21 Cdo 2318/2005 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2318/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 9. 2006 Spisová značka:21 Cdo 2318/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.2318.2005.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 237 předpisu č. 99/1963Sb. § 46 odst. 1 písm. a) předpisu č. 65/1965Sb. § 46 odst. 1 písm. b) předpisu č. 65/1965Sb. § 46 odst. 1 písm. c) předpisu č. 65/1965Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2318/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce I. S., zastoupeného advokátem, proti žalované V. š. e. v P., zastoupené advokátem, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a o náhradu mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 139/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2005 č.j. 15 Co 55/2005-72, takto: I. Dovolání žalované se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 23.752,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta. O d ů v o d n ě n í : Dopisem ze dne 15.12.2003 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že \"akademický senát Fakulty národohospodářské VŠE na svém 8. zasedání konaném dne 18.9.2003 rozhodl podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, o zrušení Katedry makroekonomie k 15.2.2004\", že dne 12.11.2003 \"proběhlo na Fakultě národohospodářské výběrové řízení na obsazení míst na nově vznikající Katedře ekonomie\", do něhož se žalobce nepřihlásil a v němž \"výběrová komise doporučila kandidáty z řad uchazečů na nově vzniklá místa\", že žalobce nepřijal pracovní místo na \"nově vzniklé Katedře ekonomie\", které mu žalovaná nabídla dopisem ze dne 2.12.2003, a že žalovaná nemá možnost žalobce dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě. Žalobce se (žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 30.4.2004 a posléze změněnou se souhlasem soudu prvního stupně) domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná a aby mu žalovaná zaplatila náhradu mzdy ve výši 217.604,- Kč. Žalobu odůvodnil zejména tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 15.2.1990 ve znění pozdějších změn a dodatků byl zaměstnán u žalované \"na pozici docent na Katedře makroekonomie fakulty národohospodářské\" v pracovním poměru na dobu neurčitou. Výpověď z pracovního poměru vychází podle názoru žalobce z rozhodnutí akademického senátu ze dne 18.9.2003, které bylo přijato \"pouze za účelem vytvoření možnosti rozvázání pracovního poměru s některými zaměstnanci\", a současně byla předčasná, neboť statut fakulty nabývá platnosti dnem, kdy jej schválí akademický senát fakulty, a účinnosti dne, kdy jej schválí akademický senát VŠE, který na svém zasedání, konaném dne 25.1.2004, změnu statutu Fakulty národohospodářské VŠE, spočívající ve zrušení Katedry ekonomických teorií a Katedry makroekonomie a vzniku Katedry ekonomie, neschválil. Žalovaná rovněž řádně nesplnila vůči žalobci svoji nabídkovou povinnost podle ustanovení § 46 odst. 2 zákoníku práce; i když mu dopisem ze dne 2.12.2003 nabídla \"další zaměstnání\", je podle názoru žalobce rozhodující, že na Katedře ekonomie je i nadále vyučován předmět, který žalobce vyučoval na Katedře ekonomických teorií (předmět \"Makroekonomie II\"), že vyučoval další předměty, \"garantované jinými katedrami [předměty \"Ekonomie (mikroekonomie - makroekonomie)\" a \"Ekonomie (hospodářská politika)\"] a že tedy \"měl dostat nabídku práce na nové Katedře ekonomie, odpovídající jeho zařazení na Katedře makroekonomie\". Nabídce této práce nebránila ani podmínka \"výběrového řízení\", vyžadovaná pro přijetí \"akademických pracovníků na VŠE\", neboť od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. Protože výpověď z pracovního poměru je neplatným právním úkonem a protože žalobce trvá na tom, aby ho žalovaná dále zaměstnávala, požaduje žalobce za období od 1.4. do 30.9.2004 náhradu mzdy v celkové výši 217.604,- Kč. