20 Cdo 588/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 588/2022 citace  Právní věta:Rozsudek, jehož nedílnou součástí je geometrický plán vyhotovený jako originál v listinné podobě, nelze doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, neboť to jeho povaha neumožňuje. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 4. 2022 Spisová značka:20 Cdo 588/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.588.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba pro zmatečnost Doručování Datové schránky Dotčené předpisy:§ 45 odst. 2 o. s. ř. § 45 odst. 3 o. s. ř. § 17 odst. 1 předpisu č. 300/2008 Sb. § 22 odst. 1 písm. a) předpisu č. 300/2008 Sb. § 24 odst. 4 písm. b) předpisu č. 300/2008 Sb. § 48 odst. 1 předpisu č. 256/2013 Sb. § 48 odst. 2 předpisu č. 256/2013 Sb. § 13 odst. 1 písm. a) předpisu č. 200/1994 Sb. § 16 odst. 6 předpisu č. 200/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:21. 6. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:2 / 2023 Anotace:Žalobce (žalovaný v původním řízení) se žalobou pro zmatečnost bránil proti odmítnutí jím podaného odvolání z důvodu opožděnosti podání. Namítal přitom, že mu rozsudek nebyl řádně doručen, jelikož byl zaslán jeho právnímu zástupci do datové schránky, ačkoliv nedílnou součástí rozsudku byl geometrický plán, jehož povaha (originál v listinné podobě) neumožňovala elektronické doručení. Soud prvního stupně žalobu pro absenci důvodu zmatečnosti zamítl. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. K věci přitom uvedl, že pro posouzení včasnosti podaného odvolání je rozhodující to, že byl doručený rozsudek úplný ve výroku, odůvodnění i správném poučení, nikoli to, zda byl žalobci geometrický plán doručen v nečitelné podobě nebo v rozporu se zákonem č. 300/2008 Sb. Proti usnesení odvolacího soudu brojil žalobce podaným dovoláním, na jehož podkladě se Nejvyšší soud zabýval řešením otázky, zda lze doručovat rozsudek, jehož nedílnou součástí je geometrický plán vyhotovený v listinné podobě, prostřednictví veřejné datové sítě do datové schránky. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 588/2022-1091 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci žalobců 1) J. N., narozeného dne XY, bytem XY, 2) J. N., narozeného dne XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova č. 40, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu vnitra, sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 3, identifikační číslo osoby 00007064, 2) Technické správě komunikací hl. m. Prahy, a. s., sídlem v Praze 1, Řásnovka č. 770/8, identifikační číslo osoby 03447286, 3) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, sídlem v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, identifikační číslo osoby 01312774, 4) Hlavnímu městu Praze, sídlem v Praze 1, Mariánské nám. č. 2, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov č. 1059/1, 5) Městské části Prahy 6, sídlem v Praze 6, Čs. armády č. 23, identifikační číslo osoby 00063703, zastoupené JUDr. Františkem Vokůrkou, advokátem se sídlem v Praze 3, Jeseniova č. 2863/50, o vydání věci, o žalobě pro zmatečnost podané 4) žalovaným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. července 2015, č. j. 11 Co 46/2015-610, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 271/2005, o dovolání 4) žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2021, č. j. 4 Co 200/2020 – 1040, t a k t o: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2021, č. j. 4 Co 200/2020 – 1040, se mění tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2020, č. j. 11 Co 46/2015-979, se mění tak, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. října 2014, č. j. 13 C 271/2005-582, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. července 2015, č. j. 11 Co 46/2015-610, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. července 2015, č. j. 11 Co 46/2015-610, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. října 2014, č. j. 13 C 271/2005-582, jímž bylo odmítnuto jako opožděné odvolání 4) žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 26. února 2014, č. j. 13 C 271/2005-467 (dále také jen „rozsudek“), a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podal 4) žalovaný z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, žalobu pro zmatečnost. Uvedl, že mu rozsudek nebyl řádně doručen, když byl zaslán jeho tehdejšímu právnímu zástupci do datové schránky, ačkoliv součástí tohoto rozsudku byl geometrický plán, jehož povaha (originál v listinné podobě) neumožňovala doručení elektronickou formou (k tomu odkázal na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. února 2018, sp zn. 19 Co 12/2018). Odvolání proto podal včas, byť ještě nezačala běžet lhůta k odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 1199/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 202/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2007, sp. zn. 20 Cdo 1374/2006). Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. června 2020, č. j. 11 Co 46/2015-979, žalobu pro zmatečnost zamítl a o nákladech řízení rozhodl tak, že 4) žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 4 800 Kč a ve vztahu mezi ostatními účastníky (žalobci vůči ostatním žalovaným a žalovaní navzájem) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že v tomto případě nebyl důvod zmatečnosti dán, neboť usnesením, jenž napadl 4) žalovaný, nebylo řízení skončeno. K odvolání 4) žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. října 2021, č. j. 4 Co 200/2020-1040, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a III. potvrdil, ve výroku II. změnil výši náhrady nákladů řízení na 5 400 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V důvodech svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že rozsudek byl 4) žalovanému doručen do datového schránky jeho předchozího právního zástupce a pro posouzení včasnosti jím podaného odvolání je rozhodující, že byl rozsudek úplný ve výroku, odůvodnění i správném poučení o možnosti podat opravný prostředek proti němu. Naopak relevantní pro posouzení včasnosti odvolání není to, zda byl geometrický plán 4) žalovanému doručen v nečitelné podobě či v rozporu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konversi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o elektronických úkonech“. Takový nedostatek navíc mohl 4) žalovaný namítat bezprostředně po doručení rozsudku žádostí o jeho opětovné doručení, jakož i mohl podat blanketní odvolání, což ovšem neučinil, a ani následně nepožádal o prominutí zmeškání lhůty. Soud prvního stupně tedy správně žalobu pro zmatečnost zamítl, nicméně v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 1269/2006, se jednalo o žalobu přípustnou. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal 4) žalovaný dovolání. Namítl, že odvolací soud postupoval nesprávně při právním posouzení otázky, zdali bylo možné rozsudek doručovat do datové schránky účastníků řízení, a tedy zdali takovým doručením započala dovolateli běžet lhůta k podání odvolání proti rozsudku. Uvedl, že do datové schránky jeho tehdejšího právního zástupce byla dne 28. května 2014 doručena datová zpráva, která obsahovala text samotného rozsudku a prostý sken geometrického plánu. Tento geometrický plán byl přitom jako originál vyhotoven v listinné podobě a se skenem vytvořeným soudem se neshodoval (originál byl tvořen jednou stranou textu ve formátu A4 a dvěma stranami grafické části ve formátu A3, kdežto doručený sken se skládal ze šesti stran, z toho grafická část byla rozdělena na pět stran ve formátu A4, které na sebe logicky nenavazovaly). Dovolatel měl možnost plně se seznámit s geometrickým plánem až nahlédnutím do spisu, a to dne 3. září 2014, přičemž odvolání podal dva dny poté. Rozdíly mezi originálem a doručeným skenem geometrického plánu se odvolací soud v napadeném usnesení zabýval poměrně stroze, ačkoliv na ně dovolatel upozorňoval při jednání před odvolacím soudem, proto dovolatel z tohoto důvodu považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné. S ohledem na výše uvedené nedostatky skenu geometrického plánu, jenž byl součástí doručovaného stejnopisu rozsudku, nemohlo dojít k účinnému doručení a nezačala tak běžet lhůta k podání odvolání. Dovolatel tak v souvislosti s již vysl