20 Cdo 541/2023 — Nejvyšší soud

20 Cdo 541/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 4. 2023 Spisová značka:20 Cdo 541/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.541.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zástavní právo soudcovské Žaloba vylučovací (excindační) Dotčené předpisy:§ 267 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:26. 6. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1397/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 541/2023-154 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně PMR Invest Slezsko, s. r. o., se sídlem v Ostravě, Moravská Ostrava, Poštovní 1794/17, identifikační číslo osoby 27853608, zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalovanému P. M., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě, Preslova 361/9, o vyloučení nemovitých věcí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 C 349/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 10. 2022, č. j. 11 Co 191/2022-117, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále též jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 5. 2022, č. j. 42 C 349/2021-69, vyloučil z výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k zajištění pohledávky oprávněného – žalovaného v celkové výši 4 312 500 Kč proti povinnému B. S., narozenému XY, jak byl tento nařízen usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 6. 2010, č. j. 28 E 78/2010-15, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014, č. j. 56 Co 363/2010-123, nemovité věci, a to pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc. č. XY – zahrada, pozemek parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – zahrada, pozemek parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc.č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – vodní plocha, pozemek parc. č. XY – vodní plocha, pozemek parc. č. XY – vodní plocha, pozemek parc. č. XY – lesní pozemek, pozemek parc. č. XY – lesní pozemek, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, budovu č.p. XY – rodinný dům v části obce XY, na pozemku parc. č. XY (tento pozemek je veden na LV č. XY) a na pozemku parc. č. XY, budovu bez č.p./č.e., jiná stavba, která je součástí pozemku parc. č. XY, budovu bez č.p./č.e., výroba, která je součástí pozemku parc. č. XY, jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II ). 2. Krajský soud v Ostravě (dále též jen „odvolací soud“) napadeným rozhodnutím výše uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba, aby z výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k zajištění pohledávky oprávněného – žalovaného v celkové výši 4 312 500 Kč proti povinnému B. S., narozenému XY, jak byl tento nařízen usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 6. 2010, č. j. 28 E 78/2010-15, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2014, č. j. 56 Co 363/2010-123, byly vyloučeny nemovité věci (specifikované výše), zamítá (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II a III). 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne 30. 4. 2010 došel Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku návrh oprávněného P. M. (žalovaného) proti B. S. jako povinnému na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech. Oznámení o skutečnosti, že u soudu byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, bylo zasláno katastrálnímu úřadu dne 13. 5. 2010. Usnesením ze dne 4. 6. 2010 byl výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech nařízen. K odvolání povinného bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 56 Co 363/2010-38, které nabylo právní moci dne 19. 10. 2010, rozhodnuto tak, že se návrh zamítá. Dovolání oprávněného bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 20 Cdo 4716/2010-59, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2011, odmítnuto pro nepřípustnost. Následně na základě ústavní stížnosti oprávněného Ústavní soud nálezem ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10, usnesení odvolacího soudu zrušil. Po novém projednání odvolání proti usnesení prvostupňového soudu ze dne 4. 6. 2010 odvolací soud opětovně svým usnesením ze dne 22. 12. 2011, č. j. 56 Co 363/2010-97, které nabylo právní moci dne 25. 2. 2012, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech zamítl. Předmětné usnesení bylo zasláno na vědomí katastrálnímu úřadu dne 12. 4. 2012. Ústavní soud svým nálezem ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 1470/12, usnesení odvolacího soudu zrušil a následně odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech potvrdil, toto usnesení je datováno 31. 1. 2014 a nabylo právní moci 1. 4. 2014. Nejvyšší soud poté dovolání povinného odmítl a Ústavní soud také odmítl ústavní stížnost. Dne 15. 4. 2014 sdělil okresní soud katastrálnímu úřadu, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech nabylo právní moci. Katastrální úřad návrh na vklad tohoto práva dle zaslaných listin zamítl a proběhlo řízení na základě žaloby žalovaného jako oprávněného dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též „o. s. ř.“, kdy rozhodnutí katastrálního úřadu soud zrušil a vklad povolil, přičemž právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 5. 5. 2014. Povinný B. S. uzavřel dne 1. 11. 2012 kupní smlouvu s nabyvatelkou – žalobkyní ve vztahu k předmětným nemovitostem, právní účinky vkladu nastaly ke dni 2. 11. 2012. V době uzavření kupní smlouvy nebyla na listu vlastnictví č. XY poznámka o probíhajícím řízení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (která zde byla původně zapsána na základě oznámení okresního soudu ze dne 13. 5. 2010 s tím, že pořadí pohledávek se stanoví dnem 30. 4. 2010) zaznamenána. Uvedenou poznámku katastrální úřad zrušil na základě sdělení exekučního soudu ze dne 12. 4. 2012, v rámci něhož exekuční soud katastrálnímu úřadu také zaslal pravomocné usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2011, č. j. 56 Co 363/2010-97 které nabylo první moci dne 25. 2. 2012, a jímž byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech zamítnut. 4. Odvolací soud dospěl k závěru, že ke dni podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (30. 4. 2010) oprávněný P. M. doložil, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví povinného B. S.. Výkon rozhodnutí byl nařízen pravomocně až k 1. 4. 2014, avšak pro pořadí soudcovského zástavního práva k předmětným nemovitostem je rozhodující den 30. 4. 2010. Soudcovské zástavní právo bylo následně skutečně zřízeno (pravomocně k 1. 4. 2014), takže výkon rozhodnutí lze vést i proti současné vlastnici nemovitostí – žalobkyni. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1293/2003, odvolací soud dále nepovažoval za podstatné, že ke dni nabytí vlastnického práva žalobkyní nebyla v katastru nemovitostí zapsána poznámka o probíhajícím řízení o výkonu rozhodnutí a že žalobkyně měla nemovitosti nabýt v dobré víře. 5. Žalobkyně ve svém dovolání namítá, že je napadené rozhodnutí v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. 29 Odo 1020/2004, podle něhož je pro získání soudcovského zástavního práva rozhodující to, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Rovněž odkazuje na usnesení Nejvyššího s