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 30.9.2004 č.j. 18 C 139/2004-52 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 49.774,- Kč \"na účet zástupce žalobce\". Na základě provedených důkazů zjistil, že žalobce pracoval u žalované \"na pozici docent na Katedře makroekonomie fakulty národohospodářské\", že akademický senát Fakulty národohospodářské VŠE s odkazem na ustanovení § 27 odst. 1 a § 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, rozhodl na svém 8. zasedání dne 18.9.2003 o zrušení Katedry makroekonomie a Katedry ekonomických teorií a o vytvoření nové Katedry ekonomie, vše ke dni 15.2. a 16.2.2004, a že akademický senát vysoké školy v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, schválil z toho opatření vyplývající změnu Statutu VŠE na svém zasedání v únoru 2004. Výpověď z pracovního poměru byla podle názoru soudu prvního stupně dána žalobci \"předčasně\", neboť ke schválení \"vnitřního předpisu fakulty\" došlo akademickým senátem vysoké školy až po podání výpovědi v únoru 2004, a je neplatným právním úkonem též proto, že zrušení Kateder makroekonomie a ekonomických teorií a zřízení Katedry ekonomie \"bylo změnou účelovou, vyvolanou názorovými rozpory mezi pracovníky kateder, které se projevovaly v přístupu k výuce ekonomie\", a že k podstatným změnám v obsahu výuky nedošlo. Protože žalobce oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání, náleží mu za dobu od 1.4.2004 náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, který byl zjištěn za období prvního čtvrtletí roku 2004 ve výši 36.267,30 Kč měsíčně. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12.4.2005 č.j. 15 Co 55/2005-72 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 47.501,- Kč k rukám advokáta. Po doplnění dokazování o zjištění předmětů vyučovaných na zrušených Katedrách makroekonomie a ekonomických teorií v zimním semestru akademického roku 2003/2004 (1.9.2003 - 6.2.2004) a předmětů, které byly vyučovány na nové Katedře ekonomie v letním semestru roku 2003/2004 (9.2. - 31.8.2004), odvolací soud nejprve odmítl názor soudu prvního stupně o předčasnosti výpovědi z pracovního poměru; měla-li totiž \"výpovědní lhůta doběhnout dne 31.3.2004\" a nabylo-li \"rozhodnutí akademického senátu Fakulty národohospodářské VŠE ze dne 18.9.2003 o organizační změně relevantní z pohledu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce účinnosti schválením akademickým senátem VŠE v únoru 2004\", nemůže být výpověď předčasná, neboť k organizační změně došlo před uplynutím výpovědní doby. Ve vztahu k výpovědnímu důvodu podle ustanovení § 46 odst.1 písm.a) zákoníku práce odvolací soud dovodil, že k jeho naplnění \"nestačí pouhé zrušení pracoviště, oddělení či jiného organizačního útvaru zaměstnavatele\", ale že \"zároveň musí dojít k tomu, že zaměstnavatel přestane nadále vyvíjet takovou činnost, kterou dosud vykonávala zrušená část\". Kdyby zaměstnavatel zrušil některou svou část s tím, že činnost v ní dosud vykonávanou budou nadále konat zaměstnanci zařazení v jiných organizačních složkách, nejednalo by se podle názoru odvolacího soudu o výpovědní důvod podle ustanovení § 46 odst.1 písm. a) zákoníku práce, ale podle ustanovení § 46 odst.1 písm. c) zákoníku práce, stal-li by se zaměstnanec v důsledku takového opatření pro zaměstnavatele nadbytečným. Protože v projednávané věci činnost, kterou žalobce dosud vykonával na \"zrušené katedře\", byla nadále vyvíjena na \"nové katedře\" (tvoří totiž základ výuky makroekonomie), a protože nebylo prokázáno (a ani žalovanou tvrzeno), že by se žalobce stal pro zaměstnavatele nadbytečným zaměstnancem, je výpověď z pracovního poměru ze dne 15.12.2003 neplatným právním úkonem. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítá v první řadě, že není správný názor odvolacího soudu, podle kterého se k naplnění výpovědního důvodu podle ustanovení § 46 odst.1 písm. a) zákon