336o předpisu č. 99/1963Sb. § 336b předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:9. 4. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 12.3.2018I.ÚS 930/18JUDr. David Uhlířodmítnuto10.4.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 4567/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného V. J., zastoupeného JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova č. 327/15, proti povinnému J. K., za účasti JaJ gp s.r.o., se sídlem Jesenný č. 179, identifikační číslo osoby 27520170, oběma zastoupeným Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 940/23, pro 126 166 Kč s příslušenstvím, o provádění exekuce, vedené u soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky, Exekutorský úřad Mělník, pod sp. zn. 31 EX 388/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 41/2017-438, takto: Dovolání se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 31 EX 388/02-418, udělil soudní exekutor JUDr. Roman Chaloupka, Exekutorský úřad Mělník, příklep na vydražené nemovitosti V. B. (výrok I.), stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (výrok II.) a uložil povinnému, aby vydražené nemovitosti vyklidil nejpozději do 15 ti dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později (výrok III.). K odvolání povinného a vedlejšího účastníka Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. března 2017, č. j. 20 Co 41/2017-438, usnesení soudního exekutora potvrdil. Odvolací soud uvedl, že v dané věci jde o výklad přechodného ustanovení k zákonu č. 286/2009 Sb., a to čl. VII. odst. 2 citovaného zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 336o občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. Dle odvolatelů se toto ustanovení má vykládat tak, že jakmile byla jednou v rámci konkrétní exekuce vydána dražební vyhláška před nabytím účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., není již nikdy možné v budoucnu provést exekuci prodejem nemovitosti formou elektronické dražby. Odvolací soud se odchýlil od svého závěru prezentovaného v usnesení ze dne 18. 1. 2016, č. j. 17 Co 281/2015-320, a uvedl, že úmyslem zákonodárce zcela jistě nebylo vyloučit do budoucna u již probíhajících exekucí elektronickou dražbu všude tam, kde již dříve byla dražební vyhláška vydána. Uvedené ustanovení míří pouze na dražební vyhlášky, které byly vydány před nabytím účinnosti zákona č. 286/2009 Sb., avšak dražba podle nich měla být provedena až po účinnosti tohoto zákona. Takovou dražbu, která byla nařízena před účinností zákona č. 286/2009 Sb., nebylo možné provést ani po účinnosti zákona zavádějícího elektronickou dražbu. Není však žádného důvodu, proč by po účinnosti tohoto zákona nemohla být nařízena v rámci prodeje nemovitosti dražba již elektronicky, byť by v rámci probíhající exekuce byla přede dnem nabytí účinností zákona již jiná dražební vyhláška vydána. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Je toho názoru, že nebylo možné, aby pověřený soudní exekutor nařídil a provedl předmětnou dražbu elektronicky, neboť mu v tom bránilo právě přechodné ustanovení čl. VII odst. 2 zákona č. 286/2009 Sb. Vydal-li soudní exekutor ve vztahu k dotčeným nemovitostem dražební vyhlášku již dříve podle ust. § 336b o. s. ř., nemohl ji pak následně k týmž nemovitostem vydat podle jiného ustanovení o. s. ř., tedy ust. § 336o o. s. ř., a uskutečnit dražbu elektronicky. Pokud tak učinil (a příklep byl udělen v elektronické dražbě), porušil při nařízení a provedení dražby zákon. Odvolací soud navíc již jednou (v tomtéž exekučním řízení) tutéž otázku řešil a dospěl ke shodnému závěru s názorem dovolatele (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2016, č. j. 17 Co 281/2015-320). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř, se zabýval přípustností dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Pro rozhodnutí odvolacího soudu bylo mimo jiné podstatné vyřešení právní otázky, zda je s ohledem na existenci čl. VII odst. 1 a 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. přípustné, aby byla vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci v elektronické dražbě podle ustanovení § 336o o. s. ř. ve znění účinném od 1. 11. 2009, jestliže v téže exekuční věci byla před účinností zákona č. 286/2009 Sb. (který zavedl možnost uskutečnění elektronické dražby nemovité věci) vydána dražební vyhláška prodejem nemovité věci nikoliv elektronicky (podle ust. § 336b a násl. o. s. ř. ve znění do novely č. 286/2009 Sb.), jestliže dražba nemovité věci na základě dřívější dražební vyhlášky nebyla úspěšná. Protože tato právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, je dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné. Dle ustanovení § 257 o. s. ř. nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Dle ustanovení § 336o o. s. ř. ve znění účinném od 1. 11. 2009 dražbu lze uskutečnit i elektronicky (odst. 1). V dražební vyhlášce soud stanoví a) způsob registrace dražitelů, b) způsob elektronické dražby, c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání, d) způsob určení vydražitele v případě podle § 336j odst. 1 věty druhé, e) způsob zveřejnění usnesení o příklepu, f) termín přihlášení pohledávek, g) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno, h) termín uplatnění námitek proti příklepu (odst. 2). Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení § 336b až 336n (odst. 3). Dle ustanovení čl. VII části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (odst. 1). Na řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, v nichž byla dražební vyhláška vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 336o občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije (odst. 2). Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že při pochybnostech o obsahu konkrétní právní normy, pod níž se subsumuje zjištěný skutkový stav věci, je třeba vzniklou aplikační pochybnost odstranit gramatickým, logickým, systematickým i historickým výkladem normy. V konkrétním případě je vždy třeba použít všechny druhy výkladu v jejich vzájemné souvislosti (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2751/2010). Jestliže dovolatel uzavírá, že čl. VII odst. 2 části čtvrté zákona č. 286/2009 Sb. lze vyložit výhradně gramaticky a dovozuje proto, že za žádných okolností není možné, aby došlo k vydání dražební vyhlášky o elektronické dražbě nemovité věci, jestliže před účinností tohoto zákona již došlo k vydání dražební vyhlášky směřující k prodeji téže nemovité věci nikoliv v elektronické dražbě, není jeho právní názor správný. Dovolatel to