Nejvyšší soud 20 Ncu 148/2025 – Poměry mezi rodiči a dětmi a některé jiné poměry
Nejvyšší soud · 18. 11. 2025
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu na uznání cizího rozhodnutí.
O co šlo: Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 22. října 2025 se navrhovatel domáhal uznání rozsudku Soudu obecného práva v Albertě (Court of King's Bench Alberta), Kanada, ze dne 14. března 2011, č. D4810 021233, jímž bylo podle tvrzení navrhovatele rozvedeno jeho manželství s K. L. L. (rozená K.). Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, …
Výsledek: Řízení o návrhu M. L. na uznání rozsudku Soudu obecného práva v Albertě (Court of King's Bench Alberta), Kanada, ze dne 14. března 2011, č. D4810 021233, se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 52 91/2012 Sb. (Poměry mezi rodiči a dětmi a některé jiné poměry).
Aplikovaná ustanovení
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. L., o uznání cizího rozhodnutí, takto:
Řízení o návrhu M. L. na uznání rozsudku Soudu obecného práva v Albertě (Court of King's Bench Alberta), Kanada, ze dne 14. března 2011, č. D4810 021233, se zastavuje.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 22. října 2025 se navrhovatel domáhal uznání rozsudku Soudu obecného práva v Albertě (Court of King's Bench Alberta), Kanada, ze dne 14. března 2011, č. D4810 021233, jímž bylo podle tvrzení navrhovatele rozvedeno jeho manželství s K. L. L. (rozená K.).
Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky, se v České republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až e), jen na základě zvláštního rozhodnutí.
Předpokladem toho, aby byla pravomoc soudu založena, tedy je, že alespoň jeden z účastníků řízení byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V posuzované věci však navrhovatel uvedl, že ani jeden z manželů v době vydání rozhodnutí o rozvodu manželství, tj. ke dni 14. března 2011, státním občanem České republiky nebyl, s tím, že navrhovatel byl v době rozhodnutí pouze občanem Kanady, a to od 13. června 2001. Občanství své bývalé manželky navrhovatel v návrhu neuvedl.
Nedostatek pravomoci soudu je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle § 104 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí zastavil.
Pro úplnost Nejvyšší soud upozorňuje, že podle ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, byli-li všichni účastníci řízení v rozhodné době občany státu, o jehož rozhodnutí jde, mají pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech uvedených v § 51 v České republice bez dalšího řízení stejné právní účinky jako pravomocná rozhodnutí českých soudů. To platí i o pravomocných rozhodnutích v těchto věcech vydaných orgány jiných cizích států, uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků řízení, kteří jsou cizinci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 11. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu